Evropané mohli o Americe vědět již před Kolumbem

TLDR: Pravděpodobně kombinace starších zkazek & předpokladů o tvaru Asie mohla vést k úvahám o existenci kontinentu na místě Ameriky. Naznačuje to záznam z 14. století. Studie hír.

Cesta do Ameriky

Když někdo „objevil Ameriku“, dáváme sarkasticky najevo, že zjištění je docela banální a je součástí obecného povědomí. Vysmíváme se vlastně za to, že si dotyčný uvědomil cosi, co všichni už dávno vědí, nebo alespoň tuší. Jenže ani s tím skutečným objevením Ameriky to tak banální není. A tak, když se zase dozvídáme, že Evropané možná o existenci nového světa věděli ještě déle před Kolumbem, než se tušilo, je to skoro, jako bychom zase „objevili Ameriku“.

V první řadě – dnes již víme, že Vikingové skutečně do Ameriky dopluli již před Italy a Portugalci. Ale moc se tu neohřáli (na Newfoundlandu doslova) a třeba slavná Vinlandská mapa, která mohla být záznamem tohoto výletu, byla nedávno definitivně prokázána jako falzifikát. Ale nová práce si myslí, že přesto podobné zkazky mohly i jiným lidem než Seveřanům uvíznout za nehty

V nově nalezených dokumentech z pera milánského mnicha Galvanea Flamma, které se datují do roku 1345, se totiž našly zmínky o tom, že italští námořníci možná věděli o kontinentu Severní Ameriky o celých 150 let před výpravou Kryštofa Kolumba. Celé latinsky psané dílo, nesoucí název Cronica Universalis mělo podle jejího autora pokrývat dějiny celého ve 14. století známého světa. A tak nepřekvapí, že se v něm vyskytuje i zmínka o mýtické zemi Marckalada.

Abychom ale uvedli věci na pravou míru, je nepravděpodobné, že by italští, nebo obecně středomořští námořníci k tomuto záhadnému místu skutečně dopluli před Kolumbem. Spíš tady jde o záznam ústní evidence, kterou Galvaneus zaslechl díky kontaktům obchodníků z Milána s námořníky cizích národů. Je ostatně dobře známo, že se Itálie v tomto období těšila z dobrých vztahů se severskými městy. K autorovi kroniky se nejspíš zmínka ale dostala z jižněji položeného Janova, námořního a obchodního střediska. Jak je známo, odtud pochází i později narozený Kolumbus.

Je tedy docela možné, že pozdější velký objevitel už vyrůstal v prostředí, kde se mýtus o vzdálené nové zemi celá léta mohl tradovat.

Bacha na Vinland

Galvaneus píše o Marckaladě na západ od Grónska. Popis se přitom jasně shoduje s oblastí Markland, o níž se zmiňují další islandské prameny. Podle odborníků jde nejspíš o dnešní Labrador nebo Newfoundland. Zkomolené jméno ale není jediným důkazem, že milánský mnich o záhadné zemi slyšel maximálně z doslechu.

Píše například, že po Marckaladě se pohybují obři. Podobný narativ najdeme i ve starších Ságách o Gróňanech z 12. století. V čem se ale italský zdroj zcela liší, je popis Marckalady jako země bohaté na lesy a zvěř. V severských pramenech je to země šedivá, pustá a všeobecně prázdná. Jistě ale je, že všechny takové zmínky oficiální milánské orgány té doby považovaly jen za námořnickou legendu (a opileckou historku), protože ji v záznamech zcela ignorovaly

Tak nějak takhle to s Kolumbem možná nebylo! Zdroj: Nagoya TV, Public Domain, vlastní
Tak nějak takhle to s Kolumbem možná nebylo! Zdroj: Nagoya TV, Public Domain, vlastní

Zdá se tedy, že máme tu čest se skutečným záznamem – onen pramen reálně existuje – ale to, jak moc jeho autoři věděli o existenci Ameriky, je už nejasné, a je to spíše otázka výkladu. Co nevíme, jestli je Galvaneův zápis skutečně věrohodně přečtené. A je skutečně i věrohodně datovaný?

Už dřív se jistě objevily spekulace o tom, že Kolumbus plul na západ taky proto, že znal zkazky o zemích za Islandem a Grónskem (a považoval to snad za severovýchod Asie). Takže s velkou mírou opatrnosti bych k tomu řekl: „Tyjo, pecka! ALE: Pečlivě budu sondovat, zda se to věrohodně potvrdí nebo zda to naopak nějakou novou studií někdo nevyvrátí.“

Podobně jako v případě Maorů na Antarktidě tedy platí, že momentálně jde jenom o další spekulaci – může však posloužit jako výchozí bod pro další výzkum

Propočtený hazard

Nicméně, protože otevřené konce nemá nikdo moc rád, zamysleme se nad možností vysvětlení scénáře, kdy skutečně Italové mohli vědět o Americe již „dopředu. To by zřejmě znamenalo, že existovaly nějaké zkazky spojené částečně se znalostí vikinských ság o Vinlandu, částečně o málo zdokumentovaných plavbách severní cestou, částečně mýty a částečně předpoklady, že Asie je mnohem větší. Nesmíme ty středověké námořníky podceňovat, nebyli to primitivové a velmi umně dokázali při plánování spojovat různé vědy, výpočty i rešeršní průzkumy starších údajů o cestách.

Úvahy podobného druhu rozhodně nejsou nějaká dänikenovská záhadologie – nynější studie je kvalitní a ozdrojovaná. Jisté není nikdy nic (viz Vinlandská mapa), ale momentálně se zdá, že přinejmenším platí, že zápis ze 14. století je důsledkem spojení starších zkazek a poměrně logických (a na svou dobu rozhodně pokrokových) úvah o neznámých územích!

I když tak na první pohled na titulek leckoho asi nepadne Rimmerovo „mimozemšťani!“ nebo jiný analog historické konspirace, v reálu se spíše zdá, že Kolumbova vabank plavba je anachronismus – a námořníci i kartografové ve své době, jakkoliv hodně riskovali, rozhodně nebyli žádní hlupáci a jejich hazard byl přinejmenším dobře propočítaný!

[Jan Hanáček, Petr Zajíček, LL]

Kdo přehlédl nedávnou *podobnou* práci o Maorech, tak ve videu níž:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama