Vlákna polymerů zneviditelní implantát před imunitou

TLDR: Uspořádané polymery zvané dendrimery by díky vláknům menším než 1 nanometr mohly potenciálně být „neviditelné“ pro imunitní buňky. Jde zatím však jenom o první práci s nejistou aplikací. Studie tuna.

Neviditelné ano, ale…

Polymerové molekuly zvané dendrimery by mohly složit i k ochraně implantátů před nežádoucím působením imunitního systému. Došla k tomu nová vědátorská studie z Británie, když v zásadě odhalila, že hustá „srst“ z chemických polymerů dává implantátům neviditelnost – alespoň pro mechanismy naší imunity. Tedy, možná.

„Cože, vy maniaci jste zjistili, jak udělat něco neviditelné pro imunitu? No tak to určitě povede ke konci této zrůdné parodie reality, které říkáme Svět!“ ozývají se již fčil určitě mnohé hlasy v hlavě čtenářově. Inu, ano a ne.

V první řadě, dané polymery zvané dentrimery jsou něco, co se zkoumá už nějaký ten pátek. Jako kulové shluky molekul je známe od 80. let, a pro jejich bioaktivní vlastnosti se už delší řas řeší využití těhle srand v lecčems od genové terapie přes doučování léků až – nyní – po případné potahy implantátů.

Nová britská studie totiž zjistila, že dentrimery jsou ve specifické konfiguraci zřejmě neviditelné pro detekci imunitními buňkami. Ale klasicky jde o první práci, která nic podobného prozatím neotestovala na skutečném implantátu

The Eric Andre Show/Adult Swim, vlastní
The Eric Andre Show/Adult Swim, vlastní

Jedna studie jaro nedělá

Vědátoři toliko zjistili, že pokud jsou vlákna vnější dendrimerů menší než 1 nanometr, detekční molekuly imunitního systému nemají kapacity je odhalovat, protože to umí jenom u předmětů větších. A to je potenciálně velmi zajímavé odhalení! Ale!

Rozhodně to nebylo demonstrováno v tom duchu, že by vědátoři vložili do pokusného pacienta implantát s dendrimery na povrchu. V praxi platí, že imunita je vyčůraná jak díra do sněhu, a materiály nejsou nezničitelné. Jinými slovy, rozhodně by mě nešokovalo, kdyby dendrimerové potahy implantátů nebyly tak magické, jak to zní z jedné studie. Což na druhou (třetí?) stranu ani neznamená, že by se to nemělo dál zkoumat

A v neposlední řadě platí, že pokud by skutečně velikost do 1 nanometru byla tak dokonalým štítem před imunitou, příroda by to asi už sama dávno zjistila. Pokud by vás to zajímalo, třeba takový Spike protein nové korony má něco mezi 3 až 4 nanometry, bylo by ovšem překvapivé, kdyby evoluce nikdy nezkusila žádnému patogenu dát tenčí chloupky. A život přesto neskončil.

Čili bych zůstával před zneužitím docela v poklidu. Konec konců, biologické arzenály disponují tunami známých pategenů, které by dokázaly pocuchat civilizaci i bez nových polymerů

Dendrimer, neasi. Zdroj: Newcastle University/Osel.cz
Dendrimer, neasi. Zdroj: Newcastle University/Osel.cz

Menšinový problém

Riziko zneužití stranou, pokud by dendrimery skutečně v budoucnu mohly snižovat imunitní odmítání implantátů (či třeba i transplantátů – byť tam doufám spíše v budoucí příchod kultivace orgánů na míru pacientovi), mohlo by to potešit samozřejmě především milovníky kyberpunku. Nicméně, svět kolem nás nevypadá jako z Deus Exu jenom kvůli tomu, že implantáty jsou potenciálním rizikem pro imunitní systém…

Řada dalších problémů implantátů bude stále přetrvávat i v případě hypotetické aplikace dendrimerů. Když kvůli ničemu jinému, tak pro mechanické namáhání něčím novým, co si vložíte do původní tkáně, je třeba brát ohled na to, že lidské tělo není na rozměrnější přídavné bazmeky dělané. A problém je i s tím, že implantáty dnes… Popravdě nic moc ještě pořád neumějí. Krom několika pacientů v experimentálních studiích, kteří se dočkali napojení mozku na počítač, je většina dostupných implantátů poněkud primitivní. A ani ty nejnovější a nejlepší nepřekonávají to, s čím se většina z nás rodí.

Můžete si třeba už o dnes za pár hašlerek do ruky narvat magnetický čip, díky kterému nemusíte (u spešl upravených dveří) vytahovat klíč z kapsy – ale pokud nemáte na vytahování klíčů z kapsy nějakou zásadní fobii, není takový implantát něco, co by vás zrovna mělo dostat do extáze. Skutečně užitečné implantáty čekají zkrátka na podstatně odlišnější průlomy, než jakým je zrovna ochrana před imunitním systémem.

Pokud se přesto ukáže, že kyberpunková budoucnost lidstva bude vypadat spíše jako z festivalu chlupáčů než jako z Cyberpunku, bude to jenom další manikální střípek toho, proč skutečně žijeme v parodii reality.

[Ladislav Loukota]

Víc o čipech v mozku taky tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama