Oči mohou prozradit překvapivě hodně o vaší inteligenci

TLDR: Vědci nalezli závislost mezi některými duševními schopnostmi a průměrem zornice. Tato data mohou přinést cenné informace o funkci jedné části mozku. Studie tuna.

Věštění z lidských očí nebo pravá věda?

Vědátoři z americké Georgia Institute of Technology ověřovali možnou souvislost mezi velikostí zornic, fluidní inteligencí, kapacitou krátkodobé paměti a kontrolou pozornosti (Tsukahara a Engle 2021). Ve své práci navazovali na svou předchozí studii (Tsukahara et al. 2016), ve které zjistili, že fluidní inteligence pozitivně koreluje s velikostí zorničky. V případě krátkodobé paměti byl efekt menší (holt si na výsledky třeba jen někdo nevzpomněl #badumtss).

A co je to vlastně vůbec ta fluidní inteligence? Jedná se o složku inteligence, která nám umožňuje v reálném čase zpracovávat nové poznatky a následně s nimi pracovat – třídit je, manipulovat s nimi či na jejich základě generovat nové poznatky. Jednodušeji řečeno – jedná se o naši reakci na nepoznané problémy a umožňuje tak adaptaci na nově vzniklou situaci (Cattell 1963; Zaval et al. 2015). Opakem je krystalická inteligence, což je složka inteligence ovlivněná prostředím a zkušenostmi, ve které jedinec vyrůstá. Více o inteligenci z hlediska psychologie hír.

Jelikož ostatní vědci nebyli schopni uspokojivě replikovat výsledky zmíněné práce, rozhodli se pánové Jason S.Tsukahara a Randall W.Engle svá zjištění znovu prověřit a zjistit, co by mohlo stát za těmito rozdíly. Během své literární rešerše zjistili, že spoustu prací mělo metodologické nedostatky. Jako příklad uvádějí malou variabilitu v průměru zorniček jednotlivých účastníků. Také zde zmiňují skutečnost, že průměry zorniček byly u těchto studií blízko fyziologickému minimu. Výzkumů se taktéž účastnilo o poznání méně subjektů (Tsukahara a Engle 2021).

Oči jsou okna do duše... Zdroj: Vice, Warner Bros., vlastní
Oči jsou okna do duše… Zdroj: Vice, Warner Bros., vlastní

Co zjistila současná studie?

Současná studie opět potvrdila spojitost mezi fluidní inteligencí a velikostí zorničky. Problémy zmíněných studií odstranili vyšším počtem účastníků (N=315 pro část 1, kde měřili samotnou korelaci a N=201 pro část 2, kde byl měřen vliv různých světelných podmínek.) (Tsukahara a Engle 2021). Velikost zorničky také korelovala s kontrolou pozornosti. V menší míře byla poté pozorována závislost mezi krátkodobou pamětí a velikostí zorničky (Tsukahara et al. 2021).

V případě části 1 bylo použito osvětlení o svítivosti 60 luxů. Co se samotných testů týče, tak ty jsou detailně popsány ve studii v části 2.1. Jednotlivé subjekty zde musely řešit úlohy jako je hledání chyb v různých logických skupinách písmen či sledovat, zdali na monitoru probliklo písmeno O nebo Q (Tsukahara a Engle 2021).

Ve druhé části probíhalo měření za různých světelných podmínek. Např. při prvním sezení bylo světlo rozsvícené a při druhém zhasnuté, používali také různá nastavení monitoru. Úlohy byly stejné jako v části 1 (Tsukahara a Engle 2021).

A na co to je dobré?

Vzhledem k tomu, že tato korelace nebyla nikterak silná lze předpokládat, že budou existovat rozdíly mezi jedinci. Tato data tudíž nemůžeme vnímat jakožto nástroj pro hodnocení lidí, říkají nám pouze to, že lidé s určitými vlastnostmi mají statisticky větší zorničku. Nesmíme také zapomenout na to, že velikost zornice může být ovlivněna i dalšími vlivy. Jako příklad si uveďme třeba zelený zákal (glaukom) (Park et al. 2017).

Tato práce nám však může přinést cenné informace pro další výzkum zaměřený na oblasti mozku s poetickým názvem locus coeruleus. Jedná se o oblast, která se nachází v horní části mozkového kmene, a vedou z ní nervové spoje do ostatních částí mozku. Tato oblast také produkuje noradrenalin, který slouží jako hormon a neurotransmiter. (Tsukahara et al. 2021) Nepochybnou výhodou tohoto výzkumu je také jeho neinvazivnost (Tsukahara a Engle 2021).

Když si to celé shrneme – ne, zatím nepřijdete se svým potomkem k doktorovi, který na základě dlouhého pohledu do jeho/jejích uplakaných očí určí, jak je na tom dobře s inteligencí. Nicméně právě ve spojitosti s „velkými daty“ a neuronovými sítěmi, které se zapojují téměř do každého výzkumu, můžeme brzy přijít na jasnější korelace. Nakonec se potvrdí platnost dávného rčení, že „Oko je opravdovým oknem do duše“!

[Martin Tauchman , Jan „JaRon“ Tomáštík, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama