Obří dávná mohyla v Poverty Point vznikla během pár měsíců

TLDR: Analýza vrstev struktury z předkolumbovské Ameriky staré 3700 let ukázala, že místní ji postavili velmi rychle. Naznačuje to nejenom vyspělost tehdejší kultury, ale může sloužit i pro srovnání s podobnými strukturami jinde. Studie tuna.

Dneska do Ameriky

„Hej, proč se jako budeme bavit o nějaké indiánské mohyle v Americe? Copak tou dobou už nestály na naší půlce světa už dávno MNOHEM VĚTŠÍ PYRAMIDY?“ mohl by se podivit čtenář na první (ale jenom fakt první) pohled na téma dnešní studie. Inu, jak pravil klasik – ano a ne. Nejenže se totiž nové studii podařilo zajímavě odhadnout velmi rychlou dobu stavby americké mohyly, ale zároveň se ukázalo, jakých fascinujících schopností k tomu bylo třeba!

Předkolumbovské mohyly v Poverty Point vznikaly v období 1700 let před naším letopočtem. Největší z nich je vysoká 20 metrů, přičemž navzdory třem miléniím strukturu příliš nenahlodal zub času a elementů. Jinými slovy: struktura vykazuje relativně malou erozi.

Jak už to chodí u podobných barbarů, kteří nám nezanechali své noviny a matriky, o přesném účelu vybudování se můžeme jen dohadovat. Podobně jako u Stonehenge se ale tuší, že podobné stavby měly jak ceremoniální (a často pohřební) význam, tak sloužily i jako místo k setkávání a obchodu. Navíc v okolí mohlo ležet i sídliště. To trochu zní, jako že archeologové podvádějí a zakroužkovávají *všechny* možnosti – ale jenom do okamžiku, než si uvědomíte, že i „modernější“ kostely a obchoďáky mají od každého významu aspoň trochu něčeho…

Tým hrobokopů pod vedením Tristrama Kiddera z Washingtonské univerzity se nyní podíval trochu detailněji na útroby těchto dávných dokladů o existenci skutečné civilizace na území Severní Ameriky a dospěl k tomu, že mohyly musely vzniknout jenom během několika týdnů až měsíců!

Lokalita Poverty Point. Zdroj: Washington University in St. Louis
Lokalita Poverty Point. Zdroj: Washington University in St. Louis

Vrstva vedle vrstvy

Autoři studii odebrali vzorky mohyl a použili na ně svá nejnovější zaklínadla jménem „radiokarbonové datování“, „magnetická měření“ a „mikroskopická analýza půdy“, aby z nich vytřískaly skoro 4 milénia staré informace. A výsledky ukázaly, že jednotlivé vrstvy… se příliš neliší!

Výzkumníci neodhalili žádné výraznější rozdíly ve zvětrávání nižších vrstev – což znamená, že jednotlivé vrstvy nebyly na povrchu příliš dlouho – což tedy znamená, že mohyly jako takové modely růst právě v odhadnutém horizontu týdnů a měsíců!

Mohyly se samozřejmě budují „jenom“ navrstvením zeminy na sebe – není to zdaleka tak komplexní, jako ty pyramidy. Ale! Z egyptské civilizace nám zbyly doslova hory artefaktů i staveb. Louisianská kultura je ovšem daleko tajemnější záhada. Navíc mohyly v Severní i Jižní Americe musely vznikat bez tažné zvěře!

Jak možná víte, na území amerických kontinentů chyběla velká domestikovaná zvířata. To proměnilo možnosti zdejšího obchodu (Mayové obchodovali s kakaem, protože zlato bylo na převoz příliš těžké), ekonomiky i výstavby.

To vše indikuje, že relativně méně náročná stavba mohyly vyžadovala velké množství lidských zdrojů a jejich dobrý management. V souladu s rychlou stavbou nám to ukazuje, že stavitelé mohyl v Poverty Point rozhodně nebyli nějací nomádi, co si ve volném čase za století postavili jen tak z plezíru kopeček – museli oplývat větší sofistikovaností, než se obvykle přisuzuje údajně primtivním lovcům-sběračům. To už ale naším euroasijským úhlem pohledu díky všem těm megalitům, CatalHüyükům a Newgrangům tak nějak tušíme.

Zdejší mohyly navíc stále stojí – a to navzdory velkému množství srážek, které sem po milénia fouká Mexický záliv. Pyramidy v Egyptě naproti tomu profitují z typicky velmi malých místních srážek. Autoři proto usuzují, že stavitelé mohyl nevrstvili mohylu jenom tak ze všeho, co měli po ruce. Pravděpodobně při stavbě užívali kombinaci různých typů jílu, bahna a písku, aby vytvořili strukturu, která má co nejlepší odolnost.

A to je něco, co by mohlo zajímat třeba inženýry upravující terén pro dálnice i dnes.

A ano, pyramidy nejsou přímo násep, ale zjevně jde o pokračování tohoto trendu. Zdroj: Twinkl, Pixabay, Zdeněk Burian, vlastní
A ano, pyramidy nejsou přímo násep, ale zjevně jde o pokračování tohoto trendu. Zdroj: Twinkl, Pixabay, Zdeněk Burian, vlastní

My všichni, barbaři

Srovnání mohyl v Poverty Point a egyptských pyramid je samoženefér ve více ohledech, ale co si budem, napadlo to každého. Nicméně, vnímat stavitelé amerických mohyl jako barbary se nevyplatí nejenom kvůli zjištěním nové práce, protože hádejte co! V době, kdy protoAmíci vrstvili hlínu na sebe v Poverty Point, naši předci na tuzemském území dělali zhruba totéž. Unětická kultura, která se u nás objevuje cca. v podobném období (2300 až 1700 před naším letopočtem), a hádejte, co se po ní objevuje…

Ve střední době bronzové, přesněji zhruba v 15. – 13. stol. př. n. l., existoval na našem území tzv. komplex mohylových kultur. Co mu dalo jméno asi není potřeba zdůrazňovat. Navíc kdybychom šli hlouběji do minulosti, tak třeba taková eneolitická kultura s nálevkovitými poháry budovala dlouhé mohyly – dodnes v terénu patrné – už před pěti a půl tisíci lety. In yo face, Poverty Point- …Jejda, pardon, to samozřejmě není soutěž.

Bohužel, v Evropě jsme si řadu mohyl postupně doslova zaorali intenzivním zemědělstvím – mohyly americké tak můžu být paradoxně i naší nejlepší šancí, jak se (srovnání zbylých mohyl u nás vs. větších zbylých mohyl v Americe) dozvědět víc o minulosti i naší vlastní země.

Ne, že by americké mohyly byly nutně úplně totéž jako ty evropské. Spíše se ale ukazuje, že mohylové kultury jsou ve skutečnosti všeobecný jev, mohyly jako takové najdeme i v Africe nebo Asii. Takže hledat podobnosti a rozdíly dává smysl. Stavět „nahoru“ jednoduše vrstvením zeminy je prostě cosi, co lidské kultury v jisté fázi vývoje dělají. A někteří to též „trochu“ vylepší o kamenné bloky…

Největší evropská mohyla v anglickém Wiltshire (mimochodem, leží tu i Stonehenge) je Silbury Hill o výšce 39,3 metrů. Ta mimochodem vznikala ve 24. až 25. století před naším letopočtem – cca. v době budování Velké pyramidy.

Ale ani to není zase tak daleko od největší předkolumbovské mohyly v Americe – tou totiž není Poverty Point, ale s výškou 30 metrů Monks Mound ležící v dnešním Illinois. Monks Mound je přitom o skoro 700 až 800 let mladší než Poverty Point, vznikl totiž až v 10. století před naším letopočtem…

Dojem, že předkolumbovská Amerika byla tedy nějak zásadně zaostalá oproti civilizacím Starého světa, je spíše lichý. Rozdíl pár stovek let tu můžeme najít, ale když si srovnáme Evropu a Ameriku vedle starověkého Egypta, lze asi chápat, proč by nás všechny faraoni měli za primitivní barbary – a proč jsou egyptské pyramidy v odvěké lidské snaze „stavět výše“ skutečně tak výjimečné!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Byli to lidi jako my. Dokonce i měli rádi kočky…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama