Bílí trpaslíci mohou žít o miliardy let déle, půjde o poslední hvězdy vesmíru

TLDR: Torza hvězd obalená vodíkem mohou zářit ještě déle, než se čekalo. Zdá se, že ani bílí trpaslíci nejsou homogenní hvězdný druh! Studie tuna.

Budoucnost nejen sluneční soustavy

Asi znáte ten příběh o tom, jak zvětšující se Slunce za cca. 5 miliard let bude nejspíše tak velké, že pozře i Zemi. Možná, že pro naši rodnou hroudu tím příběh Sluneční soustavy skončí – ale zbytek systému včetně vzdálenějších planet bude „žít“ ještě dlouho poté! A podle nové studie se tak možná bude dít podstatně dýl, než se tušilo!

Astronomátoři totiž nově propočítali délku trvání vyhasínání bílých trpaslíků a vyšlo jim, že některé typy trpaslíků vyhasínají mnohem pomaleji než jiné! Právě do bílého trpaslíka – extrémně hustého a mírně svítivého torza – se promění jádro Slunce (a mnoha jiných hvězd) v budoucnu poté, co jim dojde energie pro intenzivnější reakce.

Uvnitř bílých trpaslíků sice už nedochází na fúzní reakci (takže na Jupiteru ani Zemi – kdyby nějak přežila – se nikdo moc neohřeje), ale v blízkosti této hvězdičky je pořad světlo a teplo! Bílý trpaslík je v zásadě něco jako žhavý uhlík ve vyhaslém krbu. A díky tomu, že je bílý trpaslík navíc velmi malý a velmi hustý, pouští zbytky své energie ven jenom velmi neochotně.

Dle dnešních kalkulací se bílí trpaslíci postupně mění na trpaslíky černé tím, jak vyhasínají – ale mám na to fakt jen kalkulace, protože tenhle proces může trvat stovky miliard let! Díky tomu, že vesmír má jen 13,8 miliard let, je to pro potvrzení podobných tezí zjevně určitá překážka! Nová studie ale přesto odhalila, že někteří bílí trpaslíci vyhasínají pomaleji než jiní! A důvodů tohoto rozdílu může znamenat i další prodloužení života těch nejtužších bělotrpaslíků!

Není bílý trpaslík jako bílý trpaslík! Zdroj: Dudek1337/Wikipedia/CC BY, NASA/ESA
Není bílý trpaslík jako bílý trpaslík! Zdroj: Dudek1337/Wikipedia/CC BY, NASA/ESA

Přidej špetku vodíku

Tým Ťien-sing Čchena (Jianxing Chen) na to přišel skrze šmírování populací bílých trpaslíků ve hvězdokupách M3 a M13 s pomocí Hubbleova vesmírného okuláru. Obě hvězdná uskupení mají podobnou metalicitu, tedy podobné množství prvků těžších než hélium. To znamená, že mají také zhruba podobný věk. A přesto nejsou stejné!

Zatímco všichni bílí trpaslíci v M3 byli známá sebranka přesně dle očekávání teorií, někteří bílí trpaslíci v M13 se odlišovali tím, že jejich povrch byl bohatý na vodík. Těchto exotických bílých trpaslíků tvořilo v hvězdokupě M13 na 70 %.

Následné simulace hvězdného vývoje pak ukázaly, že pokus mají bílí trpaslíci ve své krustě větší množství vodíku, budou logicky hořet déle! Dost možná aspoň o miliardu let déle! Jejich jádro sice bude umírat, rychleji, ale na povrchu by takový hvězdný trpaslík stále mohl sálat do okolí! Asi jako když k tomu vyhasínajícímu oharku přiložíte papír

Ale tím ještě nekončíme – už dva roky totiž známe i jiného bílého trpaslíka, který je vůči svému věku abnormálně horký! Tento filuta by mohl žít až o 8 miliard let déle než jiné srovnatelní trpaslíci! Zatím ještě nevíme proč – ale nová studie s vodíkovými obaly by mohla naznačovat odpověď. Musíme si ale na jasnější závěry ale posečkat.

Hvězdokupy M3 a M13 z aktuální studie. Zdroj: Chen et al./Nature Astronomy
Hvězdokupy M3 a M13 z aktuální studie. Zdroj: Chen et al./Nature Astronomy

Poločas ještě nezačal

Rozhodně je ale znát, že bílí trpaslíci zdaleka nejsou dokonale známí a stále nám můžou nachystat nejedno překvapení! Uvážíme-li, že půjde dost možná o poslední hvězdy vesmíru (než vládu převezmou černé díry…), jejich studium se rozhodně vyplatí – může nám naznačit, jak dlouho ještě bude ve vesmíru vládnout světlo, než se vytratí i ten poslední foton…

Tak či onak možná i u torza našeho vlastního Slunce budeme jednou my – či nějaká jiná inteligence – hledat poslední okolní zdroj tepla a světla. Může to být až za desátky miliard let, ale tím spíše je znát, že příběh Sluneční soustavy ani zdaleka není byť jen ve své polovině!

[Ladislav Loukota]

Trpaslíkům patří budoucnost – a to i díky tomu, že nejspíše létají mezi galaxiemi!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama