Astronomové objevili hnědý trpaslík starý skoro jako vesmír

TLDR: Nové měření objektu s přezdívkou „Nehoda“ naznačuje, že je možná starý 10 až 13 miliard let. Mohlo by jít o první důkaz existence první generace (skoro)hvězd. Studie tuna.

Záhada pro tento den

Při mapování vesmíru nám možná až doposud unikala celý jedna kategorie hvězdiček. Naznačuje to znovu nová studie, která detekovala nového hnědého trpaslíka skoro stejně starého jako vesmír sám! Jak je ale možné, že jsme něco takového přehlídli? Inu, však taky činíme v astronomii pořád vlastně takové dětské krůčky…

Občas se stane, že Nejprve nutná nomenklatura – hnědí trpaslíci jsou něco jako červení trpaslíci (tedy malé, dlouho existující a málo svítivé hvězdy), ale menší (tedy menší, asi-taky-dlouho-existující, ale ještě míň svítivé hvězdy). Vlastně lze hnědáky označit za hvězdy jenom v přimhouřením očí, uší a dalších otvorů – jedná se totiž skorohvězdy, nebo hvězdoidy, které se už už chystaly na zažehnutí pořádné reakce, ale nakonec na ní neměly dostatečnou hmotnost.

Totéž se říká i u Jupiteru, ale ten je ještě daleko od skutečných hnědých trpaslíků. Uvnitř hnědých trpaslíků totiž na nějakou reakci (ale na bázi deuteria, nikoliv vodíku) totiž dochází. Vlastně bychom pro ně měli vytvořit novou kolonku mezi největšími planetami a nejmenšími hvězdami, protože jsou od každého trochu. Ale už teď jsme tím zabili příliš mnoho písmenek, než se dostaneme k novince!

Různé hnědé trpaslíky známe poměrně dlouho! Pravda, jejich detekce je složitá, protože mnoho záření do svého okolí neposílají. Takže je jasné, že jich ve vesmíru asi bude kotel, o kterých nevíme, ač známe asi jen 2000 z nich. Ale nová studie naznačuje, že mezi těmi, o kterých nevíme, bude možná i velmi zajímavá subpopulace velmi starých hnědých trpaslíků!

Až doposud byly totiž objevení hnědí trpaslíci relativně mladí – nutno znovu říct, že zase tolik těchto hvězdoidů neznáme, takže to nemusí být reprezentativní. Nově objevený objevkt, který dostal přezdívku „Accident“ čili „Nehoda“ to ale mění. Pokud další studie nevyvrátí dosavadní závěry jeho pozorování, Nehoda vypadá jako hvězdoid starý až 13 miliard let!

Hnědý trpaslík
Není trpaslík jako trpaslík! Zdroj: BBC2, NASA

Nehoda není náhoda

Nehoda nedostala svůj název náhodou – objekt s ofiko názvem WISEA J153429.75-104303.3 byl týmem Dana Caseldena detekován v roce 2018 omylem při zcela jiném pozorování oblohy, ale za poslední rok se mu věnovalo hned několik studií. Ta nejnovější od týmu Davyho Kirkpatricka došla k tomu, že jde o skutečně pozoruhodného a tajemného výtečníka!

Nehoda byla v první řadě objevena omylem, protože neodpovídá typickým vlastnostem hnědých trpaslíků. Těleso je velmi chladné, a to dokonce i ve své kategorii. Tím se ale dostáváme k jeho slibovaným vlastnostem – nízká teplota totiž odpovídá vysokému stáří!

Astronomové samože nemohli do hvězdoidu strčit teploměr, ale skutečnost, že září v některých vlnových délkách jen velmi slabě, nám říká víc o jeho nízké teplotě. Po boku této veličiny navíc kráčí vysoká rychlost. Nehoda se pohybuje až o 25 % rychleji než jiné srovnatelné známé hvězdy. Celkem si do galaxií sviští rychlostí 207 km/s.

Obě tyto skutečnosti – po boku dalších známých fakt o hnědých trpaslících – naznačují vysoké stáří objektu. Je chladnější, protože v něm už není ani dost materiálu na výraznější deuteriovou fúzi – a je rychlejší, protože nabral rychlost efektem gravitačního praku během svého dlouhého života. Davyho práce jej vykalkulovala zřejmě na 10 až 13 miliard let. Pokud se to potvrdí, Nehoda by mohla vzniknout jenom 800 milionů let po Velkém třesku.

Hnědý trpaslík Náhoda
Náhodná detekce Náhody! Zdroj: NASA/JPL-Caltech/Dan Caselden

Dvě teorie

Teorie sice předpovídaly, že takto velmi staří hnědí trpaslíci můžou existovat, a nyní známe asi prvního, takže úplný ŠOK to není. Nečekalo se ale, že jich bude mnoho. Je proto překvapivé, že měření naznačují relativně velkou blízkost objektu Sluneční soustavě. Nehoda si to sviští jenom 52 světelných let od Země. To sice není něco, kam bychom za týden doletěli sondou – ale říká nám to možná o počtu těchto objektů…

Z jediného vzorku se špatně usuzuje, ale buďto jsme právě detekovali úplnou náhodou (eh) našli poměrně blízko (v měřítku galaxií) velmi starého pamětníka vesmíru! Anebo blízko není náhoda, protože starých hnědých trpaslíků existuje (navzdory očekáváním teorií) opravdu hodně, a proto jsme jednoho mohli najít úplně náhodou!

Které z těchto řešení bude správné, snad zjistí budoucí práce. Tak či onak bude ale odpověď velmi zajímavá, a to i kvůli tomu, že podobně starý hnědý trpaslík by nejspíše patřil do první generace hvězd(oidů), která měla značné jiné složení než hvězdy druhé a třetí generace (kam patří i Slunce).

Tahle náhodička by nám tak mohla nabídnout unikátní okno do doby, kdy se náš vesmír teprve sotva šinul z kolébky!

[Ladislav Loukota]

Dnešní astronomie je sofistikovaná jak formulář daňového přiznání! Víc o ní i tady:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama