Významnější návrat lesů do Evropy by mohl zvýšit dešťové srážky

TLDR: Pokud bychom navíc zalesňovali procenta půdy namísto promile, mohlo by to významně zbrzdit postup mračen a dešťů. Někde. Studie tuna.

Stromy jako spása?

Rozumná výsadba nových lesů je již několik let skloňována jako potenciální nástroj, kterým bychom mohli zpomalit či dokonce obrátit tempo klimatických změn. Nová studie ale upozorňuje, že návrat lesů  na část zemědělské půdy by mohl mít i další pozitivní benefity – v případě Evropy zvýšení letních srážek o 7,6 procenta ročně. Tedy, alespoň někde…

Stromy jsou vždycky populární námět na artikl, a jejich vliv na podmínky na Zemi je nezpochybnitelný! Je ale dobré mít i na paměti, že stromy nejsou univerzální mašiny, jejichž masivnější rozšíření po planetě (potřebovali bychom o cca. třetinu víc stromů než dnes, abychom absorbovali námi produkované uhlíkové plyny…) by bylo zcela bezproblémové.

K číslu 7,6 % navýšení letních srážek každopádně vědátoři přišli s pomocí strojových učení, které byly vytrénovány na základě reálných klimatických dat. Umělá inteligence následně propočetla výsledek několika scénářů. Právě „realistický plán reforestace“, který by znamenal opětovné zalesnění 20 % dostupné půdy, došel ke zvýšení letních srážek o 7,6 % za rok.

Stát by se tak mohlo vlivem opakovaně pozorovaného, ale stále nedostatečně vysvětleného jevu – víme, že zalesněné oblasti mají tendenci „přitahovat“ více deště. Nevíme ovšem přesně, proč tomu tak je. Tuší se, že jedním z vlivů by mohl být souhrnný vliv vypařování vodních par z listů stromů. Nová studie také navrhuje, že typicky drsnější lesní terén by mohl přispívat ke vzniku atmosférické turbulence, která zpomaluje putování vzduchu nad lesy a tak zvyšuje období, kdy zde prší. V neposlední řadě může mít vliv i vyšší průměrná teplota lesů v zimě – a naopak nižší v létě.

S tím ovšem souvisí také skutečnost, že práce také vypichuje potenciální negativní vliv – zvýšit by se mohly také zimní srážky. To by podle autorů mělo být předmětem dalších úvah…

Well yes but actually no?

Ačkoliv studie není v žádném případě vyčerpávající – a autoři sami podtrhují potřebu dalšího výzkumu – naznačuje možnou cestu kupředu zejména pro středomořské státy. Průměrná míra srážek totiž právě zde z Evropy klesá nejrychleji. Výraznější návrat lesů by jim tak mohl pomoct zadržet více vody. Je ale samozřejmě také otázkou, co by vyšší srážky zde udělali s prostředím dále o moře. Třeba v naší středoevropské Čechii.

Znamenal by příbytek ve Středomoří i úbytek ve vnitrozemí, nebo by příbytek byl dostatečný k tomu, aby u nás srážek neubylo? To práce nezmiňuje, ale i tohle by asi bylo dobré dále studovat!

Zdroj: Jonathan E. Shaw/CC BY, Pixabay
Zdroj: Jonathan E. Shaw/CC BY, Pixabay

Jasně, co do počtu stromečků na tom Starý svět není bídně. V Evropě sice momentálně dochází na dílčí návrat lesů, ale jde jen o bledý přírůstek oproti návrhu ze studie. Za posledních 10 let se zvýšilo evropské zalesnění o 0,1 procent plochy lesů. Oproti 20 procentům dostupné půdy z nové práce jde tedy o poněkud nedostatečnou cifru… 

Je také pravdou, že většina této „nové“ vody spadne právě v oblasti lesů. Podle modelu ze studie sice dojde i na zvýšení srážek pro závlahu polí, ale platí to spíše menšinově. Rovněž dlužno dodat, že stromy samozřejmě velkou část vody samy spotřebují. To, nakolik by mohly lesy případně pomoct ve zvýšení podzemní vody, budou ale také muset zkoumat až další práce.

Změna trendu

Nerad bych zněl přehršle pesimisticky, obecně jsou stromy rozhodně príma nápad a měli bychom jim pomáhat na světlo světa ve větší míře. O tom žádná! Ale nejsou zázračné. A je třeba to mít na vědomí…

Faktem nicméně je, že spíše než o reforestaci dnes v globálu častěji slyšíme o deforestaci, čili o odlesňování. Lesů v Evropě i Asii (zejména v Číně) v rámci dekád pomalu přibývá, ale stále rapidněji ubývají především v Africe a Asii. Možná je tedy na čase začít přemýšlet i nad významnější změnou tohoto trendu

[Ladislav Loukota]

Poznejte víc taky o dalších superschopnostech stromů!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama