Sonda Perseverance selhala při prvním odběru horniny Marsu

TLDR: První odebraná hornina na Marsu je nejspíše velice sypká, a tak se nepodařilo ji dopravit do nádoby na vzorek. Uvidíme, jak se bude dařit dalším vrtům. Oznámení tuna.

Selhání při startu

Mars je (prozatím!) jediná planeta obývaná čistě roboty – aspoň, co víme! Ale to neznamená, že se jim tu nějak moc daří vše, na co sáhnou. Týden nazpět se rover Perseverance pokusil odebrat svůj první vzorek marťanské půdy. Možná jste slyšeli, že to nešlo zcela podle plánu – možná jste dokonce naznamenaly humory kolem toho, že „vzorek se ztratil„. Realita je podle posledního prohlášení NASA prozaičtější – žádný vzorek se odebrat nepodařilo

Sonda Perseverance má na Rudé planetě zhruba dva hlavní úkoly: pátrat po životě, a trousit za sebou vzorky půdy. Pokud vše půjde podle plánu, ony vzorky někdy v druhé polovině tohoto desetiletí posbírá jiná sonda, která je dopraví k další sondě, která je dopraví na oběžnou druhu Marsu… Kde je chytí jiná sonda a vyšle k Zemi. A tady se jim podívají na zoubek tuny vědeckých přístrojů, které prostě na Mars (zatím) dopravit nelze!

Jak ale vidno z tohoto suprkomplikovaného plánu, návrat vzorků Mars na zevrubnou laboratorní analýzu na Zemi, není a nebude žádná sranda. To, že se nepodařilo odebrat již první vzorek, však zjevně celý proces komplikuje tak nějak již v zárodku. Co se tedy podle NASA stalo? Dobrou zprávou je, že odběr vzorků probíhá zcela v pořádku. Špatnou je, že obsah vzorků… tak nějak nespolupracuje s technikou.

Louise Jandura, hlavní vědátorka odběru vzorků v JPL, totiž popsala, že obsah kontejner na vzorek byl podle měření nejspíše prázdný, a to ačkoliv vše nejprve nasvědčovalo úspěšnému odebrání kousku půdy Mars! Tým odpovědný za experiment následně provedl analýzu údajů i snímků z vrtu – a zejména snímky kamery WATSON na sondě naznačily, že ve vrtu je více horniny, než kolik by v něm mělo být, kdyby vrt úspěšně odebral vzorek. Jakto?

Ďura do země (nebo marsu?) po prvním odběru. Zdroj: NASA/JPL
Ďura do země (nebo marsu?) po prvním odběru. Zdroj: NASA/JPL

Složitější, než se zdá

Zdá se, že hornina sama se odběru „brání“ svými vlastnostmi! Materiálové vlastnosti horniny způsobily, že je kurefsky složité ji úspěšně přesunout z bodu A do bodu B. To po přeložení do lidštiny znamená, že půda je zřejmě velice sypká a jemná. Což znamená, že se blbě dává do kapsuje, protože se nejspíše rozsype „po cestě“ dovnitř.

Zní to možná triviálně, protože totéž dokáže i podprůměrné děcko na pískovišti – ale ruku na srdce, jemná motorika dělá problém mnoha z nás. Vzpomeňte si na neúspěšnou anabázi podpovrchové sondy na (ehm) sondě InSight. Víc jak roční porod nakonec NASA odpískala letos v lednu. Vrtat do cizí planety na miliony kilometrů je prostě nečekaně složité!

I když selhání „krtka“ v rámci mise InSight bude zjevně tým Perseverance ještě dlouho strašit po nocích, selhání prvního odběru ještě nemusí znamenat zásadnější problémy. Sonda má celkem 43 vzorků pro odběry. A počítá se, že kdyby se podařilo úspěšně naplnit 20 vzorků, byl by to úspěch! Je tu tedy stále docela velký prostor pro metodu pokusu a omylu.

Zdroj: NASA/vlastní
Zdroj: NASA/vlastní

Co teď?

Momentálně sonda míří k dalšímu plánovanému místu odběru vzorků a zatím nejvzdálenějšímu bodu své dosavadní mise – jižnímu konci členité série prašných dun, které již dříve prozkoumal vrtulníček Ingenuity. Janduraska poznamenala, že i tady se očekává podobný materiál jako u prvního, neúspěšného odběru – ale právě to by mohlo vědátorům poskytnout více příležitosti i vypilování metody odběru.

Pravda, pokud je problém v materiálu, a bude nutno se zaměřit na tvrdší kusy marťanského regolitu, Druhý pokus o odběr vzorků se pravděpodobně uskuteční na začátku září, takže již nyní se můžeme těšit na to, že nás buďto čeká úspěch (napoprvé je všechno špatné) anebo pokračování odysey s krtkem na InSight!

Kdo ví, třeba nám navzdory nynějším plánům kousek Rudé planety bude muset jednou dovést až lidská ruka. A to je sice trochu pesimistický konec pro milovníky kosmonautiky, ale docela optimistický konec pro milovníky ne-apokalypsy robotů!

[Ladislav Loukota]

Víc o misi Perseverance jsme v době přistání probrali s planetologem Petrem Brožem:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama