Ne, Stonehenge skoro zcela jistě nemělo střechu

TLDR: Internetem se šíří populární vizualizace „Stonehenge se střechou“, která je je sice spekulativně sexy, ale popišme si objektivní důvody, proč střechu Stonehenge skoro zcela jistě nemělo.

Šílenost pro tento den

Pro škarohlídy je třeba hned na úvod napsat jednu věc, která ještě zazní znovu vespod – ne, studium historie není dokonalé. Ano, bez stroje času, kterým bychom se přímo podívaly, jak se věci měly, existuje vždy určitá šance, že jsme něco pochopili blbě. Ale ne, to zároveň neznamená, že bychom měli rezignovat na snahu o hledání pravdy – a že bychom měli z dějin dělat fantasy.

Takže, proč je vysoce nepravděpodobné (ačkoliv nepíšu „nemožné“, viz odstavec výše), že Stonehenge nemělo střechu? Inu, náznaků je celá řada od těch přímo na lokaci Stonehenge až po celkový kontext jeho doby.

Na lokaci Stonehenge chybí díry po nosných sloupech – střechy jsou těžké, druhé patro ještě víc. Obojí by muselo něco nést. A to něco by po sobě zanechalo přinejmenším VELKÉ A HLUBOKÉ DÍRY, když už by třeba nějak magicky zmizely ty nosné sloupy. Žádné však nikdy objeveny nebyly.

Na lokaci Stonehenge chybí stopy po střeše – i střecha sama by po sobě musela asi nechat víc než jen smítko důkazů. Neexistuje moc důvodů, proč by nosné sloupy měly v lokalitě přežít, ale střecha a 2. patro by zcela zmizely. Ne, ani oheň by to takhle neudělal.

To jsou dva hlavní argumenty proti střeše, pro které lze najít (či spíše nelze najít) na lokalitě přímé argumenty. Ale tím úvaha nekončí. Je totiž také dobré připomenout si dobu stavby Stonehenge.

Neowise nad Stonehenge, zdroj: Declan Deval/APOD NASA
Neowise nad Stonehenge, zdroj: Declan Deval/APOD NASA

Před vznikem měst

Chybějící technologie (asi) – tohle je o něco spekulativnější, ale ze soudobých sídlišť dané oblasti se tuší, že v dané periodě prostě obyvatelé britských ostrovů na stavbu podobných rozměrů prostě neměli technologie. Permanentní sídliště tu ještě neexistovala (jinde už mohla), lidé byli stále majoritně kočovní, na komplexnější stavby prostě neměli zkušenosti. Stonehenge mimochodem ani omylem není jediná megalitická stavba podobného druhu, je jenom nejznámější – známe tisíce dalších megalitů po celé Evropě. Ačkoliv některé střechu mít mohly, přesvědčivé důkazy pro střechy drtivá většina postrádá.

Chybějící motiv – i když přesně nevíme, k čemu Stonehenge bylo, tuší se, že šlo o observatoř. A zároveň místo k setkávání. A zároveň jakýsi chrám. První i třetí důvod byly úzce spojené s astronomií, potažmo s výhledem na oblohu. To by střecha žel bohům poněkud narušila.

Tolik tedy k dobovému kontextu – ale pojďme si připomenout, že existuje i jistá šance, že se lze při poznání mýlit.

Autorka je achitektka…

Je to rozhodně cool nápad, ale to je tak vše. Ano, zkoumání historie není dokonalé („Archeologie není exaktní věda.“ – René Emile Belloq z Dobyvatelů ztracené archy), a sami historici/archeologové přiznávají, že leccos z historie má svá temná, neznámá místa. Při jejich domýšlení se ale pořád uplatňuje základní logika, nikoliv pouští fantazie na špacír. Nicméně, idea na Stonehenge se střechou nestojí (ba dum tss) na nějaké kontroverzní práci archeologů..

Autorkou konceptu je totiž současná architektka Sarah Ewbank (Damien u ilustrace nahoře je „jen“ ilustrátor), která si prostě jen představila, jak by Stonehenge vypadalo se střechou. Je to čirá fantazie. A byť bych si od Sarah Ewbank nechal s gustem upravit barák (mít teda nějaký), protože je zjevně ve své profesi schopná, nelze při tom bohužel brát zřetel na její neodbornost v archeologii.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama