Evropa plánuje satelitní navigační síť kolem Měsíce

TLDR: Jmenuje se to Moonlight a mělo by to výrazně usnadnit komunikaci se Zemí i navigaci kolem povrchu. Oznámení tuna

Lunární druhé housle

Co si budem, kosmický program čistě kontinentální Evropy (čili mínus Rusko/Sovětský svaz) stojí trochu za pendrek. Jasně, máme ESA, tunu vlastních družic a raket, dokonce i vlastní kosmonauty. Ale furt postrádáme vlastní metody letu do kosmu, takže evroponauti musejí stopovat taxi u Amíků anebo Rusáků, a s pověstně pomalými vymýšlením znovupoužitelné Ariane se to jen tak nezlepší. Nově navržená satelitní síť Moonlight však ukazuje, že aspoň ty v-globálu-druhé housle umíme hrát pořád dobře! 

Při všemi očekávaném (a vlastně už dílem realizovaném) novém závodu o Měsíc totiž budou nejrůznější evropské státy a organizace pod hlavičkou ESA hrát významnou podpůrnou roli v amerických plánech na trvalejší základnu. Ono „trvalejší“ totiž znamená celou řadu věcí, na které jsme si na Zemi poměrně rychle zvykli, ale na Luně nejsou – třeba možnost naladit si internet skoro kdekoliv na planetě, anebo používat satelitní navigace i při hledání hospody.

A ztratit se při přistávání na Luně je o fous větší problém než ztratit se při hledání jedné specifické knajpy…

Změnit by to měla právě síť Moonlight, která má vzniknout pod záštitou ESA! A ačkoliv „síť spojovacích a navigačních družic“ nezní možná zase tak sexy, osobně jsem z Moonlightu nadšen hned ze dvou důvodů! Tím prvním je skutečnost, že celá idea… není zase tak šílená. Kdyby ESA oznámila, že chce za pět let na Měsíci svou vlastní základnu, jenom bych se tomu zasmál. Ale síť družic? Jo, to je realistický! 

Nu a tím druhým je skutečnost, že Moonlight je dost možná zatím největším signálem o tom, že celá mezinárodní snaha o trvalou přítomnost na Měsíci tentokrát skutečně vyjde! 

významnější, než to vypadá

Jak už jsem naznačil, lunární mise jsou složité o to víc, že se tu nemůžete navigovat jako na moderní, internetem a GPS prolezlé Zemi. Skoro bych řekl, že dnes je to při snaze létat na Měsíc častěji větší problém, než byl za časů mise Apollo. Protože jsme starým metodám navigace všichni tak nějak odvykly…

Teda, jasně – piloti ji pořád budou zvládat. Ale jenom na pilotech by permanentní zákadna na Měsíci stát nemohla. Pokud tam chceme posílat lidi tak často, jako na ISS (anebo častěji!), budou se na Měsíc muset podívat i všechny jiné profese. A absence „kosmické GPS“ je ve skutečnosti docela problém při letech mimo Zemi. Moonlight není ani prvním nápadem, jak to celé řešit i jinými metodami, než pomocí sextantu a/nebo závislostí na pozemských radarech. Jenže i na to dílem potřebujete to spojení se Zemí, že ano!

Zdroj: iStock, Fair Use, vlastní
Zdroj: iStock, Fair Use, vlastní

Satelitní síť kolem Měsíce, která by zajistila okamžité spojení se Zemí, ale není užitečná jenom pro správné parkování na povrchu anebo videospojení s rodinami posádek. Umožnila by také mnohem snazší provozování operací na odvrácené straně Měsíce. Mohla by tak otevřít zcela novou éru (radio)astronomie! A usnadnila by také robotický průzkum. Plus by se jí dozajista inspirovaly i další podobné síťe, které by mohly vznikat třeba kolem Marsu!

Změna tempa

Kdy se toho všeho dočkáme? ESA momentálně plánuje 12 až 18 měsíců období hájení, kdy má docházet na konzultaci se soukromým sektorem o tom, kdo to všechno může pomoct vynést a postavit. A, jak známe evropskou byrokracii, může to samože touto fází taky skončit. Ale pokud budeme mít štěstí, po nezbytném papírování by první družice mohly být v provozu na konci dekády

Fanošuci Starlinku se nyní možná ptají, jestli to není trochu pozdě. Starlink má být totiž podobnou přelohou dalších meziplanetárních sítí pro spojení s Marsem. Pokud bude vývoj Starship pokračovat kupředu s nynější rychlostí, nejspíše by první Starlinky mohly být kolem Měsíce podstatně dřív než Moonlighty…

Ale tak už to se závody chodí – někdo musí udat tempo. V tom dosavadním by satelitní síť kolem Měsíce do 10 let byla úžasnou rychlostí! Konec konců, že nejde jen o problém Evropy, je vidět na rychlosti vývoje SLS. SpaceX ale všechno mění, a můžeme tak jen doufat, že k vyšší aktivitě to nakonec nemusí vybičovat jenom NASA, ale i ESA! Konec konců, možná bychom se pak mohli časem dočkat i čistě evropských Starshipů… #můžujensnít

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama