Post-traumatický stres je smrtelnější než válka

TLDR verze: Podle nového výzkumu Bostonské univerzity, zemřelo od roku 2001 až 3x více Amerických vojáků kvůli sebevraždě než ve válce. Studie tu.

PTSD alias post-traumatický stresový syndrom

Asi víte, že 11. září roku 2001 došlo při teroristickém útoku ke zničení mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku. V reakci na to vyhlásily USA takzvanou válku proti teroru, která trvá, inu, prakticky dodnes. Při této šlamstice zemřelo na Blízkém východě 7057 amerických vojáků. Má ale i další oběti, o kterých se příliš nemluví. Za posledních 20 let si totiž vzalo vlastní život více než 30000 amerických vojáků a válečných veteránů. Válka tak má 3x více obětí na domácí půdě, než v zahraničí.

Může za to zejména Post-traumatická stresová porucha (PTSD – z angl. Post Traumatic Stress Disorder), kterou trpí až 30 % amerických veteránů. Porucha je způsobená silným prožitým stresem nebo traumatem, a může se projevovat úzkostmi, poruchami spánku, depresemi, i sklony k závislostem a sebevraždám.

A právě podle nové studie Thomase H. Suitta z Bostonské Univerzity je právě PTSD v důsledku smrtelnější, než samotná válka

Následky války

Podle této studie spáchalo mezi roky 2005 a 2018 sebevraždu až 90000 amerických veteránů. Kromě 30 000 veteránů z Blízkého východu to byli i veteráni z války ve Vietnamu a jiných ozbrojených konfliktů, kterých mezi tím nebylo zrovna málo. A zatímco přímý počet obětí ozbrojených konfliktů od roku 2007 klesá, počet sebevražd mezi veterány je na vzestupu.

Suitt se domnívá, že to má na svědomí několik faktorů. Jedním z nich je to, jak vojáky a veterány vnímá veřejnost. Vojáky po druhé světové válce vítali v Americe jako hrdiny, protože válka proti náckům měla širokou podporu veřejnosti. Jiný přístup už ale panoval po válce ve Vietnamu, která byla veřejností vnímána poněkud negativněji. Veteráni, kteří se vrátili z Vietnamu se tak často ocitali na okraji společnosti, která je neviděla jako hrdiny, ale jako „násilníky a vrahy“. Byli odstrčení a opuštění a mnoho z nich se uchylovalo ke drogám a alkoholu.

Podobná situace se projevuje i dnes. Zatímco po roce 2001 podporovalo válku na blízkém východě více než 70 % Američanů, dnes ji podporuje sotva 40 % a toto číslo rok od roku klesá. Na rozdíl od nepřátelského přístupu k veteránům Války ve Vietnamu se ale veteráni z Iráku a Afghánistánu setkávají s nezájmem a lhostejností.

Diagnóza PTSD sebou nicméně též nese určité sociální stigma. Vojáci se často obávají, že kvůli této diagnóze budou mít problém najít si práci a začlenit se zpět do společnosti. A tak se jejich problémům nedostává odborné pomoci, ony problémy se chronifikují a zhoršují, až nakonec bohužel dojde… k logickému vyústění neléčených mentálních problémů.

Vstoupající počet sebevražd (černá nepřerušovaná linka) mezi Americkými veterány od roku 2001. Zdroj: Suitt 2021

Ti, co přežili

Dalším z důvodů nárůstu sebevražd může být paradoxně lepší fyzická lékařská péče a tedy menší úmrtnost mezi vojáky. Podle vědátorů totiž díky pokrokům v medicíně více vojáků přežije i vážná a život ohrožující zranění. Mnohdy jsou také díky tomu znovu nasazeni do ozbrojeného konfliktu a prožijí další traumatické zážitky.

Mnohá válečná zranění ale mají trvalé následky, a případy veteránů, kteří utrpěli vážná poranění hlavy, skončili upoutaní na lůžko nebo kolečkové křeslo kvůli ztrátě končetin a jsou odkázáni na cizí pomoc, nejsou výjimkou. Právě mezi těmito vojáky, kteří přežili vážná zranění, je podle této studie velmi vysoké riziko PTSD a sebevražd.

A co naši vojáci? Zajímavým faktem je, že čeští vojáci, dle vedoucího psychiatra Armády ČR Jana Vevery, trpí PTSD a depresemi mnohem méně než jejich američtí kolegové. Je to díky dvěma hlavním rozdílům. Zatímco Američtí vojáci jezdí na mise dlouhé 1 – 2 roky, naši vojáci jezdí na mise dlouhé jen 4 až 6 měsíců. V ozbrojeném konfliktu tak stráví kratší čas a mezi misemi mají delší dobu na to se zotavit.

Dalším rozdílem je věk a připravenost vojáků. V americké armádě je oproti té naší větší podíl mladých lidí, ve věku od 18 do 20 let. Podle Jana Vevery je právě tohle jeden z důvodů, proč američtí vojáci více trpí PTSD. Ve věku okolo 19 let se totiž mozek a psychika mladých lidí stále ještě formuje a ozbrojený konflikt tak ně může mít výraznější traumatický vliv. Českým vojákům, kteří vyjedou například na misi do Afghánistánu, je v průměru mezi 25 a 30 lety a jsou tak na zvládání stresu a těžkých podmínek lépe připraveni.

Zdroj: Activition, Pixabay, vlastní
Zdroj: Activition, Pixabay, vlastní

Co dál?

Ozbrojených konfliktů a válek ve světě naštěstí v posledních desetiletích ubývá. Budoucnosti bez válek se ale bohužel zřejmě hned tak nedočkáme. Do té doby je tak potřeba se o vojáky a veterány co nejlépe postarat a pomoci jim se i po traumatických zážitcích začlenit zpátky do společnosti. K tomu se dále hodí i destigmatizovat duševní problémy – v Americe i u nás…

Americké Ministerstvo pro záležitosti veteránů (VA) začalo sledovat počty sebevražd až po roce 2001, a zatím nezveřejnilo údaje posledních 3 let. Suitt se domnívá, že počet sebevražd za poslední tři roky bude ještě vyšší, mimo jiné i kvůli globální pandemii a sociální izolaci která mohla mít silný dopad na veterány trpící PTSD.

V Americe sice existuje celá řada programů na pomoc veteránům, mnohé z nich jsou ale nákladné, nebo spoléhají na finanční podporu veřejnosti. Tahle studie by tak mohla pomoci americké armádě lépe pochopit problémy, které sužují vojáky a veterány, efektivněji bojovat s PTSD a v důsledku pomoci válečným veteránům vést kvalitnější život.

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

1 komentář: „Post-traumatický stres je smrtelnější než válka

  • 03. srpna 2021 (20:50)
    Permalink

    PTSD je smrtelnější než válka? to říkejte tamnějším vojákům, ne třeba jen v Afganistánu, ale kdekoliv v jakýkoliv konvenční/občanský válce… ale ne vojákům co tam tvoří malé elitní týmy a jsou tam na výpomoc, ale běžného řadového pěšáka co bojuje o svoji domovinu

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama