Implantát v mozku poprvé „rozmluvil“ paralyzovaného muže

TLDR: Až 18 slov za minutu je schopný reprodukovat počítač napojený na čtení mozkových vln paralyzovaného pacienta. Je to poprvé, co byla podobná technologie aplikována u skutečného pacienta. Studie tuna.

Poprvé, co není tak úplně poprvé…

Je vám 20 let a považujete se za relativně zdravého jinocha, když v tom – mozková příhoda! Přežijete ji, ale na vašem mozku zanechá přesto stopu v podobě neschopnosti srozumitelně mluvit. Tedy, až do vašich 36 let, kdy můžete začít znovu plnohodnotně komunikovat pomocí slov díky mozkovému implantátu! Tak, jako v čerstvé studii amerických vědátorů!

Je jenom máloco, co má tak špatnou pověst jako „implantáty v mozku“. Od Deus Ex po Upgrade existuje plejáda fikce, v níž dojde na šokující odhalení, že mozkový čip nějak ovládá svého majitele! Ne snad, že by zneužité téhle technologie v reálu nebylo představitelné – zneužít lze cokoliv!

Problém spíše je, že žádný z existujících implantátů nemá (a ještě dlouho mít nebude) takový vliv na organismus, aby vám mohl něco z vizí sci-fi vůbec udělat. Je to trochu jako se bát řízených střel v době, kdy byly sotva vynalezeny horkovzdušné balóny

Svět je plný paradoxů…

Zdroj: Reddit, vlastní
Zdroj: Reddit, vlastní

Ale jasně, implantáty (či přesněji v případě nervového systému tzv. neuroprotetické zařízení) se postupně zlepšují. Podle nové studie tak třeba došlo na úspěšné převedení mozkových vln od ochrnutého člověka do celých vět!

Vědátoři z UC San Francisco pod vedením Davida Mosese (kteří nejsou spojení s Neuralinkem, ale právě Neuralink je ohledně implantátů nejvíce skloňován…) toho dosáhli u zmíněného 36 let starého pacienta s pomocí „standardního“ záznamu mozkové aktivity skrze pole mikroelektrod. O tomhle nepíšu poprvé – ale doposud se převáděly mozkové vlny na slova jenom u zdravých lidí! Šlo totiž „jen“ o výzkum, jestli je něco takového možné. U zdravých lidí je jaksi nejenom menší riziko komplikací, ale také snáze kontrolujete, jestli říkají, na co myslí. Protože umí mluvit. To u paraplegiků jaksi nejde.

Což byl problém – protože na „kalibraci“ podobných implantátů bylo doposud třeba, aby jejich uživatel mluvil v reálu. Teprve tak se strojové učení naučilo mozkovou aktivitu asociovat se slovy, a teprve poté mohly čipy začít odhalovat, na jaká slova myslí. Ze zjevných důvodů je tato metoda ovšem nepraktická pro pacienty, kteří něčeho takového schopni nejsou. Ledaže…

Jak obejít čtení

Náš šestatřicetiletý pacient není zcela ochrnutý – dovede vykonávat omezené pohyby hlavy, krku a končetin. Komunikovat mohl tak i doposud – s pomocí ukazovátka připevněného ke kšiltovce, kterým pomalu vyťukával na dotykovou obrazovku písmena. Právě to ale umožnilo i dohodnout se na pacientovi na „slovníku“ 50 základních slov („voda, „rodina“, „dobré“), u kterých si pak měl představovat, že se je snaží vyslovit.

Celá terapie včetně operativního zavedení mikroelektrod a naučení strojového učení zabrala měsíce, ale nakonec se věc podařila! Momentálně dovede systém dekódovat na 18 slov za minutu s průměrnou přesností 75 procent. K úspěchu přispěla funkce „automatické opravy“, podobná té, která se používá v telefonech.

Stále sice nejde o klinicky standardní aplikaci, je to ale zřejmě poprvé, co se tato technologie v praxi otestovala u toho typu pacientů, pro které je primárně určena. Lze jít ještě rozhodně dále – především menší a přesnější mikroelektrody (jaké vyvíjí Neuralink Elona Muska) by mohly zvýšit přesnost detekce mozkových vln. Ale prozatím si vychutnejme opojný pocit úspěchu i bez mrmlání nad tím, že by to mohlo být lepší…

Jedná se o famózní úspěch, který hraničí s tím, co bylo doposud považováno za zázrak! Nejste ale samozřejmě sami, pokud vám v hlavě hloubá červích pochybností, kam podobná technologie může jednou směřovat. Jak jsem zmínil, v téhle fázi rozhodně nejsme ani technologicky, a vlastně ani kapacitou z páchání zla („Muhehe, ovládal jsem schopnost řeči jednoho šestatřicetiletého paraplegyka, SVĚTOVLÁDA JE NA DOSAH!“).

Může se ještě hodit

Obavy ze zneužití jsou přirozené, ale neměly by být ani jedinou reakcí na rozvoj neuroprotetik. Jenom máloco v životě je černobílé – a rozhodně se lze radovat ze zlepšení života jednoho pacienta, a zároveň mít na mysli nutnost vymáhat v budoucnu dostatečné regulování aplikace implantátů, stejně jako chtít od nich dostatečnou odolnost vůči napadení!

Nikdo z nás ale nakonec neví, kdy zdravotní nesnáze dostihnou i jeho – a nějaký potomek podobného implantátu se mu samotnému může někdy ještě hodit

[Ladislav Loukota]

Víc o Neuralinku taky hír:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama