Exkrementy odhalily víc o kolapsu mayské civilizace

TLDR: Fekální stanoly poblíž lokality Itzan prozradily více o vývoji zdejší populace včetně jejích posledních období po invazi Evropanů. Studie tuna.

Bez bižuterie

Možná se domníváte, že vaše schopnosti jsou tak skvělé, že se na vás bude pamatovat i DLOUHO PO VAŠÍ SMRTI. A svým způsobem máte pravdu – nová vědátorská studie skutečně odhalila nové informace o kolapsů mayské civilizace díky analýze… čehosi vytrvalého, co nám Mayové zanechali až dodnes! Totiž svých výkalů!

Ačkoliv filmy a hry by nás učily, že hrdinní archeologové lační ponejvíce po zlatavých soškách prastarých civilizací, realita je docela odlišná. V detektivním poznávání toho, jak rostly, žily a umíraly dávné civilizace, nám totiž bižurie příliš nepomáhá. Na rozdíl od exkrementů.

Takzvané koprolity jsou „oblíbenou“ metodou, jak se dozvědět víc o naší minulosti, a to nejen u zvířátek (nedávno tu byli prehistoričtí brouci objevení nikoliv v jantaru, ale opět v koprolitech…), ale i u lidí. V dnení práci tak umožnily exkrementy zjistit víc o reakci Mayů na dobové proměny optimálních klimatických podmínek svého regionu. Čili lidštěji: jak se poprali se suchem

Vědátoři skrze koprolity odhalené během (h)různých vykopávek identifikovali celkem čtyři (h)různá období změny velikosti populace. Tato změna byla pravděpodobně reakcí na obzvláště suchá anebo naopak obzvláště vlhká období. Podobné informace lze samozřejmě získat i jinými způsoby (třeba z analýza dřeva), ale nová čtveřice proměn populace byla doposud neznámá!

Tropické podmínky střední Ameriky totiž příliš nesvědčí možnosti zachovat zbytky dřevěných staveb, které by mohly pohánět třeba dendrologické analýzy. Popojedem.

Celkem se jednalo o periody let 1350 až 950 př. n. l. (to je v našich podmínkách konec doby bronzové), dále pak 400 až 210 př. n. l. (milá řecká antika), poté 90 až 280 n. l. (Římani mají zlatou éru) a 730 až 900 n. l. (středověk ve své nejryzejší podobě). Krom toho práce také odhalila, že město Itzan bylo obýváno dříve, než jsme si mysleli, že bylo obýváno, ale to nechme teď být.

Pojďme si totiž říct víc o tom, jak se koprolity analyzují – a co nám ta analýza říká!

Zdroj: Paramount Pictures, shitstore.cz, vlastní
Zdroj: Paramount Pictures, shitstore.cz, vlastní

Konec velké epochy

Daná studie sáhla po relativně nové metodě analýzy založené na tzv. fekálních stanolech. To jsou organické molekuly nacházející se v lidských i zvířátkovských exkrementech, které ovšem mají výdrž jako zánovní Nokia – dovedou tak v sedimentech pod jezery a řekami vydržet až tisíce let! Nedocházelo tedy na analýzu přímo koprolitů, ale jenom jedné jejich složky.

Koncentrace stanolů z jezera poblíž lokality Itzan každopádně po srovnání dalších dosavadních informací o dobové populaci a klimatu (získanými pro změnu z množství pylu) vypíchly zmíněné čtyři periody proměn populace v reakci na proměnu klimatu. To nám indikuje, že dobové společenství mělo se změnou srážek zjevný problém – ale zároveň se mu zjevně dokázalo i přizpůsobit.

Jak přesně se mu přizpůsobilo, a jakými metodami, to už jaksi z koprolitů nevyčteme. Práce nám slouží hlavně jako demonstrace toho, čeho nového jsou vědátoři schopní – jak data ale intepretovat, to bude ale předmětem až dalších úvah. Nynější „zastřelování“ analýzy stanolů nicméně přesto odhalilo několik historických pikanterií.

Zajímavá je poslední perioda osídlení lokace – na finální populační skok totiž došlo až v době útoku Španělů na poslední mayskou pevnost v oblasti v roce 1697 našeho letopočtu. Pravděpodobně se jednalo o pohyb válečných uprchlíků, který historici doposud nezaznamenali! To je naprosto bezprecedentní detail, který dokresluje smutný konec mayské populace…

Zároveň ale ani stanoly nejsou dokonalou metodou analýzy. V práci totiž vyskočily také body jejich vyšší hustoty, které se ale neshodují s jinými záznamy o tehdejší populace. Jinak řečeno: výkalů je moc vůči tomu, co všechny ostatní metody naznačují o stavu populace. Čím to? Jednalo se o periodu nadměrného kadění? Možná období po návštěvě indické restaurace? Nikoliv! Nejspíše jde o doklad využití lidských exkrementů jako metody hnojení!

Schéma ze studie. Zdroj: Keenan et al., Quaternary Science Reviews, 2021
Schéma ze studie. Zdroj: Keenan et al., Quaternary Science Reviews, 2021

Varování pro nás

Prozatím jde tedy sice o studii, která naznačuje, že metoda funguje – rozhodně nám však dokresluje dané období zase o několik dalších detailů! A to není na analýzu pár exkrementů vůbec špatný výsledek!

Mayové sami sice asi doufali, že dalším generacím zanechají víc, než jenom – doslova – své vlastní srajdy. S trochou podpůrných metod nám ale i jejich kolaps doufejme dodá víc informací o tom, čemu se při našem vlastním kolapsu budeme chtít vyhnout.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama