Astronomové poprvé pozorovali vznik exoměsíce

TLDR: Observatoř ESO odhalila chuchvalec obíhající plynového obra u vzdálené vznikající hvězdné soustavy – chuchvalec, který je prvním ale zřejmě nikoliv posledním exoměsícem. Oznámení tuna.

Svět na počátku světa

Tým astronomů hlásí objev prvního formujícího se exoměsíce! Na jeho vznikání dochází ve vzdálené hvězdné soustavě PDS 70, a rodící se měsíček by nám říct víc o tom, jak vznikají i měsíce jiné! Ale pojďme postupně…

Ještě nějakých 30 let nazpět se astronomové nad existencí či neexistencí planet mimo Sluneční soustavu mohli jenom dohadovat ve 3 ráno v nonstopu. Důkazy pro obojí totiž byly zhruba oba stejné – žádné! Ale od poloviny 90. let se díky zlepšování strojového sběru a analýzy dat (přeloženo do lidštiny: naším okem bychom to prostě nepostřehli) začaly objevovat první exoplanety!

Zdroj: Lucasarts
Zdroj: Lucasarts

Nejprve obrovská tělesa, která svým přechodem přes mateřskou hvězdu zakryjí podstatnou část světla… A díky postupnému pilování metody i světy menší, vzdálenější, anebo teprve ty rodící se! Tak, jako v nové studii!

Exoměsíce jsme detekovali již dříve, ale nyní je to vůbec poprvé, co se podařilo detekovat rodící se exoměsíce! Právě to spatřila observatoř ALMA z Evropské jižní observatoře kolem již dříve objevených exoplanet PDS 70c. U toho systému vzdáleného kolem 370 světelných let byla již dříve pozorována zcela zjevná existence protiplanetárního disku. Jinak řečeno: zdejší soustava se teprve rodí! Právě to nám ostatně značně usnadňuje její pozorování.

Není to vlastně šokující…

O tom, že soustavy hvězdy PSD 70 se teprve klube na svět, se spekulovalo již v dřevním roce 1992, tedy na úplném počátku objevování exoplanet! Pokud mne paměť neklame, právě tenhle systém zmiňovala i moje dětská encyklopedie vesmíru…

Každopádně, systém PSD 70 je díky existenci rozsáhlého disku o velikosti 140 astronomických jednotek (pro ilustraci: Pluto obíhá „jen“ 39,5 astronomických jednotek od Slunce) velmi dobře pozorovatelný. Zdejší PDS 70b byla pár let nazpět první přímo vysnímkovanou exoplanetou vůbec! A tak není překvapivé, že něco podobného se nyní podařilo i s protoměsícem rodícím se na oběžné dráze PDS 70c!

Celý pohled na scenérii. Zdroj: ALMA/Benisty et al.

Z výše uvedeného by to vypadalo, že nynější oznámení prvního známého exoprotoměsíce (eh…) je více méně jenom dobré pro zápis do Guinessovky a následné spláchnutí pár Guinessy. A dílem je to pravda – stejně jako u exoplanet, také u exoměsíců se jaksi předpokládá, že vznikají! To, že to nyní vidíme poprvé, je tedy spíše potvrzení zjevně platného paradigmatu formování planetárních systémů, než nějakým šokantním zvratem kosmické zápletky.

Ale! Zároveň jsme takového formování nikdy jaksi nebyli svědky. Takže naším modelům vznikání měsíců chybí praktické příklady, které by datům dodaly na lesku! Vznik měsíců je totiž tématem planetologů i na našem kosmickém dvorku. Ostatně o tom, jak vznik ten nejslavnější měsíc, totiž Měsíc, se i dnes stále vedou disputace (sic)! Pozorování vznikajícího měsíce u PDS 70c má tak postupně potenciál zlepšit naše představy o životě, vesmíru a vůbec. Nebo aspoň o formování oběžnic.

Nikoliv poslední

Měsíc z PDS70c samože není stejný jako Měsíc nás. Fskutečnosti je ve zdejším disku dostatek materiálu na vytvoření tří našich Měsíců. A PDS 70c není žádná Země – pokud něco, jde spíše o plynného obra podobnějšího Jupiteru. Takže paralely nejsou ani zdaleka dokonalé. Ale zároveň jsou to nejlepší, co zatím máme po ruce.

Lze tedy sice předpokládat, že známých protoexoměsíců (nebo exoprotoměsíců?) bude přibývat, není ovšem ani třeba někam chvátat. I u PDS 70c bude formování zdejšího měsíčku trvat ještě minimálně několik milionů let! To je dost času na to, abychom postavili o fous větší teleskopy nebo se na formování přiletěli podívat sami!

Vzhledem k místní jedinečnosti to přitom zřejmě není jediný objev, kterým se systém PDS 70 zapsal do vědeckých análů. Řekl bych, že je jen otázkou času, než kolem PDS 70c objevíme měsíců víc. Anebo je objevíme i u sousedních světů. A nakonec možná dorazí i nějaký objev, který astronomy skutečně nějak překvapí.

Zatím teda nevím, o co by mohlo jít – ale příběh poznávání exoplanet i exoměsíců je velmi mladý, sotva shodil pleny, takže nás v bezbřehém vesmírů ještě může překvapit ledajakým zvratem!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama