Lidé měli rádi obiloviny ještě před příchodem zemědělství

TLDR: Obiloviny pevné i tekuté byly populární komoditou v nejstarší známé kamenné svatyni, i když její „obyvatelé“ ještě neobhospodařovali políčka! Studie tuna.

Tenkrát v Anatolii

V pradávné svatyni Göbekli Tepe, které leží na území dnešního Turecka a dala by se s přivřením očí (uší, jiných otvorů…) přirovnat ke Stonehenge, identifikovala nová studie mnoho dokladů o tom, že místní ve velkém praktikovali drcení obilí. To trochu nabourává dosavadní tezi, že obiloviny tvořily menší podíl jídelníčků dobových lidí v periodě lovců-sběračů, protože zároveň víme, že tehdejší hjumajíci jaksi ještě neuměli provozovat zemědělství! To tak trochu kope do koupí i některé naše teze o vzniku následných trvalých sídlišť…

Ale pojďme postupně. I když by se o Göbekli Tepe dalo mluvit jako o „nejstarší známé kamenné svatyni“, povznášející paralely s kořeny náboženství si ale nechám zandané v kapse. Ačkoliv se tu setkávaly tisíce lidí a praktikovaly se tu ceremoniální obřady, podobně jako Stonehenge sloužila lokalita i jako taková tržnice, námětí, zkrátka všeobecné místo k lidskému setkávání cca. 9. až 10 tisíc let před naším letopočtem!

Problém je, že vzhledem k dataci nám u Göbekli Tepe (stejně jako i jiné potenciální „kostelotržniconáměstí“, která jsme ale nenašli) nedává věru mnoho smyslu, že by se tu mělo najít obilí! Tradiční logická interpretace vzniku civilizace mluví o tom, že putovní lovci-sběrači nejprve zjistili, že stabilní (a vzhledem k populačnímu nárůstu kmenů asi i jediný, který negarantoval hladomor) sázení plodin na jediném místě může fungovat – a teprve potom se na tom místě trvale usídlil. To první by byl vznik zemědělství, to druhé vznik měst. A na obojí došlo přinejlepším po existenci téhle svatyně.

Dává to ostatně smysl – někteří lovci-sběrači snad praktikovali nějaké přechodné sázení plodin ještě tisíce let nazpět v periodě paleolitu. Ale zřejmě ne ve velkém, už jen protože se museli pohybovat. Teprve po postupném zlepšení této techniky by se přece měli usídlit na jediném místě – cokoliv opačného by bylo jako postavit si barák, a teprve poté uvažovat, jak se na jeho místě uživíte…

Jenže Göbekli Tepe, ačkoliv nešlo ještě o permanentní město, ale dočasně-leč-opakovaně navštěvovanou svatyni, tuto tezi malinko staví na hlavu – a to i skrze nový objev mnoha mlýnských nádob!

Zdroj: Stephen Morris
Zdroj: Stephen Morris

Nešlo jen o pivo

Vědátoři týmu Laury Dietrich z Německého archeologického ústavu v Berlíně totiž během posledních čtyř let provedli sérii vykopávek a analýz, které dokazují, že lidé z Göbekli Tepe disponovali množstvím nádob, v nichž docházelo na drcení divokých obilovin. Klíčový byl v tomto objev čedičových mlecích kamenů a dalších pokročilých nástrojů na poli nedaleko Göbekli Tepe samotného.

Doposud se vlastně ani příliš neuvažovalo o tom, že by se místní při zdejších setkáních 12 tisíc let nazpět mohli obilovinami významněji živit. U Göbekli Tepe se našlo i mnoho zvířecích ostatků – předpokládalo se tak, že svatyně byla bohatě zásobena především masem přinášeným skupinami lovců z jeho širokého okolí. Obiloviny sice hrály roli i ve starších tezích o místním jídelníčků – ale především ve fermentované formě. Čili se počítalo, že domorodci tu znali pivo.

Ale objev až 10 tisíc mlecích kamenů a 650 dalších nádob, některé s kapacitou až 200 litrů, který reportuje studie Dietrich, jasně naznačuje, že obiloviny nebyly nikterak unikátním úkazem. A to jak před objevem trvalých sídlišť, tak i zemědělství! Od mikroskopické materiálové analýzy po DNA sekvenování odhalených kousků obilovin je pravděpodobné, že obiloviny tvořily významnou skladbu zdejší potravy nejen ve své tekuté, ale i pevné formě!

Nutno zmínit, že samozřejmě nejde o přímý důkaz konzumace obilovin, nejspíše ve formě kaše. Takže jistojistě nevíme, co s obilím místní dělali… Co se ale z DNA tuší, je postupná proměna drcených zrnek obilí. Zdá se, že divoké odrůdy – které stále do svatyně přinášeli lovci/sběrači z jeho okolí – postupně nahrazovaly odrůdy domestikovanější…

A to začíná ukazuje i na trochu jiný příběh neolitické revoluce!

Odkrytá část lokality chrámu. Zdroj: Göbekli Tepe Project
Odkrytá část lokality chrámu. Zdroj: Göbekli Tepe Project

Rozežraná Atlantída

Už jsme mnohokrát probrali, že neolitická revoluce byla spíše neolitickou evolucí. Göbekli Tepe ale znovu ukazuje, jaký to mělo zhruba charakter. Svatyně samotná nejspíše vznikla před tím, než existovalo to, co bychom nazvali zemědělstvím. Při svém občasném setkávání totiž sebou lidé přinášeli potravu, kterou získávali sami  lovem/sběrem z okolí. Ale! Právě tím, že se tu lidi potkávali, mohli krom potravy nasbírané v krajině začít i s pokusy s „umělým“ sázením plodin na vyhrazená místa. A právě takto se mohlo zemědělství dominantně zrodit! Krůček po krůčku se nerodil nejprve barák a pak až pole, anebo pole a pak barák – ale tak trochu to vznikalo najednou!

Řádky výše jsou samože klasickou mírnou nadsázkou, příběh historie je plný tmavých míst a nic negarantuje ani to, že vývoj v Göbekli Tepe byl jediný, na který kde tu došlo.  Zajímavé také je, že nová studie o Göbekli Tepe (a související důkazy o tom, že lidé mají mnoho kopií genu pro trávení škrobu) se trochu perejinou nedávnou prací, podle které se lovci-sběrači vyvinuli především jako masožrouti. To totiž naznačují zase jiné genové a anatomické náznaky, stejně jako to, že jsme vyhubili celou megafaunu na většině kontinentů.

Kdo má pravdu víc, je zatím otevřenou otázkou – zdá se ale být stále víc zřejmé, že lidé měli fakt hlad, a cpali se ve velkém jak masem, tak obilím! Pokud by zkrátka Göbekli Tepe bylo skutečně místem, kde se rodilo náboženství,  spíše než povznášejícího ducha měly tyto kořeny podobu kuchařské, kulinářské a všeobecně obžernické šou!

[Ladislav Loukota, Petr Zajíček]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama