Kyberptáci & Megakometa – Týden ve vědě 21. až 27. měsíce 2021

Gratuluji, zvládli jste to do dalšího týdne – odměňte se vším, co jsme v uplynulých sedmi dnech objevili nového!

Zdroj: CC BY/Vlastní

Přečetli jsme v mozku ptáka, jaké písně chce zpívat. Mozkové implantáty dosáhly dostatečné přesnosti pro převod komplexních tonů zpěvu do dat! Byť studie svádí k tomu, že bychom mohli „pochopit řeč zvířat“, ptáci v této práci ve skutečnosti slouží jako modelové živočichové pro vývoj podobných implantátů pro lidi. Ptačí zpěv je totiž lidské řeči v mnoha ohledech podobný. Podobná technologie převádějící v reálném čase mozkové vzorce na počítačová data by mohla jednou pomoct například paraplegikům.

Za 10 let „nás“ možná navštíví stokilometrová kometa. Objekt, který se v roce 2031 přiblíží k dráze Saturnu, může být největším pozorovaným návštěvníkem z vnější části Sluneční soustavy. Zatím není zcela jisté, že jde o kometu, pokud tomu tak ale bude, mohlo by se jednat o ještě větší podívanou, než jakou v polovině 90. let nabídla Hale-Boppova kometa. Dokonce by mohlo jít o zcela první cestu této nové komety takto blízko vnitřním světům.

Lidé měli rádi obiloviny ještě před příchodem zemědělství. Obiloviny pevné i tekuté byly populární komoditou v nejstarší známé kamenné svatyni Göbekli Tepe, i když její „obyvatelé“ ještě neobhospodařovali políčka! To trochu převrací dosavadní tezi, podle které lidé při setkávání ve svatyni konzumovali především maso a snad produkty fermentovaného obilí (tj. pivo). Nález velkého počtu nábod pro mletí divokých obilovin ale ukazuje, že tento pokrm mohl mít své místo v jídelníčků i ve formě kaše. A nejspíše odtud vedly i první pokus s domestikací obilovin.

Něco před 19 miliony lety zřejmě zdecimovalo žraloky. V sedimentech mořského dna během miocénu rapidně poklesl počet žraločích druhů. To naznačuje – byť nikoliv absolutně – že tehdy ze světa zmizelo na 90 procent žraloků. Problém je, že není známá žádná jiná přírodní katastrofa, která by mohla takový pokles způsobit – tím spíše, že pokles nezasáhl jiné ryby. Není tedy zcela jasné, jak a proč (či zdali doopravdy) na pokles došlo. Jde ale o téma pro budoucí studie.

Objeven nový druh pračlověka podobného neandrtálcům. Na objev došlo v Izraeli, přičemž paleontologové mají za to, že ostatky neznámého druhu předka moderního člověka nazvaný Homo Nešer Ramla jsou staré na 130 tisíc let. Nejde však nejspíše o předka Homo sapiens, ale předka Homo neanderthalis. Objev Homo Nešer Rampa by mohl napomoct vysvětlit přítomnost genů Homo sapiens v populaci neandertálců.

První člověk dostal vakcínu proti rakovině kůže. Stalo se tak v pátek 18. června, když byla mRNA vakcína od společnosti BioNTech podána prvnímu člověkovi. O očkování proti rakovině se mluví delší dobu, a již proběhly i mnohé testy u lidí. mRNA technologie, která byla před pandemií covidu dokonce cílena primárně na léčbu rakoviny, by šak mohla přinést významný posun tohoto typu onkologické terapie.

A včil do videosekce

Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali pět videí: krom tradičního týdne ve vědě taky pokec s Milanem Kolářem o antibiotikách (viz výše), novinku o prehistorické válce, po delší době video o covidu a nakonec simulaci toho, co asi viděli naposledy dinosauři (viz níže)!

[red]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.czloukota, Oxforská vakcína & hlubinná monstra – Týden ve vědě 23. až 29. listopadu 2020 – VĚDÁTOR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama