Důkazy mimozemského života můžeme najít i na Měsíci

TLDR: Máme nyní na Vědátorovi tématický týden o „kolonizaci“ Měsíce! Sedl jsem proto na kus řeči s Jůlií Novákovou a probrat, na co se můžeme na Luně těšit z oboru astrobiologie.

Mrtvý Měsíc?

Po většinu historie naší planety se lidé domnívali, že na Měsíci existuje život. Působilo to logicky – život je na Zemi, proč by tedy neměl být i na té věci nad ní? Dnes jsme díky vědeckým poznatkům moudřejší, ale to neznamená, že teze o životu na Měsíci musí být nutně lichá.

Samozřejmě víme, že prostředí Měsíce je pro rozvoj místního života zhola nevhodné. Měsíc postrádá cokoliv, co bychom nazvali atmosférou. Jeho nitro již dávno přišlo o své teplo. Nenacházíme tu ani povrchová, ani podpovrchová moře. Ačkoliv nedlouho po zformování Měsíce tu nejspíše po několik (desítek) milionů let mohla být atmosféra i voda, o obojí dávno přišel.

I pokud by se tu tedy zformovaly mikroorganismy podobně jako na Zemi, podmínky pro život na Měsíci jsou již po miliardy let nevhodné pro jeho další rozvoj. A nejspíše i pro další přežívání extremofilních mikroorganismů libovolného druhu. To však ještě neznamená, že Měsíc musí být mrtvý. Realistický scénář opačného ranku ostatně známe ze sci-fi už pekelně dlouho!

Dlouhá vesmírná odysea

Právě díky tomu, že podmínky na povrchu Měsíce jsou tak nehostinné, může totiž sloužit jako perfektní místo pro zakonzervování poslů o životu jinde. Dnes víme, že v průběhu historie Sluneční soustavy docházelo poměrně pravidelně na dopady asteroidů na Mars i Venuši. Hmota vyvržená z obou planet do prostředí Sluneční soustavy mohla proto nést důkazy o zdejším životě.

Podobné marťanské meteority dnes na Zemi známe – kvůli naší atmosféře ale průlet a dopad na povrchu Země přežije je část těchto objektů. A další část, která se dostane až na povrch, je pak ztracena vlivem komplexnosti pozemského povrchu (lesy, hory, moře…) i vlivem jeho neustálých geologických proměn. Ne nadarmo se proto podobné meteority hledají v pouštích horkých (Sahara) i chladných (Antarktida).

Může jít o obrázek text
Zdroj: NASA/Reddit, vlastní

Měsíc je však docela jiný příběh! Ačkoliv i zde můžeme najít určitou erozi vlivem bičování slunečními částicemi, je nepochybné, že podobné meteority tu budeme moct odhalovat mnohem snáze – a také z mnohem staršího geologického období. Julie k tomu v rozhovoru dodala, že ačkoliv se v tomto ohledu nejčastěji skloňují meteority z Marsu (které mají skutečně nejvyšší šanci na to, že tu „přistály“), nelze vyloučit ani statisticky menší šance na to, že na Měsíci najdeme meteority nesoucí poselství z historie Venuše!

Luna se tak může stát doslova knihovnou minulosti naší soustavy, a zdejší detailní povrchový průzkum bude velkou výzvou pro astrobiology i geology budoucnosti. Reálně si sice bude ruce mnout spíše druhá sorta vědátorů a vědátorek. Ale nelze vyloučit ani to, že podobné meteority ponesou i stopy fosilizovaného mimozemského života, který se na Měsíci mohl „ukládat“ po víc jak tři miliardy let!

Nejde jen o mikroby

Ale při budoucím detailním průzkumu obrovského lunárního „archivu“ nemusíme objevit jenom fosilizovaný život z našeho kosmického dvorku, nýbrž i doklady inteligentního života jinde. V tomto ohledu se zase nejčastěji skloňují (radio)observatoře na odvrácené straně Měsíce, které můžou snáze naslouchat kosmickým dálavám. Existuje však ještě jedna hypotetická možnost.

Stejné mechanismy, kvůli kterým se na Měsíci shromažďují meteority z Marsu, Venuše a možná i jiných objektů, totiž můžou zakonzervovat i případné doklady artefaktů umělého původu. Nemusí jít nutně o cíleně zabudovaný monolit jako z Clarkeovy 2001: Vesmírné odysey – úplně stejně na Měsíc v průběhu miliard let mohly dopadnout i trosky hypotetických mimozemských sond, lodí či jiných podobných objektech!

Nutno podtrhnout, že jde samozřejmě jenom o vysoce hypotetickou možnost – v kontrastu s tím, co si myslí konspirační teoretikové. Teze je však rozhodně validní, a dokud nebudeme mít Měsíc detailně prozkoumaný od jednoho pólu k druhému, zůstane naše nejbližší oběžnice potenciálním místem, kde můžeme najít doklady o životě někde mimo Zemi.

Bylo by to paradoxní, kdybychom po tolika letech, kdy máme Lunu na doslova mrtvý svět, právě tady našli zbytky mimozemské sondy nebo alespoň kameny obsahující doklady o biomu na nejbližších planetách. Nakonec by to ale ukázalo, že svým způsobem měli naši předci při svých bajkách o životě na Měsíci vlastně pravdu

[Ladislav Loukota]

Celý rozhovor s Julií Novákovou nejen o Měsíci najdete níže.

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]

1 komentář: „Důkazy mimozemského života můžeme najít i na Měsíci

  • 16. června 2021 (19:19)
    Permalink

    Na Měsíci, kde jsou základny jiných civilizací jsou prokázány stavby, věže, aktivity, světla, pohyb již velmi dávno. Měsíc slouží tisíce let jako základna pro jejich studium Země, planetárního systému. Kolem Měsíce lze pozorovat i dalekohledy ze Země pohyb umělých těles. Je možné, že celý Měsíc je umělý, dutý, což prokázalo měření po dopadu řízené sondy na jeho povrch, ještě 24 hodin duněl a rezonoval.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama