Vakcína na malárii s efektivností 77 %? O látce s imunologem

TLDR: Výsledky oxfordské vakcíny proti malárii působí velmi nadějně. Prozatím však byla látka otestována jen na stovkách lidí. Studie tu.

Zase jednou o vakcínách

Kritici zápolení s covidem čas od času připomínají, že „pŘeCe eXiStUjÍ i jInÉ nEmOcI“. Možná, že na (velmi dalekém) horizontu je však o chorobu méně! Po široce diskutované, ale ve výsledku beze sporu úspěšné vakcíně proti koronaviru SARS-CoV-2 (Vaxzevria, známější ale pod názvem „vakcína AstraZeneca“), totiž přicházejí vědci z univerzity v Oxfordu s dalším přelomovým objevem v oblasti vakcinologie – prototypem vakcíny proti malárii.

„Tak moment, tuhle věc ještě furt nemáme?“ možná se ptají někteří z vás – pokud nečetli zprávy o vakcíně dva týdny nazpět. Inu, nikolivěk. Existují antimalarika, tedy antiparazitické léky zabíjející původce malárie. Ale antimalarika mají řadu vedlejších účinků a jsou řešením spíše pro turisty, co do míst s malárií vyrazí jednou za uherský rok. Pro místní nejde o trvalé řešení.

Malárie přitom rozhodně není zábava. Ačkoliv jsme si už zvykli slýchat o jiných infekcích a ve spojení se slovem malárie se nám vybaví nejspíš nějaký historický cestopis od dob Járy Cimrmana, malárie je stále nebezpečnou chorobou. Ročně postihuje klinicky se projevující nemocí více než 100 milionů a způsobuje kolem půl milionu úmrtí, hlavně dětí.

Ne, na tohle jsme s covidem nezapomněli – na mrtvé děti v rozvojových zemích jsme si totiž zvykli dávno před tím. Možná však konečně svítá na účinnou vakcínu, která by tomu učinila přítrž! A abych netáral nesmysly, sedl jsem na info o vakcíně s imunologem MK…

Je zdravý, Jime

Sluší se zmínit, že to samozřejmě není ani poprvé, co někoho napadlo vyvinout očkování proti malárii. Nová vakcína vyvinutá vědci z Oxfordu a jejich spolupracovníky není zcela první tohoto druhu – vakcína RTS,S (obchodní název Mosquiriy) již má za sebou schválení Evropskou lékovou agenturou (https://www.ema.europa.eu/en/mosquirix-h-w-2300) a pilotní použití v několika afrických zemích. Její efektivita se však pohybuje pouze kolem 50 %.

Na rozdíl od ní má nová vakcína podle právě zveřejněných výsledků fáze IIb klinického testování efektivitu 77 %! Oxfordská vakcína je tak první, která splnila strategický cíl World Health Organization’s Malaria Vaccine Technology Roadmap Goal stanovený na 75% účinnost. Zatím byla očkovací látka testována na 450 osobách v africké zemi Burkina Faso, další testy na větší experimentální skupině budou jistě brzy následovat.

Jak jsme si už asi zvykli u dalších nových vakcín, ani tato není svým principem úplně jednoduchá. Je založena na imunogenní sekvenci molekuly zvané cirkumsporozoitální protein, který se nachází na povrchu parazita, který malárii způsobuje. Metodami genového inženýrství se povedlo genovou sekvenci pro tuto bílkovinu „nalepit“ na gen pro bílkovinu HBsAg viru hepatitidy typu B.

Zdroj: BBC Three, vlastní
Zdroj: BBC Three, vlastní

Aby toho nebylo málo, byl tento spojený gen vložen do kvasinky Hansenula polymorpha, která je tuto hybridní bílkovinu schopna levně vyrábět. To samo o sobě vědcům zjevně stále připadalo moc jednoduché, proto tento protein spojili s imunomodulačními nanočásticemi zvanými Matrix-M™, tvořenými hlavně látkou získanou z kůry exotického stromu zvaného Mydlokor (Quillaja).

Takhle to asi vše zní složitě jak scéna ze strojovny Star Treku – ale lze v zásadě říct, že (efektivnější) vakcína na malárii nevzniká momentálně kvůli tomu, že bychom nechtěli, ale protože spoléhá na technologie, které donedávna neexistovaly!

Rubikon překročen

Nebudu se pouštět do úvah na téma, nakolik bude vývoj podobných udělátek posunut i hledáním vakcín a léků proti covidu – oxfordská malarická vakcína navíc sází na podobný přístup jako starší vakcína RTS,S, takže nelze říct, že bychom ji neměli bez mRNA vakcín. Ale loňské nasypání obrovských prostředků právě pro rozvoj nových léčiv nám dost možná uspíší vývoj i řady mnoha jiných látek…

Mnohem jednodušší zatím bude, když místo snahy pochopit strukturu této vakcíny budeme vědátorům držet palce v dalších testech!

Do té doby jenom připomenu, že (ne)oblíbená paralela mezi pandemií a válkou bude možná poměrně dobře platná ve vývoji medicínských technologií. Nemám rád tvrzení, že válka prospívá pokroku – protože prospívá jenom nějakémupokroku, a za nějakou cenu. Když se však hledá lék na jednu chorobu, dost možná nám to nakonec posune poznání i v boji s jinými exi(s)tujícími nemocemi!

[Michal Křupka, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama