TLDR:  Organické solární panely můžou propouštět dostatek světla, aby se pod nimi dařilo i rostlinám. Jen škoda, že tyto panely ještě nejsou příliš rozšířené. Studie tuna.  

Trocha světla

Skleníky vybavené poloprůhlednými solárními články mohou vyrábět elektřinu bez ovlivnění růstu a zdraví rostlin uvnitř! Právě to praví nová studie, jež naznačuje, že bychom brzy mohli stavět energeticky neutrální skleníky, které zároveň umožňují nerušeně uvnitř pěstovat rajčata, okurky nebo jiné plodiny dle libosti!

Vědátoři na to došli testováním skupiny (zatím jen) salátu z červených listů pod různými druhy skla a různými vlnovými délkami světla. To simulovalo právě střechu skleníku pokrytou různými typy fotovoltaických panelů. Zároveň všechny ostatní proměnné zůstaly stejné, včetně teploty, koncentrace CO2 a dodávek vody a hnojiv.

Ve finále salát pěstovaný pod organickými solárními panely nevykazoval žádný zásadní rozdíl v žádném klíčovém měření. A to včetně antioxidantů, absorpce CO2, velikosti a hmotnosti. Jako bonus také solární panely pomohly regulovat teplotu skleníku.

Není panel jako panel

Zde je nutné hodit si trochu vidle do očekávání – pod solárními panely v této práci nechápejte klasické křemíkové fotovoltaické články, ale stále-poměrně-vzácné poloprůhledné organické panely. Jejich výroba je zatím podstatně dražší než u rozšířenějších solárů, s touto studií však máme o důkaz navíc, že organické panely by mohly přinést další podstatné decentralizování energetického mixu.

Část úspěchu organických panelů například spočívá v jejich flexibilitě. Mohou být vyladěné tak, aby absorbovaly různé vlnové délky světla podle potřeby – v tomto konkrétním výzkumu vlnové délky, které rostliny nepotřebují na fotosyntézu. Nu, a zároveň dovedou být flexibilní i doslova – tedy ohebné.

Dalším krokem směrem k solárním skleníkům je testování technologie na jiných rostlinách a plodinách, než je salát – nejdříve půjde asi o rajčata, jiné plodiny mohou brzy následovat. Zdá se však, že zjištění této práce naznačují slibné věci pro kolchozy budoucnosti. Farmy zítřka by mohly na trh sázet nejen vikev, víno či vejce, ale i volty!

Zemědělec zítřka

Dlužno zmínit, že ani křemíkové panely nejsou apriori nepřátelé farmářů. Jako u každého nástroje záleží, jak jsou použity – starší studie například naznačily, že v teplejších klimatech mohou pod panely vznikat takové zastíněné podmínky, které zvyšují u plodin výnosnost. Neplatí to nutně v Česku (zatím) nebo Skandinávii, ale subtropická Afrika, Amerika či Asie by mohly i z těchto panelů získat značné benefity.

Autoři aktuální studie si také myslí, že zájem o organické panely bude pouze narůstat. Objevilo se již dost prototypů, aby bylo poznat, že organické panely mají značný potenciál. Z výzkumu však musí vést i cesta do praxe, což je spíše téma pro soukromý sektor než vědátorky. Zatím se zdá, že tyto panely čeká… zářná budoucnost!

[Nina Kadasová]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]