Internet nezhoršil duševní zdraví dětí (v poslední dekádě)

TLDR: Studie 430 tisíc teenagerů ukázala, že vyšší užívání sítí u nich významněji nevede k nárůstu duševních patologií. Ale srovnáváme tu s rokem 2010. Studie tu.

Pán vs. sluha

Sociální sítě jsou špatný sluha i zlý pán – nějak tak by se daly shrnout všeobecné dojmy na nástroj, díky kterému si nejspíše např. momentálně čtete tyto řádku. To, že užívání moderních technologií zhoršuje naši pozornost a mentální zdraví, se obecně bere za „fakt“. Nová studie z Oxfordu ale naznačuje, že věci se nemají tak zle, jak se mnohdy tvrdí. A to byť i ona studie bude nejspíše… na sociálních sítích nesprávně interpretována!

Pojeďme popořadě. Vědátoři z Oxfordu pod vedením Mattiho Vuorre si posvítili na to, jestli mají sociální sítě škodlivý vliv na duševní zdraví moderních adolescentů – celkově práce zkoumala 430561 náctiletých ve věku 10 až 15 let. Pravda, autoři sami připomínají, že vzhledem k podobnému vzorku spoléhali dotazníky vyplňované samotnými účastníky. Tedy na metodu, která inherentně není moc přesná.

Obrovský vzorek ale nepřesnosti obrušuje – a výsledky ukázaly jenom velmi malou, potažmo dost možná žádnou souvislost mezi užíváním moderních technologií (televize, počítačů, telefonů, sociálních sítí) a případnými častějšími potížemi s duševním zdravím. Či přesněji: slabé pojítko mezi sítěmi a emočními problémy bylo odhaleno! Ale důkaz je příliš vágní k tomu, aby bylo možné jasně odhalit jeho zdroj. Ten může být jiný než nekonečné scrollování feedem…

Situace není ani špatná, ani dobrá

Zároveň je třeba jedním dechem dodat ještě fakt, že absence jasnějšího spojení neznamená, že ono spojení neexistuje! A to dokonce ve více smyslech. Studie totiž zkoumala vliv (či ne-vliv) technologií především ve srovnání k roku 2010. Tady je její hlavní přínos i úskalí práce! Výsledky nyní můžou lépe sloužit ke stopování duševního (ne)zdraví adolescentů v moderní době. A vidíme, že i přes nárůst užívání sociálních sítí za 10 let nedošlo ke zhoršení situace. Což je skvělé!

Ale to samože nutně neznamená, že impakt technologií na naše životy je nulový. Protože i v roce 2010 byl nejspíše nenulový. Osobně jsem sice v roce 2010 neměl ještě smartfoun (a ani dlouho poté), je ale třeba brát zřetel na to, že studie studovala západnější mlaďochy (rovněž: já jsem u kompu dokázal vydržet celý den i bez smartfounů…). To, jaký onen impakt případně reálně je, ale nynější práce nemůže odhalit.

Zdroj: Ali Bati
Zdroj: Ali Bati

Faktem nicméně je, že z negativního vlivu na pozornost, inteligenci a mentální schopnosti byly v minulosti v podezření i praktické jakékoliv jiné technologie. Ještě nedávno to byly videohry. A před tím televize. A kdysi byly i knihy horší kvality považovány za škodlivé. Jistě, nějaké patologie se u každé z nich dají najít! Nové vynálezy nejsou jenom pozitivní. Od 18. století a Pamely Samuela Richardsona uteklo ale dost vody a civilizace se za tu dobu spíše posunula dál než aby zhrubla.

Reálně bychom navíc pro přesné zjištění toho, jestli nám nejmodernější technologie vadí, museli vytvořit přesnou kopii moderní společnosti, ale bez počítačů. Nemůžeme se shlédnout u pár přežívajících „divokých“ kmenů, protože ty nemusejí mít jiné moderní technologie. Takže pak nevíme, jestli za depresi můžou auta nebo spíše telefony.

Ani u chudších států nelze jednoduše čerpat inspiraci – jsou místní skutečně šťastnější, nebo jsou zdejší případy méně častého využívání psychologů spíše ukázkou zaostalé mentální péče? Podobně můžeme pokračovat dál…

Kauzalita, korelace, prokrastinace

Za 10 let, co sociální sítě fungují, se svět nicméně ještě nerozpadl. Pravda, daly by se najít mnohé krize, které Facebook a Twitter velmi pravděpodobně objektivně zhoršily! A určitě je legitimní přemýšlet nad tím, jestli má společnost k sítím, jejich užívání i provozování, dále přistupovat jako doposud. A stejně tak jistě existují i patologické případy jejich nadužívání. Pokud vás kvůli 12 hodinám scrollování feedu vyhodí z práce, pak je na místě to brát jako regulérní závislost.

Nicméně, čistě osobně a zcela anekdoticky za sebe musím říct, že mi příliš negativní vnímání nových technologií přijde poněkud přehnané. Mnozí, třebas, mají na osobní úrovni strach třebas z marnění přemíry prokrastinace. Sám za sebe bych řekl, že dříve byla prokrastinace známa jako starý dobrý „volný čas“, but that’s just me

Obecně platí, že všudypřítomný internet je cosi nového, takže mám pocit, že máme tendenci nadreportovat některá jeho negativa. Zároveň také platí, že objektivně nová negativa vznikají jeho působením například při šíření bulšitů po netu. Mám však důvěru v evoluční zákonitosti. Kdyby nové technologie v sobě majoritně neměly přínos, nepoužívali bychom je.

Nakonec bych každopádně řekl, že pro ně platí úplně totéž, co pro všechny nástroje od objevu ohně – dobrý sluha, ale zlý pán!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama