Velké překvapení: proč je pro SpaceX významný zisk lunární zakázky?

TLDR: NASA včera oznámila, že jenom SpaceX získá zakázku na vývoj přistávacího modulu (ve formě Starship) pro misi Artemis. Oznámení tu.

Měsíc na dosah

Americká vize návratu na Měsíc dostala včera velmi nečekané kontury, a to víc než v jednom ohledu. NASA totiž oznámila, že ze tří soutěžících o pozici přistávacího modulu programu Artemis získává jenom SpaceX status vítěze. Jinak řečeno, upravený Starship by již za tři roky teoreticky mohl přistávat na Měsíci!

Je to trochu nečekané a zároveň povzbudivé ve vícero ohledech. Předně to znamená, že SpaceX získá z vládních peněz 2,9 miliard dolarů na další vývoj Starship. To je dost! Lunární Starship sice nebude zcela identický jako jiné verze lodi – postrádat bude třeba křídla návrat na Zemi – přesto tyto finance bezpochyby zaplatí minimálně část vývoje této „rakety budoucnosti“.

Zároveň to znamená, že mise Artemis bude mít dost schizofrenní vzhled. Pro let ze Země na oběžnou dráhu Měsíce bude posádka stále sloužit modul Orion. Na oběžné dráze Měsíce pak posádka přestoupí na mnohonásobně větší lunární Starship, s níž také přistanou. Jak přesně budou astronauti následně sestupovat z vysoké lodi dolů, je také zatím velkou otázkou.

Není to tak hloupý koncept, jak se může zdát. Vlastně mě osobně jako někomu, komu připadá start Starship pro absenci záchranného systému jako příliš riskantní, připadá podobné řešení o dost logičtěji než sázet jenom na Starship jako takovou. Alespoň tedy pro první (roky či dekády…) fungování systému.

Detaily rozebrali samozřejmě naši kamarádi z Kosmonautix i ElonX. Ty největší překvápka ale souvisejí spíše s kontextem celého výběrového řízení v pozadí technikálií…

Zdroj: SpaceX
Zdroj: SpaceX

Víc než jedno překvápko

V řízení trvajícím necelý rok totiž po boku SpaceX soutěžily i dvě další společnosti, jejichž moduly byly přímo dedikovano pro lunární mise. Ani návrh Dynatics (který vypadal zřejmě nejlépe jako čistý lunární modul), ani „Národní tým“ pod vedením Blue Origin (který navrhoval konzervativní modul) se však mezi vítěze nedostaly. Výhra SpaceX je poměrně překvapivá, protože Starship není primárně určen pro lety k Měsíci.

Určitě takové mise může zvládnout, ale nabízí se pak otázka, k čemu bude superraketa SLS z dílny NASA? Proč nepostavit celou architekturu mise jenom na Starship a Super Heavy (a případně, z bezpečnostních důvodů, starty posádek v Orionu anebo Crew Dragon)?

Podobné otázky nyní nejspíše budou mít i američtí politici, a logicky by nyní mělo dojít na další ostrouhávání architektury kolem SLS ve prospěch návrhů SpaceX. Výběr čistě SpaceX je tedy z hlediska ochrany konzervativní strategie NASA dost možná podřezáváním si větve jiných komponentů programu.

NASA navíc v minulosti deklarovala, že má ráda konkurenční prostředí pro vítězné týmy. Viz zápasení mezi Boeingem a SpaceX v rámci schválených letů posádek na ISS. A v neposlední řadě platí, že velké zakázky mají i politickou rovinu. Skutečnost, že Blue Origin se svým dlouho dopředu odhaleným modulem Blue Moon neuspěl, je tedy dalším překvápkem!

Tohle je skutečně hodnocení NASA k vítěznému návrhu SpaceX. Foto: Ilustrační. Zdroj: SpaceX
Tohle je skutečně hodnocení NASA k vítěznému návrhu SpaceX. Foto: Ilustrační. Zdroj: SpaceX

3 roky a odpočíváváme…

Pokud bych však byl škarohlídem, pak asi nejvíce by mi musela čelist klesnout z plánu celou misi uskutečnit v roce 2024. Tento termín je sice znám již dva roky, ale mezitím se leccos změnilo – krom statusu většiny komponentů mise Artemis. Třeba přišla pandemie, která by snadno mohla posloužit jako výmluva, proč se datum odkládá. A v kuloárech se už dlouho mluví o odkladu o dva až čtyři roky.

To, že NASA stále (byť dost možná jen oficiálně) drží tento termín, je tak všeobecně matoucí, ač svým způsobem povzbudivé. Vlastně stejně jako celé tohle oznámení o výběrku SpaceX.

Ačkoliv Elon Musk nyní jistě díky financím od NASA pohne s vývojem Starship kupředu, což je rozhodně dobrá zpráva, přetrvává otázka, kdo bude konkurovat SpaceX v budoucnu. Přílišná monopolizace kosmických letů totiž také není kýženým cílem nadšenců do kosmonautiky…

Inu, to vše se ještě v budoucnu dozajista vyjasní a odhalí. Když nic jiného, vize návratu člověka na Měsíc tak má rozhodně nejspíše ještě nejedno překvapení schované v kapse! Uvidíme, kdy a co na nás zase vytáhne!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama