Sépie složily kognitivní test určený pro děti

TLDR: Vodní živočichové složili slavný maršmelounský test lidské kognice. Studie tu.

Dřív anebo později

Psychologický experiment s maršmelounem patří mezi nejznámější klasické kognitivní pokusy. Testuje se v něm schopnost dětí odolat momentálnímu pokušení s vidinou, že jejich čekání bude odměněno dvojnásobně. Tedy, že místo jednoho bonbónu teď hned dostanou později bonbóny dva. Psychologové tím zjišťují, kdy se u dětí vyvíjí schopnost rozhodnout se pro zdlouhavější, ale výhodnější cestu.

Zkoušku trpělivosti, sebekontroly a plánování sice nejsou schopni složit ani někteří lidští dospělci, ukázalo se však, že pár druhů zvířat to zvládá. Pokus na podobném principu jako „marshmallow test“ úspěšně zvládli už někteří psi, krkavci nebo papoušci, nově se k nim však přidali i „jednodušší“ hlavonožci.

Abychom byli zcela přesní, také jeden druh hlavonožce již maršmelounský test prošel v minulosti – nyní však nová studie na pěti dalších druzích otestovala, jestli to nebyla výjimka z pravidla. Tato skupina živočichů je vývojově velmi stará, zato vykazuje výbornou schopnost učit se a přizpůsobovat. Žer nebo buď sežrán, přizpůsob se nebo zemři!

Test s marshmallowem probíhá tak, že dítěti je vysvětleno, že když zvládne nevzít si nabízenou sladkost, dostane později dvě takové. Potom ho zákeřní vědátoři nechají v místnosti s bonbónkem a dítě jej buďto sní ten jeden a má smůlu, nebo vydrží a dostane dva.

Jak však totéž naservírovat sépiím? Inu, překvapivě snadno.

Zdroj: vlastní
Dneska jsme na rozhraní epipelagiálu a mezopelagiálu. Sépie obecná žije typicky právě kolem hloubky 180 metrů. Zdroj: vlastní

Odložená mňamka

Dává asi logiku, že test musel být zvířatům přizpůsoben, protože sépiáčtinou zatím ještě furt mluvit neumíme, a oni zase nemluví lidštinou (taky zatím?). Stalo se tak pomocí piktogramů! V první verzi testu proto vědci zjistili, že sépie obecná je schopna se zdržet ranní porce krabího masa za cenu, že večer dostane mnohem oblíbenější krevetky. Tím sépie prokázaly, že výborně zvládají učit se přizpůsobovat pro svou vlastní výhodu.

V druhé verzi testu zavřeli výzkumníci zkoumané sépie do upravených akvárek, kde viděly nabízenou potravu v průhledných a oddělených komorách označených symboly. Tak jim ukázali dva typy občerstvení: méně oblíbenou krevetu „king prawn“ a chutnější druh krevety „grass shrimp“ (české názvy moc nefungují, protože jde o dva druhy „krevet“ a obrozence asi nenapadlo, že budeme potřebovat tolik slovíček pro popis mořských plodů).

Vtip je v tom, že k méně oblíbené svačince měly sépie přístup hned – ale když ji snědly, nemohly pokračovat dále k oblíbenější svačince. Když počkaly, otevřely se další dvířka a získaly tak přístup k chutnější mňamce. Reálně v pokusu šlo nejenom o to, jestli sépie pochopí rozdíl, ale i jestli pochopí pokyny. Ale výsledek byl takový, že si všechny sépie raději počkaly na „holuba na střeše“, nežli „vrabce v hrsti“.

Prokázaly tak schopnosti sebeovládání, plánovaní a učení se srovnatelné s vyššími obratlovci.

Zdroj: Nickelodeon
Zdroj: Nickelodeon

Planeta sépií

Studie přišla od týmu vědců z University of Cambridge, vedena behaviorální ekoložkou Alexandrou Schnell. Vědátoři se domnívají, že tyto schopnosti se hlavonožcům hodí pro jejich styl života a lovu. Potravu běžně získávají tak, že se kamuflují a čekají na přiblížení kořisti, což neustále cvičí jejich trpělivost. A tak si zvládnou spočítat, že se jim čekání vyplatí.

Jde tak o další potvrzení, že inteligenci zvířat bychom neměli podceňovat. Konec konců, nikdy nevíme, kdy se na místě maršmelounu anebo krevet neobjevíme i my sami!

[Marcela Janků]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama