Problémy má AstraZeneca i Johnson&Johnson. Proč tomu tak je?

TLDR: Jeden případ sraženin na milion očkovaných je dostatečný k zastavení nasazení očkování. Zdroj v odkazech v článku a tu.

Bolehlav nejen pro epidemiology

Nejspíše jste si už všimli obnovení debaty kolem případů trombóz v případě lidí očkovaných látkou AstraZenecy. V Česku téma rezonuje z nečekaných důvodů – zatímco Dánsko se vakcíny zbavuje, česká vláda by ji ráda odkoupila. Epidemicky proti tomu nelze nic namítat, jen je furt zvláštní to číst v novinách…

Podstatnější je, že od našeho posledního článku o sraženinách se objevily již studie, které naznačují, že krevní sraženiny můžou ve výjimečných případech skutečně vznikat vlivem očkování. Ony „výjimečné případy“ teď zní asi jako eufemismus a bagatelizace problému. Těžko ale nazvat jinak situaci, kdy došlo v rámci studií na odhalení několika stovek případů na 34 milionů očkovaných, v jednotkách případů smrtelně…

Přiznám se, že mi to leží v hlavě už skoro týden. Práce poměrně rozumně naznačují, jak by na sraženiny mohlo dojít – zdá se, že v některých případech by se protilátky vyvolané očkováním mohly nabalovat na krevní destičky, v důsledku čehož by mohlo dojít na utvoření sraženiny. Zdá se, že někteří lidé budou mít na tuto situaci větší predispozice než jiní – častěji totiž na jev dochází u žen pod 60 let.

Zdroj: WBJJ, vlastní
Zdroj: WBJJ, vlastní

Přesto nelze situaci lakovat. Medicína a společnost zápasí s virem, který také neohrožuje smrtí polovinu populace – stejná snaha o záchranu všech možných pacientů, která motivuje i boj s koronavirem, se nyní logicky projevuje i na nechuti k využívání vakcíny, která může způsobit jedno úmrtí na milion!

Jasně, covid způsobuje o víc než tři řády vyšší riziko smrti (včetně té kvůli sraženinám). Ale AstraZeneca není jedinou vakcínou, která je proti nemoci dostupná. Argument „menšího zla“ v podobě očkování proto nemůže obstát…

Ledaže se objeví problémy i u jiných očkovacích látek. Třeba u jednodávkové vakcíny Johnson&Johnson!

Nejde jen o astru…

Její bylo nasazení minulý týden v USA zastaveno poté, co se objevilo 6 případů trombóz na skoro 7 milionů očkovaných případů. Také tentokrát se zdá, že vodítko je poměrně jasné – všechny případy jsou ženy mezi 18 až 48 lety. A vysvětlení může souviset s tím, že jak AstraZeneca, tak i Johnson&Johnson využívají jako poslíčka modifikovaný adenovirus.

Zdá se tedy, že vědátoři můžou být na stopě vysvětlení tohoto typu nežádoucích účinků – což by mohlo v součtu vést také k jeho potlačení. Když kvůli ničemu, tak třeba skrze to, že se těmito vakcínami nebudou očkovat ženy pod 60 let, popřípadě budou odhalené rizikové skupiny (vzhledem k výskytu zjevně užší, než jen „ženy pod 60“) očkovány spolu s medikací snižující riziko sraženin.

Není vám jasný rozdíl mezi mRNA a adenovirovými vakcínami? Pusťte si tohle, já tu zatím počkám…

Takové řešení může čekat v případě schválení vakcín země jako Česko, kde je očkovacích látek relativně méně – nebylo by ale překvapivé, kdyby mnohé bohatší a/nebo méně zasažené země zcela zavrhly adenovirové vakcíny! Právě to v minulých dnech již oznámila Austrálie!

Krom AstraZenecy a Johnson&Johnson tak na špalku může skončit i třetí významná látka využívající adenovirového vektoru – totiž ruský Sputnik V. U něj se sice o vzniku sraženin neví, ale uvážíme-li, že se u něj neví o spoustě dalších věcí, případné preventivní kroky proti AstraZenece a Johnson&Johnson budou nejspíše mít efekt i na ruskou vakcínu.

Srovnání rizik

Kdybych byl konspirační teoretik, tak bych samozřejmě za celou touto akcí momentálně viděl Pfizer nebo Modernu! Protože mRNA vakcíny nebyly veřejností a médii s trombotickými stavy spojovány… Ale byl by to samozřejmě nesmysl, i když nejspíše ne z toho, důvodu jako čekáte. Jak totiž naznačují další práce, na vznik sraženin může docházet i v případě Pfizeru!

Zatímco u AstraZenecy je riziko trombózy spojováno s 5 lidmi na milion očkovaných (u 1 člověka na 1 milion smrtelně), u Pfizeru je to neuvěřitelně odlišný počet… 4 lidí na milion očkovaných.

Dává to smysl – pokud za sraženiny může nabalení protilátek na krevní destičky, neexistuje moc důvodů, proč by na ono nabalování mělo dojít jen u adenovirových vakcín. Spíše se zdá, že jde o výjimečnou (auto)imunitní reakci, kterou můžou spustit vakcíny, ale dost možná i cokoliv jiného. Alternativně je rovněž možné, že některé z jednotek případů na milion jsou vliv vakcíny, a jiné jsou vliv něčeho jiného.

Zdroj: Kreslím vědu (vytvořeno pro mne)
Zdroj: Kreslím vědu (vytvořeno pro mne)

Jestli je to první důvodem k tomu se (ne)očkovat, si už musí rozhodnout každý sám za sebe. Očkování je stále dobrovolné. Připomenu jen, že několikařádově vyšší riziko než vakcíny má i hormonální antikoncepce, kouření nebo… prodělání covidu. Opět totiž nutno připomenout, že očkování není nasazené jen tak ze srandy, ale pro potlačení efektu epidemie.

Bagatelizovat nežádoucí účinky by jistě bylo špatné, a jde jen o vodu na mlýn pochybovačům. Je proto třeba uznat, že vakcíny nejsou dokonalé, a jejich tvůrci nejsou neomylní. Ale hra na to, že několik jednotek vážných reakcí na milion lidí je příliš vysoká cena za nasazení očkování, by v konečném efektu znamenalo výhru jedině pro koronavirus.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama