Očkované ženy předávají protilátky novorozencům

TLDR: Studie 84 těhotných a 31 kojících žen ukázala, že sekundární protilátky předávají víc než ženy po prodělání covidu. Práce zde.

Děti pandemie

S tím, jak se naše životy před rokem chca nechca změnily a řada lidí se zavřela doma, v mém okolí nápadně přibylo těhotných a rodících párů. Floskule o tom, že „se musíme naučit žít s virem“ jako by se proměnila do menšího babyboomu. Rodící se děti pandemie ale nutně vyvolávají otázky stran toho, jak je na tom jejich citlivost na covid. To, že na přenos dochází, se v případě covidu už nějaký čas ví – otázkou však je, zdali to platí i pro očkování.

Nová studie na to přišla zkoumáním 131 žen, které mezi prosincem 2020 a březnem 2021 získaly jednu či dvě dávky mRNA vakcín, tedy včeličku Pfizera či Moderny. Ne všechny ženy, část netěhotných složila jako kontrolní skupina. Těch, které byly těhotné, těch bylo v práci 84. Dalších 31 žen pak v době očkování kojilo.

Prepublikované (tedy ještě bez nezávislé vědecké recenze) výsledky ukazují, že imunitní reakce byla u těhotných a kojících typicky stejná jako u žen, které těhotné (ani kojící) nebyly. Práci přinášejí vědátoři z Harvardu, MIT a Bringhamu, čili nelze očekávat, že publikace studie vznese zásadní námitky.

Autory ale nezajímala jenom imunitní reakce u žen, ale také sekundární protilátky předávané v rámci těhotenství a/nebo kojení plodům či novorozencům. Testování pupeční šňůry a placenty naznačilo, že protilátky nejenže jsou dětem předávány, ale očkované ženy jich předávají „výrazně více“ než ženy, které pouze prodělaly covid.

Jinými slovy, jde o další argument naznačující, že očkování těhotných a rodiček nejenom bezpečné, ale pomáhá i předávat imunitu na potomky. Zatímco na sítích se stále šíří bludy o tom, že „vakcína způsobuje neplodnost“, reálná data reálných studií takovou tezi stále více nepodporují.

Zdroj: Pixabay, vlastní
Zdroj: Pixabay, vlastní

Ale, ale, ale…

Něco takového bylo doposud neznámou, ale nikoliv kvůli tomu, že by existovaly obavy z negativního vlivu vakcín na těhotné. Prvotní klinické studie vakcín nebyly testovány na těhotných ženách z etických důvodů – tedy jako preventivní krok v případě, že by se skutečně objevil problém na vývoj plodu.

Již během klinických studií však došlo u očkovaných žen na několik neplánovaných otěhotnění bez vlivu vědátorů (ledaže by byli sami matkami a otci…), které přinášely v zásadě stejné závěry jako nyní. Tedy, že očkování těhotných nemá významně vyšší vedlejší účinky na matku a plod, a naopak že indikuje stále také imunitní reakci.

Zlí jazykové samozřejmě můžou namítnout, že „nevíme, co s dětmi, které byly očkované jako plody, bude třeba za deset let“. To skutečně nevíme, protože nemáme křišťálovou kouli – a na takové výsledky bude třeba si oněch deset let počkat.

Pokud ale nechceme oněch deset let strávit s dalšími a dalšími volně se šířícími mutacemi covidu, není to jaksi argument pro neočkování. Přinejlepším jde o argument k tomu, že těhotné ženy očkovány zkrátka raději nebudou (a v případě zájmu se naočkují třeba až po porodu). Konec konců, vakcinace je dobrovolná.

Zároveň platí, že vážné negativní projevy jakéhokoliv léčiva se typicky projevují spíše dříve nežli později. Idea, že si vezmu „jed“, a onen „jed“ bude mít efekt až za 10 let, není něco, co by farmakologie příliš podporovala. Známe samozřejmě karcinogeny nebo chronické vystavení nějakým nízkým hodnotám chemikálií, které můžou být v součtu rizikové. Ale mRNA není karcinogen (v těle máme nějakou poslíčkovou RNA neustále, jinak bychom  byli mrtví) a pokud se nebudete očkovat každý den, ani dlouhodobé sčítání jaksi platit nebude.

Zdroj: Kreslím vědu (vytvořeno pro mne)
Zdroj: Kreslím vědu (vytvořeno pro mne)

Příklad chřipky

Zároveň je ale dobré připomenout, že efektivita současných vakcín proti novým mutacím SARS-2 klesá a lze předpokládat, že v budoucnu budou dnešní vakcíny již nedostatečné. Prozatím stále chrání drtivou většinu očkovaných před těžkým průběhem, evoluce však nevyhnutelně obrousí postupně i tyto hrany.

Co se tím snažím říct, je skutečno, že stejně jako před rokem bylo možné predikovat příchod druhé, třetí či dalších vln covidu, nyní lze podobně predikovat, že budou časem potřeba i nové variace vakcín. Jestli druhá generace (již proti mutacím vyvíjená) dorazí do konce tohoto roku nebo později, je zatím neznámou. Jde však momentálně skoro o jistotu.

Otřepaná teze o tom, že s virem se musíme naučit žít, je tak dozajista pravdivá – součástí onoho žití dost dobře můžou být sezónní vakcinace, a součástí onoho žití budou (i v případě, že těhotné se raději vakcinovat nebudou) nevyhnutelně i okamžiky, kdy se očkované netěhotné ženy vlivem, ehm, přírodních okolností stanou očkovanými těhotnými ženami.

Čím víc tak víme o vlivu vakcín na těhotenství, tím lépe se lze připravit na budoucí roky, kdy tu s námi covid nejspíše zůstane – ale s trochou vůle, technologií a štěstí bude upozaděn do podobné role jako třeba právě chřipka.

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama