Co znamená ujištění EMA, že AstraZeneca je bezpečná?

TLDR: Čtvrteční vyjádření Evropské lékové agentury restartovalo používání vakcíny v zemích, které očkování pozastavily. Tahle látka nemá na růžích ustláno poměrně neprávem. Oznámení tuna.

Smolná vakcína

Každý kolektiv (bohužel) potřebuje nějakého otloukánka, a svět pandemie na tom není jinak. Prakticky již od příchodu očkovacích látek byla britská AstraZeneca alias oxfordské očkování (oxčkování?) „tou třetí“ vakcínou, která

Vakcína firmy Astra Zeneca je technologicky velice pokročilý výrobek, ale z hlediska PR ji dlouhodobě provází smůla. Nepříjemnosti začaly už v průběhu klinického testování, kdy pravděpodobně chybou v ředění dostala část osob účastnících se výzkumu poloviční dávku než plánovanou. Aby toho nebylo málo, tak se zjistilo, že poloviční dávka byla o polovinu efektivnější.

Dalším problémem v řadě byl malý podíl osob vyššího věku v experimentálních skupinách, přesto, že se dalo očekávat prioritní očkování právě seniorů. I když EMA vakcínu po určitém váhání schválila bez věkového omezení, řada zemí se rozhodla ji aplikovat jen nižším věkovým skupinám, jako jsou osoby do 55 let věku.

Obavy z nízké efektivity či bezpečnosti u starších osob však další studie vyvrátily. Ukázalo se ale také, že lépe vakcína funguje paradoxně při prodloužení pauzy mezi dávkami. Jako by toho nebylo dost, začaly se objevovat zprávy o horečnatých reakcích.

Ale to po řád neměl být problémům konec

Zdroj: Flex Lewis, Mike O'Hearn, vlastní
Zdroj: Flex Lewis, Mike O’Hearn, vlastní

Blesk je můj hrozivější brácha

Všechny tyto nepříjemnosti byly velice intenzivně medializovány. A tak když se začaly objevovat zmínky o možném podílu vakcíny na vzniku tromboembolických stavů, řada evropských zemí očkování tímto přípravkem pozastavila.

Podle Evropské lékové agentury a WHO dle včerejšího oznámení však tyto případy nemají jasnou souvislost s očkováním a přínosy vakcíny jasně převažují její rizika. Lze tak očekávat, že na evropském kontinentu se očkování Astra Zenecou zase rozjede, aspoň na čas.

Jak připomínám od počátku, vakcíny můžou mít samozřejmě jistou míru nežádoucích účinků. Je třeba si jasně říct, že oznámení EMA nevylučuje, že výjimečně může vakcína tromboembolické stavy vyvolat – na základě nynější dat milionů očkovaných ale není jasné, co by mělo tyto stavy spouštět, a neděje se tak v takové míře, aby nebylo možné ani vyloučit, že jde o náhodu. Celkově bylo u 20 milionů očkovaných Evropanů nahlášeno 469 podobných případů. To je zkrátka příliš málo k tomu, aby bylo možné odhalit souvislost.

Jasně nepůsobí ani možná vazba mezi tromboembolickými stavy a zvláštními nemocemi krve. Možná jste zaslechli, že na trombózu došlo u lidí „s nízkými hodnotami krevních destiček“. Ale z 469 studovaných případů nežádoucích účinků mělo jen 25 případů tyto nízké hodnoty (vše byly ženy pod 55 let). Dalo by se možná uvažovat nad tím, zdali by podobný stav neměl být na zvážení lékařského personálu, zdali u podobných lidí očkovat či ne. Ale opět – v incidenci 25 případů na 20 milionů lidí nevíme, jestli jde o náhodu či dílo vakcíny. Respektive, to první vypadá poněkud pravděpodobněji.

Dokonce vás pravděpodobněji zasáhne i blesk, než vás poškodí vakcína. AstraZeneca je v tomto ohledu nejčastěji skloňována, ale podobné množství trombóz se objevilo také u Pfizeru. A velmi pravděpodobně bude existovat i u jiných vakcín včetně Sputnik V.

Zdroj: Kreslím vědu (vytvořeno pro mne)
Zdroj: Kreslím vědu (vytvořeno pro mne)

Otloukánek zítřka?

S vyhlášením EMA o bezpečnosti AstraZenecy již Německo, Itálie, Francie, Kypr, Litva i Lotyšsko obnovilo očkování touto látkou. Kritici tedy můžou i nadále opakovat tvrzení o tom, že „se očkovuje jedem“, ale schválně – i když přistoupíme na tuhle hru a řekneme, že za trombózu může ze 100 % očkování, riziko takové vakcinace je pořád mnohořádově nižší než riziko covidu.

Jinými slovy, i pokud by vakcína AstraZenecy způsobovala u stovek lidí problémy, šlo by o problém v okamžiku, kdy neexistuje epidemie covidu. Ale ona existuje. A víme, že prodělání covidu je podstatně rizikovější. Právě to je pointa sdělení EMA o tom, že „přínosy převažují nad riziky“. Covid přitom nikam neodejde, po roce by už lidé, kteří doufali, „že se to celé nějak přežene“, asi mohli prozřít.

Mezitím ve Velké Británii bylo vyočkováno více než 25 milionů dávek AstraZenecy bez výraznějších potíží či pochyb. Celkem má Británie objednáno 100 milionů dávek, část má být kryta výrobou u licenčního partnera v Indii.

Paradoxem současné situace je, že lékovými agenturami prověřená a řádně schválená vakcína je v mnoha zemích EU předmětem pochybností a odmítání, zatímco se z často stejných zemí ozývají hlasy po dovozu vakcíny Sputník V, která je vakcíně Astra Zeneca svým složením velmi podobná.

Liší se od ní hlavně výrazně menším počtem dostupných dat o bezpečnosti a účinností a hlavně absencí prověření a schválení zmíněnými odbornými autoritami.

Obecně ale rozhodně platí, že čím více vakcín proti covidu bude existovat, tím určitě lépe. Kdo ví, třeba po potenciálním schválení Sputniku a nakonec i čínských nebo – jednou – dokonce i vakcíny české bude AstraZeneca podstatně více v suchu. I když dost možná primárně kvůli tomu, že na scéně budou noví potenciální otloukánci.

[Michal Křupka, Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama