Vědci vylepšili texturu laboratorního masa, je blíž realitě

TLDR: Chov zvířat na maso má čím dál horší dopady na náš ekosystém. Vědci se proto snaží vyvinout syntetické maso které by šlo pěstovat v laboratoři. A díky vědcům z McMasterovy univerzity v Kanadě jsme k takovému masu o krok blíž. Studie tu.

Problémový řízek

Určitě jsou mezi námi tací, kterým nic neudělá větší radost než pořádně šťavnatý hovězí steak. Nebo propečená křupavá slaninka? Abyste si ale takovou dobrotu užili, nesmíte se moc zamýšlet nad tím, jaký má konzumace masa dopad na naší planetu. Chov zvířat na maso je jedním z rostoucích problémů naší civilizace. Stojí zdroje, vzniká při něm více virů útočících na člověka, a vše přitom jenom narůstá dále. Lidé ve vyspělých zemích si rádi dopřejí maso, někteří ho dokonce jedí každý den. Jen v české republice se každoročně zkonzumuje asi 280 000 tun masa!

Problém je, že abychom „vypěstovali“ 1kg například hovězího masa, je potřeba až 20 tisíc litrů vody! Oproti tomu, vypěstování 1 kg brambor spotřebuje jen okolo 300 litrů vody. Kráva toho totiž spoustu sežere, a pro chov dobytka na maso je tedy potřeba pěstovat i spoustu krmiva, zejména sóji. Na každou krávu tak připadnou celé lány pole, na kterých by jinak bylo možné pěstovat plodiny pro člověka. Když pak vezmeme v potaz, že na celém světě žije stále až 700 milionů lidí pod hranicí podvýživy, není divu, že čím dál více zejména mladých lidí přechází na vegetariánskou stravu.

Zdroj: Drake, Orion Pictures, vlastní
Zdroj: Drake, Orion Pictures, vlastní

Aby se koza nažrala…

Problém ale je, že lidé mají maso jaksi hodně rádi. A pokud nejste environmentálně uvědomělý vegetarián, těžko dáte přednost řízku z tofu před řízkem z vepříka. Vědci se proto už nějakou dobu snaží vypěstovat maso uměle v laboratoři, bez nutnosti chovu zvířat.

Při pěstování masa v laboratoři by stačilo odebrat pár svalových buněk, například z krávy, a nechat je růst v živném médiu. Takovéhle pěstování by bylo teoreticky mnohem efektivnější a spotřebovalo by se při něm mnohem méně vody a živin než při chovu dobytka. Vědci už takto maso pěstovat zkoušeli, a dokonce už vytvořili i kompletní uměle vypěstovaný burger. Tohle kultivované maso má (na rozdíl od tofu, robi, seitanu a jiných náhražek) skutečnou chuť a výživovou hodnotu masa. Problém je ale jeho konzistence…

Normální maso (rozuměj, z těla živočichů) je tvořeno svalovou a tukovou tkání. Struktura masa je dána jeho funkcí, orientací svalových vláken a podílem prorůstající tukové tkáně. Dosud pěstované maso mělo spíše konzistenci, no, nevábného chuchvalce. Výzkum Raviho Selvaganapathy a Alirezy Shahin Shamsabadiho z Mc Masterovy Univerzity v Kanadě se ale zaměřil právě na vylepšení konzistence syntetického masa.

Kousek uměle vypěstovaného myšího masa. Dobrou chuť!
Zdroj: McMaster University

… a vlk zůstal celý

Tihle vědátoři pěstovali svalové a tukové buňky v tenkých vrstvách, zhruba o tloušťce papíru. Tyhle tenké vrstvy poté vytáhli z živného média a skládali je na sebe. Jednotlivé vrstvy buněk se na sebe přilepily a ve výsledné struktuře se tak střídaly vrstvy svalové a tukové tkáně. Nejprve tenhle postup otestovali na myších buňkách. Napěstované myší maso ale autoři studie neochutnali (což se není čemu divit). Poté ale stejný postup otestovali na buňkách králíka a napěstované umělé králičí maso uvařili a snědli. Podle autorů byla celková konzistence umělého masa mnohem podobnější té reálné!

Autoři studie nyní plánují testy s vepřovým a hovězím masem, ve snaze co nejlépe napodobit skutečnou strukturu masa. Technologie vrstvení syntetické tkáně by měla celou řadu výhod, například relativně snadnou automatizaci. Změnami poměru mezi svalovou a tukovou tkání by také bylo možné napodobit různé typy masa s různými podíly tuku, tedy od pořádně prorostlého steaku po libové maso.

Nutno říci, pěstování umělého masa je sice nadohled, ale hned tak si kultivovaný steak v obchodu nekoupíte. Největším problémem je v tuto chvíli cena. Například vypěstování onoho syntetického burgeru stálo v přepočtu astronomických 6,5 milionů korun! Na sváteční večeři byste si tak pěkně připlatili. Pokud se ale bude tato technologie dále rozvíjet a automatizovat, bude cena kultivované masa postupně klesat. Konec konců, zdrojů je na něm teoreticky potřeba méně.

Možná se dočkáme i budoucnosti kdy bude kultivované maso levnější než to skutečné. A to už možná přesvědčí i skalní zastánce masa.

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama