TLDR: Egyptologové hlásí objev „superpivovaru“ starého cca 5000 let. Výrobní komplex dokázal naráz produkovat přes 22000 litrů piva, přitom spadá do nejstarší epochy egyptských dějin. Tisková zpráva byla shrnuta zde.
Pěnivý objev
Duši českého člověka jsou blízké různé krásné věci. Třeba příroda. Láska k hudbě. Pivo. Ba co víc, řadě podjednotek Vědátora jsou blízké také…různé věci. A pivo! Nově ohlášený egyptologický objev se tak dotknul čehosi transcendentního v nás a mnohé dojmul skoro až k slzám: egyptské ministerstvo turistiky totiž oznámilo objev nejstaršího velkého pivovaru na světě. Nad tím jednomu vypění city!
Zanechme ale laciného pivního melodramatu, stejně jsou to vtípky na úrovni hospodského humor- ok, už toho nechám. Objev sám ale rozhodně stojí za pozornost, ať už prastarému alkoholickému nápoji holdujete či nikoliv. Prozatím byl zveřejněn jen formou tiskové zprávy, vedoucí výzkumu se ale rozpovídal i pro média. Jakkoliv tedy zatím nemáme k dispozici úplnou studii, k zatím zveřejněnému už lze leccos říci.
Objev je výsledkem společné práce egyptsko-americké archeologické mise vedené dr. Matthew Adamsem z Newyorské univerzity a dr. Deborah Vischakem z Princetonské univerzity. Významný je nejen typem zařízení, ale i stářím – podle archeologů se totiž v tomto případě ocitáme v době vlády faraona Narmera, zakladatele první dynastie a sjednotitele Horního a Dolního Egypta. Hovoříme tedy o době před cca 5000 lety, tedy o epoše tzv. raně dynastické doby Egypta.
Není bez zajímavosti, že lokalita byla zkoumána už před sto lety britským archeologem T. Eric Peetem. Ten si ve svých poznámkách poznamenal, že nalezl soustavu na sušení obilí kvůli prevenci plísní, nebylo ale úplně jasné, kde kopal. Místo tak bylo znovuobjeveno pomocí georadarů, badatelský tým měl totiž podezření, že se nachází někde v oblasti Peetových vykopávek. Ukázalo se ale, že dávný vědátor zachytil pouhý fragment výrobního areálu, kvůli čemuž nález špatně interpretoval.
Kde se pivo vaří…
„Pivovar“ byl objeven v rámci pohřebního komplexu v severním Abydosu (toto není narážka na Hvězdnou bránu) ve středním Egyptě. Tvořilo ho osm výrobních celků o šířce asi 2,5 metru a délce 25 metrů, z nichž každý byl vybaven asi 40 mohutnými hliněnými nádobami uspořádanými v řadách. Nádoby držela soustava úchytů z nepáleného jílu. Předpokládá se, že dělníci zahřívali v nádobách vodu a obilí a vařili tak pivo. Výrobní areál tak byl teoreticky schopen naráz zpracovávat neuvěřitelných cca 22400 litrů nápoje.
Autoři výzkumu upozornili na hypotézy hovořící o propojení produkce piva a pohřebních rituálů. Už kontext megapivovaru v rámci abydosského naleziště je zajímavý. Poměrně blízko se totiž nachází lokalita proslulá jako místo posledního odpočinku prvních faraonů tzv. nulté a první dynastie, když se dynastický systém a egyptský stát teprve formovaly. V rámci královského pohřebiště existovaly jakési kultovní okruhy, kde asi probíhaly obětiny a bohaté vybavování mrtvých na onen svět. Mimo jiného mezi početné milodary patřily nádoby, o kterých se předpokládá, že obsahovaly pivo. Právě takové „pivní flašky“ archeologové v rámci Abydosu nacházejí už léta – možná, že teď nalezli jejich zdroj. Ostatně v první zprávě se bez bližších detailů uvedlo, že byly odhaleny i další důkazy propojení piva a rituálů.
Staroegyptské pivo je fenomén. Naší chuti by bylo cizí – nasládlé, husté, možná víc polévka jak osvěžující nápoj. Šlo ale o výživnou a hlavně díky alkoholu bezpečnou pochutinu. Pivo bylo klíčovou složkou potravy. Ostatně rané formy vaření piva – tedy fermentace obilí – se předpokládají už před 13 000 lety (podle jiných zdrojů před 9000). Až doposud ale nebylo nalezeno žádné zařízení, které by se byť jen vzdáleně blížilo kapacitě prezentovaného areálu. Analogie menších egyptských pivovarů ale známe.
Velká vlna egyptské archeologie
V posledních měsících byla prezentována celá řada zajímavých nálezů z Egypta – mumie se zlatým jazykem, hrobka královny či série zapečetěných sarkofágů. Zlí jazykové říkají, že egyptské úřady začaly nyní extrémně podporovat archeologii hlavně kvůli tlaku koronaviru. Kolaps mezinárodní turistiky se zle podepsal na egyptském hospodářství a vláda doufá, že nové spektakulární objevy nalákají cestovatele zpět do země, až se situace uvolní.
Na druhou stranu, těžko podezřívat Egypťany, že by si nové nálezy plánovali dle PR příruček. Pomineme-li otázky současného postavení archeologie v Egyptě a zaměříme se čistě na obsah nových nálezů, pak můžeme jen žasnout. Znovu a znovu se ukazuje, že prastará civilizace ještě ani zdaleka neřekla své poslední slovo. Tož – na zdraví!
[Petr Zajíček]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]