Našli jsme možná SuperZemi u Alfy Centauri

TLDR: Nový přístroj NEAR pomohl zřejmě vysnímkovat objekt, který by mohl být miniNeptunem anebo superZemí. A to rovnou u Alfa Centauri A! Studie tu.

Velká, nikoliv zelená planeta

Relativně nová metoda detekce exoplanet umožnila týmu astronomů odhalit možnou velkou terestriální (kamennou) planetu obíhající přímo v zóně života systému trojhvězd Alfa Centauri. Život bychom tu asi čekat nemuseli, ostatně existence světa ještě není stoprocentně jistá – podstatnější je ale objev pro „zástřel“ slibné techniky pro odhalení dalších exoplanet!

„Tak našli vědátoři konečně planetu, kam můžu utéct poté, co jsem si pročítal diskuze na Facebooku?“ ptá se asi většina z nás, ale samože prozatím předčasně. A to nejenom kvůli tomu, že na podobný výlet zatím nemáme rakety – ale taky protože i po skoro třech dekádách pozorování exoplanet jsme furt vlastně teprve na počátku jejich katalogizace. Ale pojďme postupně. O „blízké exoplanetě v Centauri“ jste totiž možná už slyšeli dříve.

Systém Alfa Centauri samozřejmě již hostí jednu známou exoplanetu – Proximu b u Proxima Centauri, tedy úplně nejbližší hvězdy tohoto trojhvězdí. A také Proxima b obíhá v potenciální zóně života! Jenže Proxima Centauri je prťavou hvězdou, takže zóna života je tu mnohem blíže hvězdnému povrchu. A to také rapidně zvyšuje šanci, že povrch Proximy b je poměrně často opékán hvězdnými erupcemi. Není to tedy asi nic, kde by ceny nemovitostí dosahovaly hvězdných výšin.

To kandidátský svět u Alfy Centauri by byl jiná káva! Obě zbylé hvězdy, tedy Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, jsou rozměry mnohem podobnější Slunci, takže i zóna života je tu podobnější té, kterou si užíváme na Zemi. Ačkoliv je nynější odhalení SuperZemě stále jenom pravděpodobnou možností, tým Kevina Wagnera z Arizonské univerzity tvrdí, že se mu dokonce již podařilo objekt přímo zobrazit.

A to by bylo samo o sobě fascinujícím úspěchem!

To vlevo uprostřed je skutečně artefakt C1, jak se možný objekt zatím označuje. Zdroj: NASA, Wagner et al, 2021., 20th Century Fox
To vlevo uprostřed je skutečně artefakt C1, jak se možný objekt zatím označuje. Zdroj: NASA, Wagner et al, 2021., 20th Century Fox

Proč to nešlo dřív?

Tradičně metody detekce exoplanet spoléhají na měření radiální rychlosti (to když obří planeta obíhá u své hvězdy, takže hýbe se společným těžištěm – pro malé světy či velké hvězdy nepříliš použitelné) nebo tranzitní metodou (tady nám exoplaneta trochu zastíní hvězdu, ale nevýhodou je, že všichni musíme být ve stejné rovině & že planeta by měla ideálně mít nízkou dobu oběhu; což nám šance opět snižuje). Wagnerův tým namísto toho spoléhá na pozorování v infračerveném spektru!

Ani tato metoda není zrovna novým nápadem. Planety sice typicky neemitují vlastní záření (pokud nehoří nebo tak něco), ale stačí se podívat na Měsíc. Ano, i planety můžou „svítit“ odraženým světlem své hvězdy. Metoda má ale zcela jiné úskalí – hvězdy jsou jaksi typicky samy o sobě poměrně horká tělesa, takže se nám titěrné světy v jejich blízkosti jaksi ztrácejí…

Pro sledování ve vlnových délkách blízkého infračerveného spektra (tzv. NIR) ale není tepelná záření planety tak oslnivou jako ve zbytku spektra. Pořád to není bájo, a hvězda typicky přesvicuje planetu o nějaký ten počet řádů. Ale přístroj NEAR (New Earthhs in the AlphaCen Region) namontovaný na VLT observatoř Evropské jižní, ehm, observatoře si při pozorování navíc pomáhá koronografem, který zakrývá hvězdu samotnou.

Není to celé ani dát čistě vědátorský jako spíše inženýrský problém. Zprovoznit to celé na osmimetrovém teleskopu prostě vyžaduje určitý čas (a lidi, a zdroje). A právě zastřelování NEAR mašiny na Alfa Centauri nyní přineslo 100 souhrnných hodin, které demonstrují, že metoda může přesvědčivě fungovat! Zdá se totiž, že detekovala objekt o z Alfa Centauri A, který je možná buďto MiniNeptunem anebo SuperZemí!

Tož máme radost?

Alfa Centauri při pohledu „zblízka“. Zdroj: CC BY/Eltwarg 

Chce to počkat, neasi

To je prozatím také vše, co víme – a vědátoři sami jedním dechem dodávají, že pozorování může být také něčím jiným, stejně jako pouhým artefaktem při pozorování. Nyní, když ale víme, kam se koukat, by potenciální svět u α Centauri A mohly potvrdí či vyvrátit jiné, již ozkoušené pozorovací metody. Ty nám také řeknou víc o tom, jestli je NEAR tak dobrou aparaturou, jak se fčil jeví, anebo by zasloužila využití jenom jako trošku dražší stoleček do obýváku.

Zdá se však být logické, že tam venku bude i u známých soustav zřejmě podstatně víc exoplanet, než o kolika víme dnes. Protože větší a/nebo bližší světy se nám prostě pozorují lépe. Nové teleskopy, a časem snad i nejen ty na Zemi, nám tuhle parádu snad odhalí v plné kráse – a třeba tak najdou i světy, do kterých budeme jednou regulérně moct utéct po čtení internetových diskuzí

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama