Snaha navrtat Mars neuspěla, NASA zrušila pokus sondy InSight

TLDR: Samopenetrační sonda na Marsu nám měla odhalit víc o nitru Marsu, po dvou letech neúspěšných snah však NASA tento komponent mise InSight odpískala. Oznámení tuna, článek Kosmonautix tuna.

Krtek v koncích

Uplynuly víc jak dva roky od přistání sondy InSight na Marsu. Ačkoliv sonda jako taková dále šlape jako švýcarské hodiny, jeden její experiment – snaha zakrtkovat se pod terén Marsu – prakticky od počátku výpravy šlape spíše jako levné ukrajinské hodinky přejeté tankem. Po sáhodlouhé snaze zprovoznit „vrták“ aparatury HP3 nyní agentura NASA další snahy definitivně ukončila. O co jsme tím přišli?

Experiment HP3 také známý jako „Krtek“ („Mole“) se celým názvem zve Heat Flow and Physical Properties Package. Jeho ambicí bylo zavrtat se několik metrů pod terén Rudé planety a změřit tu zdejší tepelné toky. To by nám mohlo říct mnohem více nejen o složení hornin na Marsu, ale třeba i naznačit víc o tom, zdali či kde se tu ukrývá vodní led.

Prakticky od počátku přistání InSight se však snahy o vrtání nedařily tak mocně, že je vedle toho druhá polovina Armageddonu jenom slabým odvarem. Již 30 centimetrů pod povrchem mašina narazila na příliš tuhý odpor a navzdory improvizaci na stovky miliony kilometrů byly jakékoliv snahy o zprovoznění marné. Kdo za to může?

Delší pojednání Kosmonanutix si můžete přečíst zde, ale TLDR verze zní: nejspíše nešlo o chybu mašiny jako takové (a to byť vznikla v Německu!).

Marna snaha „Krtka“ o zahrabávání se. Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Press F5

„Špatná příprava,“ píše mi na Twitteru na otázku marsolog Petr Brož, „Samopenetrační sonda byla připravena na sypký povrch, jenže tady máme smůlu. Narazili jsme na regolit, který se chová tak, jak jsme nikdy před tím nepozorovali, takže ať jsme dělali, co jsme dělali, pešek. Prostě se není schopna sama zahrabat… Příště lépe.“

Kdy bude nějaké „příště“? Nejbližší mise s podobným experimentem nepočítaly, protože se očekávalo, že HP3 bude fungovat. Plánování misí na Mars přitom zabírá dlouhé roky, takže střízlivě by snad po roce 2035 možná mohl k planetě vyrazit podobný kosmický krtek. Tou dobou už, pravda, dle ambicí Elona Muska budou moct na Mars létat i geologové z masa a kostí. Nicméně, kdo ví, jak dalece se tato vize ještě posune.

„Krtka, tedy přístroje HP3, je určitě škoda, protože měl velký potenciál přinést cenné informace o tom, jak proudí teplo z jádra Marsu k povrchu,“ píše mi ještě Dušan Majer ze serveru Kosmonaitix…

„Bohužel se opět ukázalo, jak nesnadné je prošlapávat novou cestu. Ano, po bitvě je každý generálem a internetová veřejnost má většinou jasno v tom, že zvolený postup byl špatný. Jenže pozemní předletové testy dávaly slušnou naději. Bohužel to nevyšlo, ale aspoň jsme se poučili pro příští mise. Byl bych rád, kdybychom se někdy dočkali nějaké druhé generace Krtka, který se poučí z chyb tohohle průkopníka.“

Zdroj: Activision/NASA, vlastní

InSight žije!

Sonda InSight nicméně stále sbírá seizmická data pomocí svého seismometru, vůbec prvního na Rudé planetě. Zde to bude dlouhodobá mise, co nám nakonec snad dá větší představu o struktuře Marsu. I tady se sice vyskytl menší zádrhel v tom, že zaznamenané otřesy jsou… také samy o sobě menší.

Absence větších pohybů uvnitř Marsu nám neříká jenom cosi víc o (ne)aktivitě uvnitř Rudé planety, ale také nám bohužel skrze slabé otřesy nemůže nabídnout úplnější obrázek. V geologii jsou však dva roky sotva dostatečný čas pro bližší poznání zdejších jevů, budeme proto muset na další seismologickou hudbu z Marsu ještě posečkat.

Do té doby si na Krtka dejte panáka, jeho ambicím totiž rozhodně patří čest!

[Ladislav Loukota, DM, PB]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama