Podezřele blikající hvězda Tabby má zřejmě sestřičku

TLDR: Nová studie na základě pětiletých dat zjistila, že KIC 8462852 je zřejmě součástí binární hvězdné soustavy. To by mohlo napomoct přirozeně vysvětlit podezřelé pomrkávání, v němž někteří vidí šanci na mimozemšťany. Prepublikovaná studie tu.

Ve dvou se to lépe…

Při současných globálních obavách z korony/z opatření proti koroně by jeden skoro zapomněl, jakými obavami jsme se bavili v minulosti. Populárním strašákem vždycky byli třeba mimozemšťani. Akta X už nejsou moc populární záležitost, a přesto v posledních pěti letech došlo na dva zajímavé objevy stran hledání mimozemských civilizací. A ten druhý se nyní dočkal sourozence.

Tím prvním je samože mezihvězdná kometa ‚Oumuamua, na jejíž umělý původ bych sice nevsadil ani zlámanou grešli, ale faktem je, že vyloučit nejde. Objekt nám už uletěl a asi bude nějaký ten pátek trvat, než bychom ho dohnali, i kdybychom momentálně neměli na práci jiné věci. Tím druhým a o něco mysterióznějším objevem je „blikající hvězda“ Tabby alias KIC 8462852.

Tabby je žlutobílý trpaslík, který je od nás vzdálen 1500 světlených let. V roce 2016 se kolem ní zvedla vlna vzrušení poté, co se ukázalo, že jas Tabby v posledním století prudce poklesl. Něco takového by mohlo naznačovat buďto zcela nové objevy stran fungování hvězd, ale také jde o změnu, kterou bychom čekali při budování umělých superkonstrukcí v duchu Dysonovy sféry (či spíše roje).

Podobně jako u ‚Oumuamua je nakonec nejvíce pravděpodobné vysvětlení – prachový prstenec, na který ukazuje to, že clona mezi námi a Tabby propouští část záření, ale část ne – dle mého spíše pravděpodobnější než to, že jsme našli ufony. Nicméně, jistě to zjevně nevíme. A šance například na to, že do Tabby padá najednou několik milionů komet, jsou poměrně malé. Úvahy nad podobným hledáním umělých superkonstrukcí jsou tedy furt rozhodně validní.

Aktualizací zápletky Tabby je nyní další zjištění, podle nějž je Tabby možná souhvězdou. A na stopu jejího temného souputníka se zřejmě právě dostal nový vědátorský tým…

Zdroj: Pixabay, vlastní

Pětiletá mise (na Havaj)

Přítomnost druhé hvězdy, velmi pravděpodobně červeného trpaslíka či jiného pramálo svítivého objektu, by mohla vyřešit hned několik nejasných otázek. Například gravitační vliv druhé hvězdy by mohl být právě tím, co vlivem excentrické oběžné dráhy „střílí“ na Tabby v nějaké periody mračna komet. Tím by se kometární vysvětlení poklesu jasu Tabby stalo mnohem přijatelnější.

Potenciální sesterskou hvězdu obíhající Tabby hledal už od roku 2016 tým astronomů Logana Pearce z Arizonské univerzity, a právě data nasbíraná během pěti let detekce byla nezbytná pro dlouhodobé měření hvězdy v blízkosti Tabby.

Možná si říkáte, že pokud je vedle jedné hvězdy druhá, je přece debata jasná. Ale bez časosběrného pozorování nebylo možné si být jistý, že druhá hvězda „poblíž“ Tabby není ve skutečnosti obří hvězda „za“ Tabby, a jenom naše perspektiva nám obě staví po svůj bok.

S pomocí údajů z teleskopů Keck na Havaji a dat satelitu Gaia se však nyní definitivně zdá, že hvězdička vedle Tabby je skutečně vedle Tabby! Indikuje to vzájemně provázaný pohyb obou objektů, který je v souladu s tím, co lze čekat od dvojhvězdy.

Map of the constellation Cygnus
Kdybyste hledali Tabby na noční obloze, tady v kroužku ji teoreticky můžete (ne)vidět. Zdroj: CC BY/Torsten Bronger

Odložená replikace

Mezi „původní“ Tabby a objektem KIC 8462852 A (budeme mu říkat Áčko) se nachází vzdálenost 880 astronomických jednotek, což je mimochodem zhruba třicetinásobek vzdálenosti Slunce a Pluta. Nejde zrovna o hvězdný ploužák, zvyšuje to ale šanci, že odchylky v orbitě Áčka by mohly periodicky směrem k druhé hvězdě posílat bordel mezi nimi například při přiblížení na nejnižší bod své dráhy, tzv. periapsidu.

Problém je, že vzhledem k vzdálenosti by na to ale docházelo zřídka, dost možná by jediný takový oběh zabral 10 tisíc let a víc. To znamená, že na potvrzení toho, jestli má Áčko vliv na Tabby, bychom si vlastně měli počkat někdy do roku 12 tisíc našeho letopočtu.

Nerad bych byl přílišným optimistou, do té doby ale nejspíše Tabby zvládneme prozkoumat i nějakou tou sondou. Anebo budeme mít úplně jiné starosti. To celé samozřejmě za předpokladu, že nám do teorií kolem zvlčile pomrkávající hvězdy nehodí vidle zase nějaká aktualizace!

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama