Na Sibiři objeven perfektně zachovaný Nosorožec srstnatý

TLDR: Zatím nejlépe zachovalý exemplář prehistorického druhu nám může říct více o tom, proč se Nosorožec srstnatý nepřizpůsobil měnícím se podmínkám po poslední době ledové. Studie tu.

Doba ledová je doba ledová

Když se řekne doba ledová, vybaví se nám především mamuti a mladší generaci také bláznivá veverka snažící se zahrabat si svůj drahocenný oříšek na bezpečném místě. Doba je to už celkem vzdálená, kvůli čemuž je pro nás někdy těžké ji zcela poznat. Nicméně čas od času se přeci jen objeví příležitost, jak se dozvědět více informací například o tehdejší fauně.

Tuto příležitost pro nás představuje perfektně zachovalé mládě nosorožce srstnatého, nalezené v srpnu loňského roku v Jakutsku. Nálezem se zabývá Valerij Plotnikov, paleontolog z Ruské akademie věd, který o něm podal informace místnímu zpravodajství, Yakutia 24 TV (anglický název).  

Well-preserved Ice Age woolly rhino found in Siberia
Zmrzlý ovcorožec! Zdroj: Plotnikov et al.

Mládě mělo podle Plotnikova kolem tří až čtyř let, příčinou jeho úmrtí bylo nejspíše utopení. Jedná se ale zatím o nejlépe zachovalého nosorožce srstnatého, který byl nalezen – měkké tkáně, střeva i hustá srst zůstaly takřka neporušené, včetně rohu, který ležel vedle mláděte!

To vše znamená, že nález nám může říct více také o stavbě těla a chování živočicha v jeho prostředí. Předběžně se odhaduje, že žilo v době před 20 až 50 000 lety. Přesnější stáří ovšem určí ale radiokarbonová metoda, až se vědcům podaří přemístit nález do laborky. Zatím prý čekají, až budou cesty v tomto zamrzlém regionu lépe sjízdné…

Zajímavé je, že jedno několikaměsíční mládě tohoto nosorožce bylo v této oblasti nalezeno už roku 2014, vědci mu dali jméno Saša. Pocházelo z doby před 34 tisíci lety. Možná, že nám tak region neukázal svůj poslední exemplář… Ale s tím se už pojí to, co ty exempláře vlastně znamenají!

Well-preserved Ice Age woolly rhino found in Siberia
Místo nálezu. Zdroj: Plotnikov et al.

Velikán s huňatým kožíškem

Nosorožci srstnatí byli samozřejmě zajímavým druhem sám o sobě. Vědci odhadují, že dospělý jedinec měřil na délku kolem tří metrů, na výšku v kohoutku 2 metry a vážil 2 – 3 tuny. Už z názvu je jasné, že oproti dnešním nosorožcům měl tento druh zvláštní fíčuru, opravdu velice hustou srst, díky které mu nedělalo problém přežít i v chladných sibiřských oblastech.

Nosorožec srstnatý se totiž po naší planetě potuloval v období pleistocénu, tedy někdy v rozmezí od 2,6 milionů do 10 000 let zpět. Tehdy začalo střídání chladnějších a teplejších období, fajnověji řečeno dob ledových a meziledových (ještě fajnověji – glaciál a interglaciál).

Kromě nosorožců srstnatých se tu potulovali například mamuti, jeskynní lvi a medvědi, šavlozubé kočky (a další zvířátka, které známe z animáku přece) a předek člověka se rozhodl změnit své druhové jméno z habilis na erectus a naučil se pár nových skillů v dobrodružné hře se slibným názvem Život na Zemi.

Bohužel tohoto několikatunového mazlíka čekal stejný osud jako mamuty. Ke konci pleistocénu spolu s několika dalšími zástupci velkých savců vyhynuli. Na vině tomu byli nejspíše dva faktory – ztráta vhodného životního prostředí a lov. Vědci si stále nejsou jistí, proč se jako spousta dalších druhů neadaptoval novému, teplejšímu prostředí. Nový nález by nám ale o jeho způsobu života mohl říct další informace a možná i leccos napovědět.

Zdroj: DreamWorks, vlastní

Smutný konec

Je totiž zjevné, že živočich byl, stejně jako jeho kolegové, produktem střídání teplejších a chladnějších period – což vyvolává otázku, proč nám nepřežil i do naší teplejší periody! Nelze samozřejmě čekat, že sibiřský exemplář nám na to dá šokantní odpověď – konec konců, všeobecně se tuší role člověka – ale jeho zachovalost přesto zřejmě doplní puzzle představ o nosorožcích o pár dalších dílků!

Uvážíme-li, že dnes čelíme podobné proměně biomu, znalost toho, jak se druhy adaptují – či naopak neadaptují – na proměny prostředí se nám může ještě docela hodit

[Sára Barcuchová, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama