5G sítě zdraví neškodí, říká (nejen) Lukáš Jelínek z ČVUT

TLDR: Zavádění mobilních sítí 5. generace přineslo řadu obav. Přitom ale z hlediska fyziky nejde o nic, co už by tu dávno nebylo, vysvětlil doc. Lukáš Jelínek z FEL ČVUT. Studie vespod textu tuna.

Dnes bez korony

Ve veřejném prostoru to na začátku minulého roku vypadalo, že nebude vášnivějšího tématu dotýkajícího se vědy, než je otázka zavádění technologií 5G. Nakonec sice přišel koronavirus a praštil do stolu, nicméně i tak 5G technologie ve vzduchu rezonují (obrazně a pomalu i doslova). Nastalo při tom to, co nevyhnutelně muselo: přirozené obavy a skepticismus se v některých proudech slily s mašíblovstvím a vyvrhly do prostoru řadu pavědeckých názorů na 5G.

Pomiňme extrémní bludy tvrdící, že tato mobilní technologie vyvolala covid (s pomocí Elona Muska a Starlinku, ideálně). Jsou obavy z mobilních sítí páté generace na místě, pokud se přidržíme vědeckých faktů? Vědátor s těmito otázkami vyzpovídal doc. Lukáše Jelínka z FEL ČVUT. Nechceme si vyzradit řešení už na úvod, naši vědou políbení čtenáři ale asi vědí, kam směřujeme: obavy jsou z velké části produktem nepochopení.

Limity, které fungují

Lukáš Jelínek si ostatně všechno shrnul také hned na úvod: „To nejdůležitější je, že z pohledu zdravotních účinků se 5G nijak neliší od jakéhokoliv jiného zdroje elektromagnetického pole a podle toho bychom k tomu měli přistupovat. Pokud akceptujeme expozici sítí druhé či třetí generace, tak nás nečeká v podstatě vůbec nic nového. Expozice záření sítí 5G není silnější, než záření jiných sítí.“

V rozhovoru se také upozornilo na to, že z hlediska mechanismů interakce elektromagnetického záření a živého organismu nejsou v zásadě velké rozdíly oproti reakcím na viditelné světlo, infračervené záření a podobně. Samozřejmě, efekty záření se studují a kontrolují. Docent Jelínek k tomu říká, že možnosti studia jsou v podstatě dvě. Poznání se nejdále posunulo první cestou, kdy se fyzika snaží vytipovat potenciální mechanismus, jak k účinkům záření dochází a zkoumat je na biofyzikální úrovni. Druhou možností je sledování statistických dat odrážejících možné zdravotní následky – tedy v podstatě nesledujete jak se to děje, ale jestli se to děje.

Mechanismů, jak může probíhat interakce s živým organismem je u elektromagnetických záření celá řada. Většina z nich je při tom známá už někdy od 60. let – jde přitom často o tak prozaické věci, jako že pokožka hnědne při kontaktu s UV zářením. Otázka dneška spíše zní, jak nastavit expoziční limity tak, aby nežádoucí efekty nenastávaly. Má se při tom za to, že limity jsou opravdu nastavené tak, že bezpečně chrání proti všem nežádoucím efektům elektromagnetického záření na živé organismy.

Dobře to ukazuje například tzv. měrný absorbovaný výkon. Dnešní limity jsou nastavené tak, že mobilní telefony nesmí zahřívat tkáně o více jak 0,02 °C. Zjednodušeně řečeno, zamezí-li se ohřevu – ke kterému vůbec dojít nemusí – zamezí se i ostatním destruktivním projevům. Přitom se ví, že tělo dobře zvládá výkyvy 0,5 °C.

Lukáš Jelínek, neasi. Zdroj: David Slížek, Internet Info

Skepse má být vědecky kritická

Samozřejmě, elektromagnetické záření je fyzikálním jevem. V případě mobilních sítí se bavíme o běžných aplikacích technologií pro každodenní život. Vlezete-li do kabiny silného radaru, což se vám nepoštěstí každý den, pak jste vystavení dávkám mnohem vyšším. A dodejme, že ani to samo o sobě neznamená, že nějaký nežádoucí projev záření nastane.

Podle Lukáše Jelínka je při tom u drtivé většiny odpůrců zavádění nové generace sítí problém v nepochopení kritického přístupu vědy. „Lidé, ti co jsou hodně proti zavádění těch věcí, nepochopili příliš jak funguje věda. Kdyby to totiž pochopili, jejich argumentace by asi byla vedená jinak. Ve vědě je základem kritické myšlení a skepticismus. To oni neuznávají – vezmou studií či vědecký článek, jednu větu vytrhnou z kontextu a tu pak považují za neměnnou pravdu. Takhle ale věda nefunguje.“, říká.

Pikantní je, že podobné nevědecké vlny vymezování se proti technologiím ani nejsou vnitřně konzistentní. U zavádění 4G sítě se před pěti lety podobné diskuze v podstatě vůbec nevedly. Z pohledu čistě technického ale mezi 4G a 5G není zásadní rozdíl. Naopak, při spouštění GSM sítí (tedy de facto 2. generace) se objevoval odpor podobný tomu současnému. Podobné vymezování se je tedy víc otázka trendová, než vědecká.

Ukazuje na to i poslední studie z léta 2020, která zkoumala plodový vývoj.

Humor! Zdroj: New Line Cinema
Humor! Zdroj: New Line Cinema

Telefon v děloze

Výzkumníci z Oregonské státní univerzity sáhli po klasickém modelovém živočichovi pro zdravotní studie, rybce Dániu pruhovaném, také známé jako zebrafish. Skeptici si teď možná postesknou, že ryby nejsou lidi, etické důvody ale nedovolují testovat podobná udělátka na lidech, i kdyby šlo o dobrovolníky. Zebrafish má navíc podobný embryonální vývoj jako lidé, kvůli čemuž je používána pro potenciální vliv čehokoliv na právě na lidské plody.

U rybiček vědátoři z laboratoře Robyn Tanguay posuzovali, zdali má záření na úrovni 5G sítě vliv na vyšší stres a chod organismu celkově. Rybí embrya byla záření vystavena po dva plné dny ve speciální bedně, která byla vystavena telefonní anténě.

Jde samozřejmě o nutný experimentální setup, ale pokud byste jako člověk chtěli svému plodu dělat totéž, museli byste si z těhotenského břicha (ideálně otevřeného) po několik dnů dělat stojan pro permanentně používaný telefon. Už z toho je zřejmě vidět rozpor mezi běžným používáním technologií a kontrolou zdravotních limitů.

Na konci výzkumníci neodhalili žádný detekovatelný vliv na to, jak se zebrafish vyvíjejí, jakou mají mortalitu, jaké mají (či spíše nemají) deformace nebo jak reagují na světlo. Podařilo se ovšem odhalit mírný rozdíl v tom, jak vystavené ryby reagují na nečekaný zvuk. Toto zjištění bude ještě předmětem dalšího výzkumu, lze ale konstatovat, že pokud si nebudete v těhotenství strkat telefon do dělohy, a nebudete ho tam mít aktivní po několik dnů, ani takového vlivu se u potomka bát spíše nemusíte.

Detekovatelný impakt měla navíc na embrya hodnota 8,27 W/Kg SAR, což je přibližně 200x větší vystavení, než jakému bude reálně vystavena osoba používající mobilní telefon s 5G.

Lze v zásadě říct, že pokud elektromagnetické záření vám určitě může uškodit – a proto není dobrý nápad jít stanovat před radarový disk – ale jedním dechem je nutno dodat, že právě proto existují regulované limity toho, jak intenzivní ono záření v běžném provozu může být.

Čili přesně to, co dělá i Lukáš Jelínek a Státní zdravotní ústav…

[Petr Zajíček, LJ, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama