Švýcarští vědci zkoumají stres pomocí virtuální reality!

TLDR: Dlouhodobý stres je jedním velkých problémů moderního světa. Jak se ale dá stres zkoumat a měřit? S tím by mohl pomoci výzkum vědců ze švýcarského Federálního technologického institutu, kteří ke zkoumání stresu totiž použili virtuální realitu! Studie tuna.

Hlavně se nestresovat

Asi každý z nás je někdy ve stresu. Ať už nás stresuje práce, láska, peníze nebo škola. Není ale stres jako stres. Naše tělo je typicky připraveno zvládnout tzv. akutní stres. Ten zažíváte tehdy, když vás něco vyděsí, skočíte do studené vody, nestihnete vlak apod. Problémem ale nastává, když je stres chronický.

Chronický stres zažívá velká část populace, a je nejčastěji způsobován stresem ze zaměstnání. Například v USA trpí chronickým stresem až 70 % dospělých lidí! Chronický stres může způsobit nejen psychické ale i fyziologické problémy. Lidé, kteří jsou dlouhodobě vystaveni stresu, mají mnohem větší riziko depresí, úzkostných stavů a poruch spánku. Stres ale přispívá i ke vzniku kardiovaskulárních nemocí, cukrovky, obezity a řady dalších civilizačních chorob...

Vliv různých stresujících jevů na člověka se ale obtížně zkoumá, protože každý člověk na stresující situace reaguje jinak. Dosud se například na posouzení toho jak je někdo náchylný vůči stresu, používaly dotazníky. U těch ale vyvstává problém se spolehlivostí dat. Většina dotazovaných má totiž tendenci si své odpovědi trochu přibarvovat, aby si „vylepšili skóre“.

Pomoci by ale mohl výzkum vědců švýcarského Federálního technologického institutu v Lausanne. Tento tým vědců pod vedením Joao Rodriguese zkoumal, jak různí lidé reagují na stresující situace za pomoci virtuální reality!

Zdroj: Lemon Sandwich, vlastní

Virtuální stres

Rodriguesův tým zkoumal stresové reakce u 135 dobrovolníků. Tihle pokusní králíci se připojili do virtuální reality pomocí VR brýlí a vědci zkoumali jejich fyziologické reakce pomocí sensorů. Dobrovolníci ve VR zažívali různé stresující situace a vědci zaznamenávali jejich srdeční tep, krevní tlak, frekvenci dechu apod.

Vědci vymysleli pro své pokusné subjekty různé virtuální stresy. Například procházku po úzké lávce vysoko nad městem, ztemnělé bludiště s příšerami číhajícími za každým rohem, nebo počítání matematických úloh na čas (z toho mám stres jen na to pomyslím).

Každý dobrovolník si ve VR vyzkoušel 3 různé situace, od nejmírnější po nejvíce stresující. Autoři při tom měřili, jak se měnily jejich fyziologické reakce a posbíraná data poté analyzovali pomocí strojového učení…

Dobrovolník připojený do virtuální reality.
Zdroj: ACTU

A k čemu to celé je?

Výsledkem je model, který umí předpovědět reakci člověka na stresující situace. Zatím samože není moc pokročilý, ale je to první nástřel! Tenhle model navíc umožnuje předpovědět reakci jen na základě nejmírnější stresující situaci ve VR, bez nutnosti vystavovat člověka více stresujícím situacím (například počítání příkladů). Jelikož tenhle model funguje na základě fyziologických dat, nedá se navíc tak snadno „ošidit“ jako dotazník a poskytuje mnohem přesnější data.

Model, který švýcarští vědátoři vyvinuli, má tak velký potenciál pomoci při dalším zkoumání chronického stresu. Hlavně by ale mohl pomoci včas identifikovat ty jedince, kteří jsou na stres citlivější a pomoci jim se před dlouhodobým stresem a jeho účinky bránit. Tenhle výzkum by tak v budoucnu mohl pomoci i v prevenci celé řady civilizačních chorob, od depresí po nemoci srdce.

A pak, že je virtuální realita jenom virtuální! Ba ne, přátelé, i VR má vliv na náš objektivní svět – a to i aplikacemi tak nečekanými, jako je stresový model!

 [Svatopluk Skoupý]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama