Očkování na covid jsou efektivní a bezpečná, ukazují studie

TLDR: Jak vakcína Pfizeru, tak i vakcína moderny chrání ve víc jak 90 % případů, mírné vedlejší příznaky objevují z 20 až 50 % po dobu maximálně tří dnů. Studie tu.

Už nejen tiskovky

Vánoce jsou tady – a s nimi se blíží i vakcíny proti covidu! Po rekombinantní vakcíně AstraZeneca vědci tento týden zveřejnili i studii z 3. fáze klinického testování vakcíny firem Pfizer / BioNTech, jejíž data byly doposud k dispozici jenom v tiskové zprávě. A spolu s ní FDA zveřejnila i údaje o vakcíně Moderny. Co pro nás mají včeličky připravené?

Jen připomenutí, vakcína Pfizeru je dvoudávková, přičemž jednotlivé dávky jsou od sebe vzdáleny 3 týdny. Jedna dávka obsahuje asi 30 ug RNA (což je zcela nepodstatná informace), která v sobě nosí informaci k vytvoření spike proteinu SARS-CoV2. Jde o jednu ze dvou mRNA vakcín, které jsou velmi blízko k schválení v EU (druhá je Moderna). Pfizer se však již očkuje například ve Spojeném království. Pojďme tedy na výsledky, které jsme získali ze studia 43 252 dobrovolníků (polovina dostala vakcínu, polovina placebo).

Studie skutečně svědčí o vysoké 95% efektivitě. Ve studii kromě běžné zdravé populace testovali autoři rovněž menší počet lidí z rizikových skupin – což jsou obézní lidé, lidé s diabetem a různými jinými onemocněními, která prokazatelně zvyšují riziko pro těžký průběh COVID-19. Co je podstatné, že vakcína skvěle fungovala i v těchto skupinách! Rozdíl mezi nakaženými v očkované vs. nakaženými v placebo (neočkované) skupině ostatně vystihuje graf níže.

Screen Shot 2020 12 16 at 1.20.43 pm
Efektivita Pfizeru. Zdroj: FDA

Spoiler Alert: očkovaní se nakazili výjimečně, neočkovaní se nakazili furt a furt.

Přestože je vakcína dvoudávkové, podle odhadů již první dávka snižuje riziko na symptomatické infekci o zhruba 50%. Druhá dávka to už po pár dnech tlačí k vysokých 90%. Nojo, ale nezpůsobí to nějakou neplánovanou neplechu?

Je libo Pfizer nebo Modernu?

Podobně jako vakcína od AstraZeneca, i pfizerovská mRNA vakcína splňuje bezpečnostní standardy vakcinace. To není tvrzení jen Pfizeru, jde již o fakt ověřený regulačními orgány. Ano, typické jsou stále lokální vedlejší účinky – jako zarudnutí v místě vpichu, bolest či jemný otok. Systemické vedlejší účinky (takové, které nejsou lokálně soustředěny na místo vpichu) byly častější až po druhé dávce. Jde o různé horečky, únavu či malátnost. Právě velmi výrazná malátnost (fatique z angličtiny) se objevila u zhruba 4 % dobrovolníků. Při zhruba 0.3 % se objevil otok lymfatických uzlin. Všechny vedlejší účinky zmizely po objevení se zhruba v horizontu 2 až 3 dní.

Autoři studie přiznávají rovněž řadu nedostatků. Při daném počtu dobrovolníků, kteří dostali vakcínu, nemáme dostatečnou statistickou jistotu, že zachytíme vedlejší účinky s frekvencí výskytu méně než 0.01%. Na druhou stranu stále platí, že standardní infekce covidem způsobuje „nežádoucí účinky“ o několik řádů častěji a hůře… Ne snad, že by to bylo pro léčivo automaticky argumentem – je však dobré znát a chápat rizika z očkování vs. rizika z prodělání nemoci bok po boku.

Na obrázku může být: venku
Zdroj: Coca-Cola, vlastní

Studie rovněž sledovala zdravotní stav dobrovolníků 2 měsíce po druhé dávce vakcíny a na data z delšího intervalu musíme počkat. Nebude to však jednoduché kvůli etickým normám. Ačkoliv byla studie navržena ke sledování až do dvou let po vakcinaci, lidé v placebo skupině dostanou možnost vakcinace skutečnou vakcínou. Není proto jisté, kolik lidí dobrovolně zůstane v placebo skupině, což v konečném důsledku může ztížit interpretaci výsledků. Výzkumníci však ujišťují, že data pro dlouhodobou bezpečnost budou k dispozici, ale ne držením dobrovolníků v placebo skupině.

AstraZeneca ve své studii uvádí rovněž analýzu, zda vakcína chrání před asymptomatickým průběhem. Této analýzy jsme se od Pfizeru a jejich mRNA vakcíny nedočkali, ačkoli výzkumníci analýzu asymptomatického průběhu slibují. Později.

Ještě nejsme z lesa venku

Studie rovněž neposkytuje data k mladším adolescentům, dětem a těhotným ženám. Jak jsem již informoval, testy na těhotných ženách jsou zakázány a na dětech jsou studie v EU omezené. Tato data však časem přirozeně dostaneme. Výzkumníci už rozjeli studie, kde se zaměří právě na ženy, které během testů otěhotněly, ale také na lidi s různými imunodeficience (HIV, autoimunitní onemocnění). Vše bude. Ale později. Je však možné, že registrační úřady se k nějakým datům už dostali a proto pokud o tom nevím já, neznamená to, že o tom neví nikdo. Pokusím se to zjistit. Koneckonců, studie uvádí, že někteří dobrovolníci měli například HIV a tedy nějaké data už musí mít k dispozici.

Každopádně, pokud to shrnu, tak vakcína se zdá být bezpečná a vysoce efektivní. Přesto zůstává ještě mnoho otázek, na které dostaneme odpověď později.

Screen Shot 2020 12 16 at 1.20.14 pm
Efektivita Moderny. Zdroj: FDA

Velmi podobně pak vypadají i data z očkování Moderny – opět nabízejí víc jak 90% efektivitu (viz graf níže), a ještě mírnější výskyt typicky mírných nežádoucích příznaků (ty ohlásilo 17 % očkovaných) opět ve formě 1-2 denní únavy, bolesti hlavy a svalových bolestí.

Zdá se tedy, že obavy z vakcín jsou liché navzdory značné rychlosti, jakou očkování vznikalo – což není tak šokantní, uvážíme-li, že například očkování na sezónní chřipku vzniká také rok co rok, a nikdo i z toho rodidla strachem nerve. Je však možné, že vidle do současného optimismu (části z nás) hodí vidle ještě nečekaný zvrat na konci tohoto roku, totiž výskyt možného nového kmene koronaviru, kvůli jehož šíření nyní Londýn zpřísňuje svá současná opatření…

Pokud by jeho S-protein byl výrazněji odlišný od S-proteinu současného dominantního kmene, očkování by před ním nemuselo poskytnout dostatečnou ochranu, a v případ dalšího šíření bychom si v roce 2021 mohli dát remake roku 2020. Ale vědeckých dat ohledně tohoto kmene je zatím pomalu, a tempo mutace nového koronaviru je odhadováno jako nižší, než jaké by mělo být pro razantnější změnu S-proteinu.

Takže si, alespoň prozatím, můžeme užít relativně poklidné lockdownoce a doufat, že od 1. ledna nás už bude čekat definitivně poslední nový lock…

Přetisknuto z původního článku projektu Vaxinátor.

[Peter Búran, LL]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama