Toxoplasma je gepard ve světě prvoků, ukazuje studie pohybu

TLDR: Rychlost, kterou Toxoplasmagondii proniká skrze hostitelské buňky, souvisí zřejmě s parazitovým cytoskeletem více než se zdálo. Prvok je zřejmě schopen zkombinovat několik tažných sil najednou nezávisle na sobě. Studie tuna.

Šetrnost je pro slabochy

Nová vědátorská studie si posvítila na další prvek chování nejslavnějšího prvoka světa, miláška Toxoplasmy Gondíkové! Tentokrát jde o objev o tom, jak nám chodí organismem. Což je sice základní výzkum, časem však může být i aplikovaný! Ale nepředbíhejme…

Každý se čas od času ptá, proč dělat vědu z mikroskopických jevů. Jasně, tak nějak asi chápeme, že halíře dělaj talíře – ale co nevidíme, máme tendenci podceňovat. Opak je však mnohdy pravdou, a ačkoliv tyhle malé „nic“ sice nejsou Supermani a neusmaží vás pohledem, jejich vliv je právě o to větší, že je nevidíme! Zloději lidskému můžete podrazit nohy, když kolem vás utíká s cizí šrajtoflí – ale jak podrazíte nohy něčemu, co je ani nemá?

Co má tedy místo nich? Parazity označované jako Toxaplasmu nejspíše znáte, ale dost možná jste doposud úpe neuvažovali nad tím, jak se pohybují. Apikomplexa obecně, včetně naší Toxoplasmy, jsou výjimečné tím, že si jako svou adaptaci na prostředí (tkáně), zvolili neobvyklý typ pohybu. Je jím „gliding“, po našem „klouzání“, tedy metoda sice z hlediska energie velmi náročná, ale za to velmi účinná jakožto typ mikrobovského přesouvání.

Bohužel ale mnohá tajemství stále obklopují tento nevídaný typ lokomoce. Výzkumný tým pod vedením Isabelle Tardieux (Institute for AdvancedBiosciences Department of Prevention and Therapy of Chronic Diseases) s však na Toxoplasmáky posvítil novým vědátorským okem! S použitím speciálních technických přístrojů, které sbírají 3D snímky, nově odhalil, že Toxoplasmagondii dokáže zkombinovat několik pohybů najednou, a tím je tak schopna se efektivněji prodrat skrze tkáně svého hostitele.

Teď už to není jen tak nějaké malé nic, že? Samozřejmě, když se to vezme kolem a kolem, úspora vs. efektivita je dosti vyrovnaný boj…

Zdroj: Drake/Hotline Bling, 4chan, Servier Medical Art/CC BY, vlastní

Kde je vlastně zakopaný pes?

Je to vcelku podobné jako nedávný objev toho, že i spermie se pohybují prakticky zcela jinak, než jsme doposud tušili! Díky nesmírně přesnému měření za pomocí 2D a 3D technologie v kombinaci se speciální mikroskopií se podařilo separovat parazitovy pohyby skrze kolagenovou síť vláken. V nemalé dávce náhlého překvapení vědci zjistili, že Toxoplasma je schopná zkoordinovat nejméně čtyři cykly, které způsobují levostranný helikální gliding.

Funguje to vlastně jako dóst dobrá kára. Až na to, že sem nelijete benzín nebo naftu, ale adhezivní proteiny. No a jako volant poslouží obyčejný molekulový motor, který se postará o rozložení energie pro jednotlivé děje a přechodně ukládá energii do mikrotubulového cytoskeletu aka karoserie. Díky tomu tedy prvok dodává postupně impulsy energie potřebné pro tažnou sílu helikálního glidingu.

Ve skutečnosti by se teď hodila otázka­: „A to má bejt užitečný?“ Možná to zní spíš jako nějaký vtip, ale opět a znovu – opak je pravdou. Díky týhle bezva věcičce jsme schopni například vyvinout látku, která je schopná odbourávat či blokovat ony adhezivní molekuly nebo molekulové motory, které se podílejí na ukládání energie. No tím přeci zpomalíme nebo možná dokonce zabráníme pohybu prvoka z buňky do buňky…

Takhle se ta sranda skutečně hýbe! Zdroj: Georgios Pavlou et al,/ACS Nano 2020

Zazvonil zvonec…

Myšlenka je to hezká, ale cesta k ní je přeci jenom ještě stále dlouhá. Tento prvok, a musím podotknout, že nikoliv sám, skrývá ještě slušnou nálož tajemství. Na kloub jim přicházíme velmi pomalu – protože pozorovat takového geparda je vlastně podstatně snazší, než čučet na prvoka v jeho přirozeném habitatu.

Byť se může jednou ukázat, že vše je jinak, než jsem si v říjnu 2020 naivně myslel, třeba právě díky tomuhle objevu už bude boj proti Toxoplasmě Gondíkové mnohem snazší!

Pokud zítra nenastane konec světa, je ale jistě jen otázkou času, kdy a komu se podaří odhalit další záhady glidingu. A kdybychom dokonale znali průběh pronikání přes tkáně a přesnou mechanickou funkci pohybu tohoto druhu, světe div se, ale k vývinu vakcíny by bylo zase blíže a samozřejmě ruku v ruce, nohu v noze, úmrtnosti méně…

[Karolína Černá, LL]

Naše chápání toho, jak šlape svět „tam dole“, se naštěstí stále lepší!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama