Očkování na covid má 90% úspěšnost. Co to ale znamená?

TLDR: Oznámení, že očkování proti covidu z dílny Pfizeru má 90% úspěšnost, je pozitivní, ale zároveň také stále předčasná zpráva. Zůstává nemálo neznámých, na které odpoví až řádná publikace výsledků. Oznámení Pfizeru tuna.

90 %! Kdo z vás to má!

Zase o něco zářivější naděje vysvitla po zveřejnění předběžných výsledků 3. fáze klinických testů vakcíny proti novému koronaviru! Spolupracující firmy Pfizer a BioNTech oznámily, že její účinnost je přes 90 %, což jen tak pro srovnání znamená, že funguje lépe než vakcína na chřipku…

Obě kompanie do této fáze klinických zkoušek zahrnuly více než 43 tisíc dobrovolníků, z nichž polovina dostala dvě dávky placeba a polovina dvě dávky vakcíny. Nemoc se objevila jen u 94 jedinců, většinou v neočkované skupině, 8 případů v té očkované – což odpovídá přibližně 10 % z celkového počtu nákaz celé sledované skupiny. Zbylých 90 % nákaz se pak vyskytovalo u osob, které dostaly placebo. Lze tedy říct, že kontrolní skupina měla tentokrát statisticky docela viditelného smolíčka.

Firmy rovněž uvádějí, že se u nikoho neobjevily žádné závažné vedlejší účinky (zpravidla jsou pouze mírné či žádné). Dlužno zmínit, že dneska nečerpáme ze studie, ale vyjádření producentů – nicméně jelikož ono vyjádření je momentálně sledovanější než leckteré vědecké práce studující míru nečistot v pupíku, budeme datům věřit. Souvisí s tím pár „ale“, ale těmi si budeme náladu kazit až o něco níže.

Podstatná nakonec ostatně momentálně není kontrola tisku, ale spíše regulačních orgánů, která na to očko ještě hodí očkem. Zdá se každopádně, že vakcína poskytuje 90% ochranu po dobu nejméně jednoho měsíce – delší údaj není znám, protože sledování stále probíhá.

Podobně jako jiné vakcíny proti novému koronaviru, které právě dokončují 3. fáze klinických testů, je navíc i tato látka již ve výrobě

Možná již brzy… Zdroj: freepik.com

Jak vypadá schvalování?

Pokud tedy bude schválena příslušnými orgány EU (resp. jednotlivých států), může být distribuce zahájena prakticky okamžitě. EU má již nyní objednáno 200 milionů dávek a vyjednává se o tzv. „emergency approval“, což znamená, že by se vakcína mohla používat v omezeném režimu (např. pro zdravotníky, složky IZS nebo ohrožené skupiny) ještě před dokončením poslední fáze klinických testů. Nicméně, jak už mnohokrát, raději bych viděl, jak úřady počkají na dokončení řádného procesu testování.

Ve Spojených státech by potom vakcína mohla být schválená už do konce listopadu relativně bez problémů zejména vzhledem k tomu, že výrazně překonává hranici účinnosti 50 %, kterou požaduje FDA. Menší zádrhel, a to především logistický, by se mohl objevit během distribuce – tato konkrétní vakcína totiž musí být skladována a přepravována v ultrachladném prostředí o teplotě mínus 80 °C, což může vést k problémům hlavně při masovém očkování, které by tak muselo být nejspíš prováděno specializovanými pracovišťmi, které disponují příslušným chladícím zařízením (obvoďáci typicky tahle výkonné mažáky nemaj).

Kromě toho, že se jedná o obrovský skok v řešení téhle korona-krize, je nová vakcína speciální ještě ve jednom ohledu. Pravděpodobně se totiž (pokud nenastane nějaký nečekaný zádrhel) bude jednat o úplně první schválenou a používanou mRNA vakcínu pro lidi!

Z jednoho hlediska pracují mRNA vakcíny na stejném principu jako drtivá většina dosud používaných vakcín – přinutí vaše tělo vytvářet protilátky. Způsob, jakým toho ale dosáhnou, je diametrálně odlišný od všeho, co se dosud využívalo. Tradiční vakcíny zpravidla obsahují buď umrtvený, nebo oslabený (atenuovaný) patogen – to je to, co způsobuje danou nemoc. Organismus, resp. jeho imunitní systém si pak myslí, že je v ohrožení, a začne vyrábět protilátky a celkově se chová tak, jako by se nakazil (což ale u mrtvého viru není možné a u oslabeného to je extrémně raritní).

The promise of mRNA vaccines: a biotech and industrial perspective | npj  Vaccines
mRNA vakcíny v kostce. Nebo spíše elipse. Zdroj: Jackson et al.

Co je to mRNA vakcína?

Imunitní systém tedy jede na plné obrátky (proto se sem tam u někoho mohou vyskytnout mírné vedlejší účinky, třeba otok nebo zvýšená teplota), celkově ale organismus není poškozený chorobou! Což je právě obří výhoda očkování obecně, byť si někteří lidé myslí opak a raději se nakazí patogenem živým, jak to bylo přirozené po většinu dějin… Třeba v Evropě kolem roku 1348 nebo v Cařihradu v roce 540.

V mRNA vakcíně ale žádný oslabený ani mrtvý virus není! Vědci tak stáli před problémem, jak donutit tělo vyrábět protilátky, když mrtvý virus nevyvolá dostatečnou reakci a vložit do vakcín kus virové bílkoviny (třeba kusy jeho povrchu) je těžké kvůli tomu, že takové kusy bílkovin se rychle rozpadají a celkově jsou prostě nestabilní.

Genialita mRNA vakcín tkví ve využití našich vlastních buněk, které denně vytváří tuny proteinů podle jednoduchého receptu zapsaného v mRNA. Stačí buňce dodat recept, tj. mRNA, a její bílkovinná kuchyň nebo továrna, chcete-li, (proteosyntetický aparát) ji začne vyrábět. Jakmile dané bílkoviny vyrobí dost, recept v podobě mRNA ekologicky zlikviduje – zrecykluje na něco jiného, co se jí zrovna hodí. Naše vlastní buňky tak vytvoří virovou bílkovinu, kterou imunitní systém rozezná jako něco cizího, a začne fofrem vytvářet protilátky.

Výhodou je, že takto vzniklé proteiny obsahují všechny možné modifikace, tělo si tak vytvoří všechny možné typy protilátek. Tato vakcína nikdy a za žádných okolností nemůže způsobit nákazu, nemůže ožít a vytvořit nějaké další mutace viru a prosté mRNA v ní dodané rozhodně nemůže narušit vaši DNA a ani vaši buňku nedonutí vyrábět mikročipy…

Zdroj: MF Dnes, vlastní

S oslavou počkejme

mRNA vakcíny, jak se nyní ukazuje, lze navíc vyrobit neuvěřitelné rychle, jejich spolehlivost a účinnost vypadá skvěle, závažné nežádoucí účinky se neprojevují. S trochou štěstí by tedy očkovací budoucnost mohla být zářivá. Právě tyto postupy by totiž mohly ochránit lidstvo (nebo mu aspoň výrazně pomoci) při případných příštích pandemiích, u nichž podle většiny vědců není otázkou „jestli“, ale „kdy“ přijdou.

Nu a teď si do toho hoďme trochu vidle, respektive se jimi jenom trochu poškrábejme. Jak zaznělo, daná data jsou předběžná a nebyla zatím ověřena nezávisle. Lze sice odhadovat, že Pfizer si nepřipsal na konec svých dat účinnosti tužkou nulu navíc, celé nadšení z včerejších článků o „efektivní vakcíně“ je ale zatím pořád jenom mediální bublinkou. Teprve v okamžiku, kdy na totéž kývnou i jiní vědátoři a regulátoři, budou palcové titulky na místě. Varuje před tím třeba i Will Haseltine, někdejší profesorátor Harvardu.

Faktem je, že Pfizer ve svém vyjádření mnoho tvrdých dat nedal ani o vedlejších účincích, a 90 % efektivita čerpá ze vzorku 94 infikovaných lidí v rámci celého sledovaného vzorku (očkované i kontrolní skupiny). Nakonec není ani vůbec jasné, jestli daná látka eliminuje i riziko bezpříznakových přenašečů.

Nechci tím říct, že je to celé faleš, vše se nakonec může ukázat být richtig, jakmile to potvrdí zbytek testování – ale s organizováním zimního hodování na Karlově mostě bych asi přece jenom posečkal na další výsledky ověřené nezávisle.

Nicméně kdyby se náhodou přece jenom ještě ve zbytku klinických testů ukázalo, že vakcína Pfizeru dělá z lidí přece jenom ještěrky, máme v záloze ještě „pár“ dalších od jiných týmů. Na jejich data snad nebudeme čekat dlouho

[Monika Pitnerová, Peter Burán, LL]

Dorazili jsme na 5000 tuzemských obětí, yay, to ještě měsíc zpátky vypadalo trochu přestřeleně:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama