Hyperloop svezl první lidi, proč má „supervlak“ zpoždění?

TLDR: Futuristické dopravní kapsule překročily ideový milník, rozšíření – i vizi na nadzvukovou rychlosti –  jsou však stále vzdálené. Přesto platí, že různé firmy činí stále kupředu různé kroky. Oznámení zde.

První, ale nikoliv poslední

Pro nadšence do technologie určitě nebude koncept hyperloopu žádnou novinkou. V tomto týdnu v něm poskočila kupředu spolčenost Virgin Hyperloop miliardáře Richarda Bransona, když se ji podařilo svou verzí hypermoderních kapslí jezdících podtlakovým potrubím přepravit první lidi.

A i když to zní jako totální sci-fi, po letech pokusů, omylů a bezmála 400 bezpečnostních testů se to poprvé podařilo! Vedení Bransonovy kompanie si očividně věří, jelikož do kapsle naskákalo pár top manažerů, kteří se na testovací trati blízko Las Vegas svezli potrubím rychlostí až 172 km/h.

Osobně si teda nejsem úpe jistý, jestli bych v případě možnosti účastnit se takové jízdy u mě nad zvědavostí nevyhrála lehká klaustrofobie… Ale všecko je o zvyku.

Pravda je, že pilotní jízda (let?) zatím pořád operuje s pilotní rychlostí. Do budoucna by Branson a jemu podobné hyperloopovské společnosti chtěly, aby kapsle lítaly potrubím v rychlosti až 966 km/h!

Cesta mezi Novým Amsterdamem, teda pardon, Novým Yorkem a Washingtonem by tak zabrala cca půl hoďky. Což je míň než letadlem, kde vás navíc ještě trápí u kontrol lokální ouřadové. Jestli to má šanci na realizaci, se teprve ukáže – máme za sebou však mírný pokrok v mezích fyzikálních zákonů.

Nicméně, koncept hyperloopu je tu s námi už nějaký ten pátek. A nynější experimentální projížďka tak přichází poměrně pozdě oproti velkolepým vizím před osmi lety. Má hyperloop zpoždění?

Rozkopaný kanál Dunaj-Odra-Lamanš je bohužel zakrytý… Zdroj: Pixabay, Waterloop, CC BY, vlastní

Není jeden hyperlup

Předně lze říct, že říct „hyperloop“ je jako říct „vlak“. Jde jen o (ideový) dopravní prostředek, který se s větším či menším úspěchem snaží do reality převést vícero firem. Optal jsem se na reálné pokroky obecně Petra Melechina ze spřáteleného serveru ElonX, a v zásadě lze vše shrnout heslem: kdo si počká, ten se (snad) dočká…

„Pojmem hyperloop se dnes rozumí více než jedna konkrétní technologie, protože technická řešení jednotlivých společností, které hyperloop vyvíjejí, se mnohdy liší a nejde o standardizovaný systém,“ píše mi Petr, „Zároveň to je stále velmi mladý koncept, na kterém se aktivně pracuje teprve pár let, takže i ty nejpokročilejší projekty jsou teprve ve fázi technologických demonstrátorů a krátkých zkušebních tratí.“

Jak dále dodává, přechod na komerční provoz na nějaké delší trati představuje velkou investici do neprověřené technologie, takže může být problém sehnat investory, kteří by zajistili potřebné finance. Další překážku představuje legislativa.

Úřady ve většině zemí nejsou na hyperloop připraveny a nemají jak tento nový způsob dopravy klasifikovat a regulovat. Jednotlivé firmy vyvíjející hyperloop tedy musí se státy nejdříve spolupracovat na vytvoření právního rámce pro tento typ projektů.

„S tím souvisí také získávání potřebných povolení pro stavbu tratí pro hyperloop,“ pokračuje Petr, „Většina firem počítá s využitím nadzemních tubusů, které budou zasahovat do krajiny a procházet pozemky rozličných majiteli, což představuje velké právní komplikace podobně jako při stavbě dálnic či železnic.“

File:Hyperloop Cheetah.jpg
Render snese vše. I tuhle upravenou verzi Muskova starého plánu z roku 2014. Zdroj: Wikipedia/CC BY/RichMacf

O pár kroků dál

Řešením by prý mohlo být vést hyperloop podzemními tunely, kde odpadá velká část těchto právních problémů. Tunely jsou zatím dražší variantou, ale společnost Boring Company slibuje výrazné zlevnění stavby tunelů, které navíc mají vhodnou velikost pro hyperloop, takže možná v budoucnu povede cesta spíše tudy.

„Momentálně se spekuluje, že Boring Company razí desetikilometrový tunel v Kalifornii, který by mohl být využit pro testování hyperloopu,“ dodává Petr Melechin.

To, kdo se tedy dostane v závodu o aplikaci nápadu na hyperloop úspěšně do cílové rovinky, se tak teprve ukáže. Virgin Hyperloop by chtěla na tenhle boží projekt získat všechny bezpečnostní certifikace do roku 2025 a komerční provoz rozjet v roce 2030. Zatímco u nás se bude se štěstím dokončovat dálnice mezi černou dírou jménem Brno a Vídní, Amíci už by se mohli vozit potrubím jako ve Futuramě!

[Jiří Zakopal, Petr Melechin, LL]

Mezi hyperlupem a samořízenými bouráky si třeba ani nebudu muset nikdy dodělat papíry!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama