Měsíc je plný vodního ledu, oznámila nadšená NASA

TLDR: Luna je skoro jako další oceán Země! NASA oznámila, že poslední zjištění odhalila vodu i v oblastech vystavených slunečnímu svitu. Studie tuna, oznámení tuna.

Všude. Samá. Voda!

Na pondělní podvečer slíbila NASA nějakou vzrušující novinku kolem studia Měsíce. Někteří dutohlavové hádali, že je Měsíc dutý, jiní očekávali definitivní odhalení, že Měsíc je jenom komplexní aprílový žertík. Namísto toho NASA sdělila jinou novinku, která je však plně v ranku toho letošního roku, kdy objevujeme vodu na každém koutu Sluneční soustavy – totiž zjištění, že na Měsící je nečekaně hodně vody!

Nemluvíme o vodě kapalné, jako v případě Pluta, Ceresu, Enceladu, Marsu a dalších objektů. Namísto toho NASA sdělila přítomnost velkého množství pravděpodobného vodního ledu. A abych byl zcela korektní, tahle novinka není úplně novinka – dlouho se tušilo, a nějaký čas i vědělo, že na Měsíci je vodní led v polárních oblastech, kam sluneční svit nedosáhne…

Dvojice nových studií však tuto zápletku nyní rozšiřují. Zatím nejobsáhlejší výzkum totiž naznačuje, že voda je na Měsíci prakticky všude, kam se podíváme! A ačkoliv lze očekávat, že budoucí pilotované či nepilotované mise ještě přinesou významnější důkazy o přítomnosti vody, pokrokem v práci nynější je detekce vody na dálku.

O ten se postaral přístroj SOFIA, infračervená observatoř na palubě upraveného B-747, která očumuje Měsíc z výšky. Ignorování části atmosféry umožnilo vědátorům pod vedením Casey Honniball odhalit vodu s vyšší jistotou než dříve. Zatímco starší metody detekce totiž pozorovaly Měsíc (a zdejší vodu) na vlnové délce, kdy technicky vzato namísto vody mohl být detekovaný i hydroxyl, SOFIA pozoruje na vlnové délce odlišné, kde nám hydroxyl do dat nehází prasátka!

Tohle není fanart automobilové verze Starship, ale starý návrh NASA. Zdroj: NASA…

Sklenička na metr krychlový

Díky tomu, že dříve mohli nad jistotou přítomnosti vody vědátoři leda tak pokrčit rameny a říct „může to být voda, ale i hydroxyl„, zatímco nyní druhá část odpovědi odpadá, se nám nabízí i mnohem přesnější měření množství vody na povrchu Luny.

Celkově odhady naznačují přítomnost 100 až 400 ppm vody, což je ekvivalentní zhruba 340 gramům vody rozprostřené v jednom krychlovém metru lunárního regolitu. A to je překvapivě dost – ačkoliv bychom pro naplnění průměrné vany stále potřebovali přeorat a zpracovat velkou část lunárního povrchu…

Ještě překvapivější je ale skutečnost, že SOFIA detekovala koncentrace vody i v regionech vystavených slunečnímu svitu. Doposud se předpokládalo, že na těchto místech by sluneční záření mělo vodu odpařit. Naznačuje to nejenom další možnost využití těchto regionů budoucími misemi astronautů (ať pro zisk pitné vody, kyslíku anebo paliva), tak i nutnost nějaké úpravy našich teorií o minulosti Měsíce

Lze si třeba představit velkou část vody na Měsíc dopravily komety, anebo tu byla přítomná již v době jeho vzniku. Jak naznačuje nedávné pozorování asteroidu Bennu, tekutá voda je možná běžný jev u libovolného kosmického tělesa minimálně krátce po jeho zformování. Ale k podobným soudům bude potřeba také větší porce dat.

Faktem totiž je, že prozatím vše výše uvedené platí jenom pro kráter Clavius, na který SOFIA házela okem. To není úplně jižní pól, ale není to ani nutně reprezentant celého povrchu Luny. Ale další skenování bude už úkolem pro jiné studie.

File:Clavius Crater.jpg - Wikimedia Commons
Kráter Clavius, kde se odehrávala i 2001: Vesmírná odysea. Náhoda? Nemyslím si! Zdroj: Wikipedia/CC BY/

Otázky zůstávají

A nejde o jedinou otázku ohledně novinky. „Ukazuje se, že výskyt vody je na povrchu Měsíce mnohem rozšířenější, než jsme si doposud mysleli, ale studie nenabízí odpověď na důležitou otázku,“ píše mi planetolog Petr Broz z Akademie věd, „V jaké formě ta voda je? Je vázána v měsíčních horninách, například v skle, které může na Měsíci vznikat díky dopadů meteoritů nebo sopečné činnosti, anebo je v podobě ledových krystalků roztroušených v mezerách měsíčního regolitu? To zatím nevíme. Přitom forma, v jaké se voda na Měsíci nachází, významně ovlivní možnosti její případné extrakce pro potřeby budoucích misí k tomu tělesu.“

Na každý se zdá, že leitmotivem letošního roku je právě všudypřítomnost vody v kosmickém prostoru – alespoň tedy v rámci Sluneční soustavy! Bylo by tedy překvapivé, kdyby zrovna Měsíc nabídl jiný pohled, a to ačkoliv teď samože nebetyčce generalizuju, a vodní led Měsíce je zřejmě jiný příběh než podpovrchová moře Marsu, Enceladu, Pluta…

Každopádně je ale zjevné, že vesmír nám letos skutečně okatě dává najevo, že tam nahoře na nás čekají solidně vychlazené nápoje – je proto na čase kopnout do vrtule a konečně si zaletět pro dočista nezemský drink!

[Ladislav Loukota, PB]

Víc o vodě také tuna:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama