Jsou balóny projektu Loon alternativou k satelitům Starlink?

TLDR: Projekt Loon z dílny Google/Alphabet se snaží poskytovat internetové připojení z balónů. Pokusný projekt v Keni má nižší rychlost než „konkurenční“ Starlink, ale lepší latenci. Web projektu Loon zde.

Starlink vs. Loon

Na oběžné dráze je k dnešnímu datu již 715 satelitů Starlink – od června, kdy jsem tak o této konstelaci psal naposledy ve „velkém astronomickém tématu“, tak přibyly víc jak dvě stovky dalších satelitů. Tak trochu ve stínu tohoto velkého tématu však zůstává jiný projekt konkurenčního Amazonu, který také slibuje přinést možná tak trochu globální internet – ale díky využití balónů aniž by přinesl zároveň problémy pro astronomy.

Projekt Loon visí ve vzduchu (metaforicky i doslova) již od počátku minulé dekády – na první oznámení podobných snah přišlo již roce 2008 – ale v posledních letech značně nabírá na rychlosti.

Loon spoléhá na budovanou sérii stratosférických balónů „zakotvenou“ ve výšce 18 až 25 kilometrů nad zemským povrchem. V tomto regionu atmosféry se vyskytují velmi slabé větry v rychlosti od 10 do 30 km/h, takže balóny můžou vydržet na jediném místě po delší období. Tady může každý z nich pokrývat rychlým internetovým připojením 5000 čtverečních kilometrů.

Na první i druhý pohled působí Loon jako cosi, co je mnohem snazší vypustit a udržovat než 35 tisíc družic, v něž doufá v nejdelším výhledu pro Starlink zase SpaceX. Při pohledu blíže ale vytane několik inherentních nevýhod Loonu. To ovšem neznamená, že projekt nemá svůj význam!

Zdroj: femalelandlords/Tesla, vlastní

Proč balóny?

V první řadě platí, že balóny nabízejí nejefektivnější připojení v oblasti, kterou pokrývají. Pro surfování po českém internetu by to bylo fajn – pokud by nějaký Loon vysel nad naší kotlinou. Pro surfování na americké weby by se už výhody rozplynuly. Pro globální připojení je nutno vsadit na Starlink – anebo optické kabely.

S tím se pojí druhá věc: rozvoj tradičního připojení letí kupředu rychleji, než by většina z nás před 20 lety čekala (což při vzpomínce na kvalitu připojení Telecomu není tak těžké)! To na první pohled bere vítr z plachet Starlinku, ten však plánuje být jaksi univerzální a může mít masivnější pokrytí. Loon naproti tomu má tu nevýhodu, že vzdušný prostor je typicky stát od státu odlišný.

Jakkoliv lze Muskovy vyčítat, že jeho opanování oblohy je ve výhodě, protože dnešní mezinárodní regulace kosmického prostoru s něčím jako Starlink prostě nepočítají. Čistě z hlediska konkurenceschopnosti mu to zkrátka dává nad Loonem výhodu

S tím se pojí další věc – projekt Loon ideálně poskytuje připojení v rámci „meziměsta“. Hypotetický Loon nad Českech by pro surfování z Olomoučáka na web v Praze byl zřejmě srovnatelný nebo dokonce lepší, než když se o totéž snaží Starlink! Jakmile by ale statný Olomoučan chtěl očekovat zdroje v zahraničí, a třeba potahat data z Ameriky nebo Číny, Loon by kvůli „omezenému dosahu“ přestal být výhodný. V tom mají naopak satelity Starlinku, obíhající jaksi ve větším počtu i vyšší výšce, nutně klady navíc.

File:Google Loon - Launch Event.jpg
Balóny Loonu nejsou nikterak malé. Zdroj: Loon

Nižší rychlost, lepší latence

Neznamená to ale, že projekt Loon je automaticky k ničemu. Zejména pro rozvojové státy může nabízet podstatně levnější alternativu klasického připojení, které může být na srovnatelné či lepší úrovni než Starlinky.

V Keni již probíhá pilotní pokus Loonu spolu s Telecom Kenya. Během něj od loňského léta došlo mmj. na pokrytí testovací plochy rychlostí připojení až 18,9 Mbps s latencí 19 milisekund. To je pomalejší než průměrné klasické připojení – je to však srovnatelné, či v latenci ještě lepší než možnosti Starlinku. Ten by měl v nynějším plánu nabídnout 25 Mbps a 25 až 35 milisekund latence.

Ačkoliv rychlost u družic se v budoucnu bude moct nejspíše zlepšovat, totéž teoreticky platí i o balónech. Pomalejší připojení mimo pokrytý region navíc může v budoucnu rovněž řešit komunikování mezi balóny jako takovými. Pokusně Loon dosáhl mezi balóny komunikace na vzdálenost 500 km. Takže náš hypotetický Olomoučan by časem mohl v dobré rychlosti/latenci zpřístupnit servery třeba z Berlína.

I pokud by to však Loon zvýšil na 5000 km, pro globální připojení budou balóny vždy inherentně pomalejší kvůli zakřivení Země (pokud tedy nepatříte mezi plochozemce).

Nabízí se samozřejmě i kombinované řešení spočívající z menšího počtu satelitů a většího počtu balónů, kdy by satelity zprostředkovaly vzdálenější připojení a balóny připojení na kratší vzdálenost, které dominuje. Pro něco podobného bychom však museli asi žít v ideálním světě, kde SpaceX vyvíjí i balóny anebo Amazon disponuje funkčními raketami. A na to zatím nedošlo.

Ačkoliv při momentálním haló kolem Starlinku působí Loon – s jeho velmi pomalejším rozvojem – mnohem méně ambiciózně, pokud nic jiného, jeho existence ukazuje, že nové metody pokrytí internetem rozhodně existují! A lidstvo nemá na výběr jenom mezi kabely a mezi Starlinkem. Jak jsme si přitom již v červnu řekli, jakkoliv fandím Muskovým raketovým snahám, stran Starlinku jsem jako někdo, kdo fandí i astronomii, podstatně zdrženlivější

Přesto je zjevné, že Loon co do kapacit i možností se Starlinkem prohrává.

Zdroj: FX, vlastní

To nejlepší z obou světů?

Loon momentálně nepůsobí dojmem, že by mohl konkurovat Starlinku. V ideálním světě by však kombinovaný systém balónů a satelitů mohl přinést globálnější pokrytí internetem a zároveň redukovat počet družic tak, aby nám méně házely prasátka do teleskopů.

V našem obskurním světě je ale momentálně snazší vypouštět stovky družic než stovky balónů, takže bez masivní a rapidní expanze zůstane Loon nejspíše jenom pouťovým balónkem určeným pro tenčící se počet internetově rozvojových částí světa.

[Ladislav Loukota]

Víc o Starlinku taky níž:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama