Imunitní buňky si dovedou koronavirus zapamatovat

TLDR: V imunitě nejde jenom o protilátky, ale i pamatováka imunitních buněk. Nyní se zdá, že minimálně s tím druhým by mohla souviset vyšší odolnost organismu proti COVID-19. Studie tuna.

Korona po stopadesátéprvé

Tvorba imunity je palčivým tématem letošní šlamastiky s covidem. Imunologická zápletka se mění měsíc od měsíce, a nejnověji do ní promlouvá i německý tým Institutu pro buněčnou biologii. Jeho práce přináší několik pozitivních ujištění stran toho, jak si imunitní systém zapamatovává prodělanou infekci COVID-19.

Stručná odpověď na otázku „vzniká na covid imunita?“ totiž obecně zní: většinou asi jo, občas i ne. První počty reinfekcí již byly potvrzeny studiemi, jde ale o jednotky případů. To může znamenat, že k reinfekci dochází jiným kmenem nového koronaviru, anebo že někteří lidé jsou na reinfekci náchylnější, ale také to může značit něco nemilého o výdrži protilátek. Zatím zkrátka nevíme přesně.

Protilátky naštěstí nejsou to jediné, na čem naše imunita stojí (či padá). Opomíjíme totiž často i jinou neméně důležitou složku imunitní odpovědi, a to imunitu buněčnou. Tu zprostředkovávají hlavně různé typy imunitních buněk, takzvaně T lymfocytů. A právě ony si ideálně zapamatují nej(h)různější patogeny, s nimiž při obraně našeho organismu svedly bitvu!

Nojo, ale proč o tom slyšíte možná prvně – že něco takového může hrát roli u covid? Se studiem T lymfocytů je prekérka v tom, že se nám hůře studují! Zatímco vazbu protilátek na virus či bakterii můžeme v laboratoři poměrně snadno prokázat, u T lymfocytů je situace složitější. Proč?

Tohle meme může mít prakticky jakýkoliv článek od covidové situaci už tak od ledna…
Zdroj: Senhora do Destino/Rede Globo

Rýma jako superschopnost

Buňky totiž rozeznávají proteiny jiných mikroorganismů ve formě jakýchsi krátkých kousků „předžvýkaných“ jinými typy buněk. Vědci se této výzvy ale nezalekli a již v předchozích publikacích se jim podařilo prokázat, že koronaviry způsobované infekce dokážou vyvolat tvorbu paměťových T lymfocytů. Ty mají potenciál bojovat proti podobným koronavirům při infekci opakovaně!

Nová studie týmu Anniky Nelde, Tatjany Bilich a Jonase Heitmanna se ovšem pouští do hlubších detailů a popisuje, které konkrétní „předžvýkané“ kousky koronavirů jsou pro vyvolání buněčné imunity důležité. Zásadní zjištění z této práce je, že ty správné kousky z SARS-CoV-2 byly schopny rozeznat i T lymfocyty u 81 % osob, které se s virem dosud nepotkaly!

To dává důvěryhodnost hypotéze, že dřívější prodělání běžné rýmy (způsobované jinými koronaviry) může zvyšovat odolnost organismu i proti novému koronaviru.

Lze totiž předpokládat, že tato buněčná paměť vznikla právě po prodělání infekce některým z jiných koronavirů, které způsobují běžné nemoci z nachlazení. Tyto výsledky naznačují možné vysvětlení lehkého až bezpříznakového průběhu u velké části infikovaných osob i přes nízké hladiny specifických protilátek.

Nabízejí také naději na dlouhodobější přetrvání alespoň částečné imunity po prodělání COVIDu právě ve formě paměťových T lymfocytů. Máme tedy s epidemií vyhráno a můžeme jít zase olizovat madla v MHD?

T lymfocyt – vaše první a často i poslední linie obrany. Zdroj: Wikipedia/CC BY/ Dr. Triche-National Cancer Institute

Část zápletky

Výše uvedené samozřejmě vůbec neznamená, že budeme najednou s virem lépe zápasit – teoreticky, dle výsledků klinických testů – pokud naučíme tělo reagovat na nemoc ihned s pomocí očkování. Taktéž platí, že i s podobnou imunitou není u minority případů vyloučena vážná reakce, což díky počtu infekcí může zahltit nemocnice, neznáme úplně dlouhodobé následky, atakdále atakdále.

Co to znamená, je skutečnost, že imunita většiny z nás proti novému koronaviru bude u velké části populace nejspíše i nadále dobře šlapat. Covid není konec světa, i když nechceme-li nechat vybouchnout nemocnice, asi bude dobré ho držet na uzdě. Plus – jako obvykle je nutné zmínit, že jde také o studii s limitovaným meritem.

I přes současně probíhající epidemii ztráty mediální soudnosti je tak třeba připustit, že zatím jde jen o výsledky laboratorních experimentů. Nemusí to být ani poslední článek skládačky tvorby (či netvorby) imunity na covid, tím spíše, že známy jsou i jednotky případů reinfekce. Na tiskovou konferenci o vítězství nad epidemií je tedy ještě opravdu brzy.

[MK, Ladislav Loukota]

S koronou bude ještě sranda…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama