Nemůžete se zbavit deprese? Zkuste ji vyběhat, radí studie

TLDR: Aerobní cvičení může zmírnit symptomy deprese až o 55 %. Neplatí to ale automaticky na všechny pacienty, nýbrž jenom na ty se specifickým „nastavením“ deprese. Studie tu.

Pomož si sám?

Pravidelné fyzické cvičení může o víc jak polovinu zmírnit symptomy deprese. Ukazuje to nová studie týmu C.J. Bush et al., která studovala efekt u několika mladých lidí. Neznamená to, že výsledky budou fungovat u všech – může se však jednat o argument pro „předepsání“ aktivnějšího životního stylu u lidí, kde selhávají jiné metody léčby deprese.

Obecně platí, že deprese je nesmírně komplikovaný fenomén, a s tím je bohužel komplikovaná i její léčba. Zatímco na mnohé pacienty antidepresiva fungují, ostatní jsou nuceni podstupovat experimentální léčbu a někteří mají prostě smůlu. A to nemluvíte o těch, kteří nejdou k lékařům vůbec, protože „přece nemají problém“, čímž obvykle dochází jen k další chronifikaci onoho problém a „řešení“ pomocí „samoléčby“ (chlast, fet).

Jelikož každý reaguje na něco jiného, vědátoři neustále bádají, co by lidem mohlo z deprese pomoct a zjistil i jednu *šokující* věc. Pro lidi s konkrétním nastavením mozku skutečná pomáhá depresi *vyběhat*.

Ve studii s 66 těžce deprimovanými pacienty vědátoři z Rutgers University zjistili, že 8 týdnů aerobního cvičení snížilo symptomy deprese až o 55 %! To je fenomenální úspěch – ale neznamená to automaticky, že bude stejně fungovat na každého…

Zdroj: SMBC

Ne pro každého

Jak jsem totiž zmínil, velmi záleží na onom specifickém „nastavení mozku“. Co to ovšem znamená? Výzkumníci došli k tomu, že cvičení nejlépe funguje na lidi s prvotně horšími symptomy a se silnější odezvou na odměnu v mozku. Jinými slovy, lidi, co jsou „větší hysterky“, mají také největší šanci se ze cvičení nejvíce „radovat“.

Velkým plot twistem je nicméně skutečnost, že většina standardních terapií funguje na lidi s opačně nastaveným mozkem. Tedy na lidi se slabšími úvodními symptomy a se slabším systémem odměn v mozku. To znamená, že máme potenciálně novou zbraň i na ty velmi zákeřné deprese! Ale zároveň to také znamená, že majorita pacientů s chronickou depresí onu novou zbraň zase tak moc nemá.

Sluší se také zmínit, že obecně není pozitivní vliv cvičení nic moc nového. Fyzická aktivita uvolňuje dopamin podobně, jako si některé druhy psychofarmak schovávají dopamin v mozku pro horší mentální stavy. Vlastně lze říct, že doporučované tabulky pohybu – alespoň 40  minut denně, či kolem 2-3 hodin týdně – by mohly pomoct i pacientům s depresí.

Stejně jako ovšem léky na někoho účinkují více, a na jiného méně, totéž platí i o oné fyzické námaze. Aktuální práce přináší právě ono odlišení, na koho cvičení funguje více, a na koho méně.

File:Human Running Adaptations.png
Lidé se pro běh doslova vyvinuli. Nezapomínejme na to.
Zdroj: Chakazul/Wikipedia/CC BY

Včera, dnes, zítra?

Panuje přitom nesprávný dojem, že dříve deprese a související úzkosti neexistovaly. Že starší generace překonaly své problémy čistě ocelovou silou vůle. Má to možná i určité zrno pravdy – zdá se, že chudší společnosti mají menší míru deprese, protože pokud řešíte, že nemáte na jídlo, vaše existenciální tíseň je nejspíše potlačená, než když jsou vaše hmotné potřeby ukojeny. Nicméně, už v tomhle se ztrácí, že u chudých společností budou duševní nemoci také poddiagnostikovány.

Tak či onak je takový pohled v duchu „dříve bylo líp“ ovšem nechutně reduktivní, protože ignoruje davy z těch, kterým se dříve odborné pomoci nedočkalo – takže končili u chlastu nebo na špagátě. Ani dnes situace s psychologickou péčí není zdaleka dokonalá, je však podstatně lepší než o generaci a víc dřív.

Takže až někdy budete mít den deprese, zkuste si zaběhat! Přinejlepším to z vás depresi vypotí a přinejhorším vám bude alespoň o trochu líp.

[Martin Lukáč, LL]

A pokud byste u té „samoléčby“ chlastem přece jenom zůstali, možná vám náladu zvedne aspoň tohlecto:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama