Archeologové našli 200 000 let starou postel

TLDR: Archeologové v jeskyni jižní Africe identifikovali pravděpodobné pozůstatky 200 000 let starého lidského lůžka z trávy a popela. Podařilo se jim při tom odhalit i některé další aspekty života na lokalitě. Studie byla publikována v magazínu Science.

Postelová studie

Prehistorické dějiny lidského rodu jsou v mnohém zahalené tajemstvím, obzvlášť pokud se bavíme o dlouhé epoše paleolitu. Věci jako nástroje, pohřby či jeskynní malby nám sice nabízejí malé pohledy na zbytky reálií někdejšího života, přesto ale zůstává velká část pomyslné mozaiky ztracená. Jedním z takových v podstatě úplně neznámých aspektů nejstarší pravěké každodennosti je otázka podoby spaní a lůžek.

Organický materiál prapostelí se obvykle neměl šanci dochovat a tak jsme mohli jen odvozeně hádat, jak asi takové spaní v době lovců a sběračů mohlo vypadat. K tématu ale nově přispěl výzkum archeologů z Jihoafrické republiky. V jeskyni Border Cave se jim totiž podařilo odhalit cosi, co bylo nakonec interpretováno jako 200 000 let staré lůžko nějakého zdejšího obyvatele.

Ocitáme se tak v období středního Paleolitu, asi 100 000 let po vzniku druhu Homo sapiens, v době kdy ještě obýval hlavně svou africkou pravlast. Nález je výsledkem terénních výzkumů z let 2015–2019 pod vedením profesorky Lyn Wadley, archeoložky z univerzity ve Witwatersrandu. Studie byla publikována v magazínu Science.

Archeologický výzkum v jeskyni Border Cave (Zdroj: L. Wadley)

Výjimečná lokalita…

Jeskyně Border Cave představuje mimořádnou lokalitu, kam se archeologové rádi vrací. Jde de facto o rozsáhlý skalní převis, který se nachází v horách Lebombo poblíž hranice Jihoafrické republiky a Swazijska. Lokalita byla osídlena lidmi už asi v době před 227 000 lety, nejmladší nálezy pochází z doby před 1000 lety.

Intenzivní osídlení vytvořilo v jeskyni dobře datovatelné kulturní vrstvy plné nástrojů, uhlíků, ohnišť a dalších stop života. Paleolitičtí lovci museli být připravení migrovat za zvěří, přesto měli oblíbená místa či zimoviště, kam se vraceli. Právě Border Cave byla jedním z nejpopulárnějších stanovišť.

Díky ukládání zdejších půdních vrstev a také částečně díky stálým podmínkám v jeskyni nastala situace, že se dochovaly zbytky organických materiálů staré sta tisíce let. Archeologové tak nalezli, dle vlastních slov, velmi nezřetelnou vrstvu fosilizované trávy. V podstatě šlo o stín v půdě, nic co by se dalo uchopit do rukou. Protože ale panovalo podezření, že by mohlo jít o cosi výjimečného, věnovala se mimořádná pozornost analýze odebraných vzorků. Po lopatě a motyčce nastoupily elektronové mikroskopy, spektrometry a analýzy fytolitů, tedy identifikace zbytků rostlin v půdě.

Jeskyně Border Cave v horách Lebombo (Zdroj: L. Kruger)

…s výjimečným lůžkem

Zjistilo se, že se na zkoumaném místě nacházela poměrně silná vrstva travin z rodu Panicoideae, s odhadovanou tloušťkou asi 30 cm. Koncentrace se několikrát opakovaly v jedné části jeskyně. Lůžek tak snad bylo více, jednoznačně vyznívalo jedno z nich. Podle polohy v jeskyni je v podstatě vyloučené, aby se do ní traviny dostaly přirozeně. Vrstva byla datována jak radiokarbonově, tak ve vztahu k ostatním kulturním vrstvám v jeskyni, které jsou plné dokladů lidské činnosti.

Lze tedy bezpečně tvrdit, že traviny jsou skutečně 200 000 let staré a že je velmi nepravděpodobné, že by šlo například o produkt činnosti zvířecí, neboť jeskyně byla intenzivně osídlena lidmi. Je pravděpodobné, že mezi lůžkem a východem z jeskyně bylo velké ohniště, které mělo mimo jiné odpuzovat predátory (i když úplnou současnost obou objektů nelze určit jednoznačně). Pokud jde skutečně o lůžko, pak je to zdaleka nejstarší zástupce takového objektu. Doposud nejstarší známé lože mělo 77 000 let, nalezené bylo v jiné jihoafrické jeskyni.

Nešlo ale o pouhé navršení trávy, to by teorie o lůžku nebyla tak jasná. Ukázalo se ale, že pod „matrací“ z travin byla silná vrstva jemného popela. To mohlo mít několik důvodů: samotná struktura popela zvyšuje komfort, je to velmi měkké poležení. Navíc izoluje před chladnou zemí. Co je ovšem ještě důležitější, etnografové už kdysi popsali, že některé přírodní národy pracují s popelem jako s ochranou před hmyzem. Prachová hmota totiž stěžuje lezoucímu hmyzu pohyb a dusí jej – jinými slovy, ležíte-li na popelu, těžko se k vám pochoduje nějakým praštěnicím.

Je navíc dost dobře možné, že bylo zvykem lůžko čas od času spálit – získali jste tím popel a navíc si spaní dezinfikovali proti roztočům. Rozbor popela naznačil, že jeho zdrojem bylo částečně pálení travin, částečně dřeva, tedy že se přisypávalo i z ohnišť.

Pozůstatky nalezeného lůžka (Zdroj: L. Wadley)

A to ještě není všechno, Horste!

Nemohlo snad jít o nějaké navršení trávy, třeba sklad materiálu? Studie tvrdí, že zjištěné tvary vrstev ukazují na lůžko, respektive několik lůžek v části jeskyně oddělené od ohnišť. Lokalita má tu výhodu, že vykazuje jistou konzervativnost. Lidé se sem po tisíciletí vraceli, díky tvaru místa ale volili místa pro ohniště víceméně pořád stejně. Lůžka se pak nacházejí v zadní části, chráněné od vstupu, zároveň blízko teplu ohně. Navíc jejich podloží je hezky rovné, jako by bylo pečlivě vybráno. Nemluvě o tom, že cílené navršení jemného popela jako základu by pouhému skladování trávy neodpovídalo.

Analýza mikro a makrozbytků ve vrstvě navíc ukázala, že lidé jsou pořád stejní. Chodíte si do postele číst? Jíte tam? Pletete v ní svetry? Něco podobného odhalili i archeologové – lůžko obsahovalo řadu mikrolitických úštěpů, malých zlomků kostí, dokonce snad i rozptýlené malé množství okrového barviva. Obyvatelé jeskyně tedy na vystlaném místě nejen spali, ale patrně na něj usedali při běžné práci: výrobě kamenných a kostěných nástrojů, zdobení předmětů barvivem a podobně.

A aby těch zajímavých nálezů nebylo málo, v popelu se našly stopy dřeva kafrovníku. Ten je známý tím, že jeho kouř odpuzuje létavý hmyz. V jeskyni mohl být kafr, jinak ne moc vhodný na topení, pálený právě z toho důvodu, aby se obydlí nehemžilo komáry a jinou havětí.

Stéblo fosilizované trávy pod mikroskopem (Zdroj: L. Wadley)

Bydlení s veškerým komfortem

Jak jsme řekli na začátku, Border Cave je pozoruhodná lokalita a stála by za značnou pozornost i bez nejnovější postelové studie. Aktuální poznatky ale posouvají naše vnímání místa a jejích obyvatel ještě kousek dál. Vykresluje se před námi objev obydlí z počátku středního paleolitu, jehož obyvatelé si dali záležet v rámci možností na komfortu.

Datováním 200 000 let př. n. l. jsme v hlubokém pravěku. Velké evropské jeskyně teprve čekají, až je naši předci pokreslí, kontinentu dominují neandertálci a o moderním člověku Homo sapiens ve většině světa ještě nikdo neslyšel. V Africe už ale jeho populace bují a vzmáhá se. Někdy přetrvává tendence předvěké lidi podceňovat jako jakési poloopičí divochy, nic ale nemůže být dál pravdě.

Evoluce se už v této době na lidských mozcích náležitě vyřádila a sama Border Cave je toho důkazem. Její obyvatelé nejen že sofistikovaně využívali podmínky jeskyně a stavěli cílevědomě lůžka s tím, že se chtěli maximálně chránit před chladem a hmyzem. Měli ale i znalosti botanické a věděli, které dřevo pálit, aby se o obydlí nemuseli dělit s bodavými vetřelci. Není přitom nezbytně nutné, že tvůrcem prapostelí byl už anatomicky moderní Homo sapiens – i starší lidské druhy opakovaně překvapují svými schopnostmi a znalostmi.

Zkrátka a dobře: naši předci nebyli blbci. Věděli, jak si v podmínkách paleolitu zlepšovat život a cíleně se tomu také věnovali. Pro naše moudré a poučené čtenáře to jistě není žádná novinka, přesto je asi potřeba tuhle skutečnost čas od času zopakovat. Význam nové studie tak tkví nejen v tom, že přináší objev vůbec nejstaršího známého lidského lůžka. Obecně vzato navíc poodhaluje některé aspekty pravěkého života, které se nám můžou zdát banální a samozřejmé, kvůli propasti času se nám ale zkoumají špatně. A teď mě omluvte – jdu se natáhnout do postele!

Zdroj: CC BY/Imgflip/vlastní

[Petr Zajíček]

Prastaré objevy mnohdy mění naše poznání – třeba i v případě historie „Amazonek“!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama