Nový krevní test dovede odhalit několik rakovin roky dopředu

TLDR: Čínská studie naznačuje, že krevní testy dovedou rakovinu skutečně identifikovat včas! Jenom ale ještě nevíme, jak nynější zjištění překovat do klinické reality. Studie tu.

Nic než nádor

Když se podíváte na konspirační teorie spojené s léčbou rakoviny, nelze si nevšimnout převládající teze, že podle mnoha lidí „lék na rakovinu dávno vznikl, jenom se nám tají“. Nejde o to, že je to nesmysl kvůli tomu, že rakovina je spektrum mnoha různých nemocí s různými příčinami – je to nesmysl především kvůli tomu, jak brutálně to míjí celou podobu nádorových onemocnění. Jinak řečeno: ano, léky na různé rakoviny mnohdy máme. Jenže se často aplikují příliš pozdě.

Rakovina je nemoc, která víc než mnohé jiné trpí na diagnostiku. Platí osvědčené rčení, že zabít nádorové buňky není problém – svede to i brokovnice! Skutečný oříšek je zabít buňky, a zároveň nezabít pacienta! Pozdní diagnóza nádoru v tom hraje zásadní roli. Rozdílů mezi mnoha karcinomů je příliš na to, abychom je tu rozepisovali jeden po druhém – v zásadě ale platí, že čím víc nádor bují, tím víc z něj unikají metastáze. A ty tím více můžou likvidovat organismus a/nebo vytvářet nádory sekundární. I když tak máte lék, který zabíjí nádorové buňky jednoho ložiska (což může být tradiční chemo nebo radio terapie), může přijít pozdě.

Možnost diagnostikovat různé typy rakoviny snadno a rychle by proto byla naprosto zásadním průlomovým objevem! Ne, nebyl by to lék na smrt. Ano, kdesi na horizontu (dekády či staletí?) čekají i nové terapie. Ale kdybychom mohli již dnes odhalit nádor spolehlivě & včas, mohli bychom jej také s pomocí již dnešních léků daleko lépe odstranit. Alespoň v průměrném případě.

O krevních testech rakoviny nepíšu poprvé. Před dvěma lety jsem na toto téma sedl na kus řeči s histologem Jaromírem Šrámkem – tehdy šlo o krevní test na kožní nádory – s nímž vznikl i tento článek.

Později se objevily testy další, které již dovedly z krve odhalovat i vícero karcinomů. A nyní přichází zatím nejnovější studie od týmu Sing-tung Čchena, která obraz dokresluje. Zdá se, že krevní testy rakoviny nejenže fungují – ale navíc odhalují různé nádory až 4 roky před jinými metodami. Krevní testování rakoviny tak vypadá jednoduše!

Nádor ale ve skutečnosti není tak jednoduchá záležitost, jak by se mohlo zdát při nahlédnutí do starších učebnic patologie…

Zdroj: Marvel/Kyle25, vlastní

Složitější, než se zdá

V nádoru totiž dochází k řadě změn, dvě z nich byly využity i v této práci. Třeba tak v nich dochází ke změnám exprese celé řady genů, což zajišťují epigenetické modifikace DNA, známé jsou především změny methylace cytosinu. Takové změny jsou poměrně stabilní a hlavně je umíme zjistit. A víme, které takové změny mohou souviset s některými nádory.

Druhá zajímavá vlastnost je ta, že v krvi nemocného s nádorem, dokonce dlouho před tím, než se objeví první klinické příznaky, lze nalézt fragmenty nádorové DNA (cirkulující nádorová DNA). Pochází nejspíš ze samovolně zanikajících nádorových buněk, které imunitní systém nestihne zcela eliminovat na místě.

Jak už zaznělo ze starších pokusů o krevní test rakoviny, nápad, že by se cirkulující nádorová DNA mohla použít v diagnostice, není nový. Odběr krve je přece jen příjemnější než odříznutí kousku nádoru (i kdy – jak pro koho, já s jehlou v žíle omdlévám, ale řezání mi nevadí…). Analýza methylace DNA jako nástroj určení podtypu nádoru také není žádná novinka. Nápad analyzovat methylaci cirkulující nádorové DNA ve včasné diagnostice nádorů vůbec není trikový. Na základě analýzy vzorků existujících nádorů lze vytipovat i oblasti DNA, ve kterých by mohla být změněná methylace DNA.

Jenže oba nápady měly zatím v praxi několik úskalí. První problém tkví v tom, jak vůbec zjistit methylaci cirkulující nádorové DNA. Cirkulující nádorové DNA je v krvi velmi málo, nenádorové ostatně také, takže je třeba mít metodu dostatečně citlivou. A navíc schopnou poradit si se směsí, ve které budou převažovat fragmenty nenádorové DNA.

Druhý problém je ukázat, že to skutečně funguje. Naštěstí bylo na čem ukazovat. Dobrovolníci v Tchaj-čou v letech 2007 až 2014 mohli darovat krev vědě a čekat, jaké nemoci se u nich vyvinou. Z nich bylo možné vybrat ty, u kterých se objevil nádor jícnu, žaludku, kolorekta, plic nebo jater a také vhodnou kontrolu těch, u kterých se nádor neobjevil. Pak už stačilo „jen“ analyzovat methylaci vytipovaných míst v DNA, výsledky nakrmit klasifikátor a klasifikaci otestovat!

A výsledky jsou povzbudivé!

World Cancer Day: 1 in 4 deaths caused by cancer - Product - Eurostat
Rakovina v rámci Evropy. Zdroj: Eurosat

Ještě nejsme z lesa venku

Zdá se, že krevní test PanSeer může skutečně včas zachytit testované nádory. Což je výborný výsledek! Ale studie zatím neodpovídá na to zásadní pro praxi – co si s takovým výsledkem počít. I při poměrně dobrých hodnotách senzitivity a specifity se totiž může stát, že následné pátrání po nádoru nadělá víc škody než užitku. Takže musí proběhnout ještě hezká řádka studií, včetně studií nákladů a přínosů, než bude možné uvažovat o tom, že by se takový screening zavedl do běžné praxe.

Někteří se nyní možná ptají, proč podobné krevní testy nepřišly dříve. Odpověď je jednoduchá – strojové učení. Jak jsme si rozebrali již před dvěma lety – to, že nádory nejspíše budou mít vliv na složení krve, se tušilo. Ale přesné odhalení proteinů různých typů nádorů v krvi vyžaduje zevrubnou práci při třídění proteinového zrna od plev. Dnešní medicína nezná strukturu všech proteinů, mnohdy spíše ví méně nežli více.

Teoretiky bylo možné sice vzít tisíc doktorandů a nechat je po 10 let třídit známé proteiny v nějakém velkém hangáru, ale ani to by nemuselo stačit. A bylo by to absurdně složité i drahé. Jakmile přišlo ale strojové učení, bylo s to rozeznat rozdíly v datem mnohem snáze. Počítače, ačkoliv jim mnozí mají za zlé, že vůbec existují, nám v boji proti rakovině podaly takovou pomocnou ruku, jako jenom máloco jiného.

Ačkoliv bych tak nerad věstil z kávové sedliny, pravidelný screening na hlavní formy rakoviny by snad v generačním horizontu mohl výrazně snížit úmrtnost na nádorová onemocnění. A to i bez nových léků! Co se s oněmi konspiračními teoriemi ohledně „léků na raka“ stane poté, bude dozajisté kuriózní pozorovat. Možná, že za dvě generace se probudíme do světa, kde budou mnozí tvrdit, že rakovina byla jenom hoax a ve skutečnosti lidi zabíjelo v minulosti to, že málo kouřili cigarety, nebo něco takového.

I kdyby tomu tak ale bylo, byl by to zřejmě povzbudivější výsledek než dnešní „ďábelská“ pověst nádorových onemocnění.

[Jaromír Šrámek, Ladislav Loukota]

Už aby přišly i ty nové léky. A jeden potenciální se objevil relativně nedávno!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama