Regenerace neuronů u potkanů opravila poškozenou páteř

TLDR: Zní to jako další úspěch kmenových buněk, ale je to kapku složitější. Ony kmenové buňky totiž s vydatnou pomocí lékařů vytvořilo vlastní tělo modelových živočichů. Studie tu.

Kmenové buňky jdou, k nám teď s náladou!

Je tomu jen několik týdnů, co výzkumníci pomohli skrze kmenové buňky vykurýrovat poškození vlivem cévní mozkové příhody – alias mrtvice. I když by se ale zdálo, že věda se momentálně točí hlavně kolem COVID-19, naštěstí nešlo o jedinou podobnou práci. Nyní totiž přichází obdobná studie, v níž vědátoři tak trochu podobně vynaspravili poškození vzniklé zranění páteře či poškozeným optickým nervem!

Přetržené nervové spojení bylo až doposud synonymem stavu, s nímž nelze nic dělat. Rok co rok musejí tisíce pacientů s podobným zraněním permanentně změnit své životy, a i to je lepší alternativa, než jiné možnosti v případě podobného poranění. Co kdybychom ale mohli onen nerv znovu vytvořit? A nemuseli bychom k tomu ani potřebovat injekce kmenových buněk jako v minulé práci…

Za tenhle zázrak je odpovědná studie pod vedením Fatimy Nathan z religiózně pojmenované Temple University z Pennsylvanie. Její tým se soustředil na molekulu Lin28, která reguluje růst buněk uvnitř těla samotného – v případě specifického dávkování tak může Lin28 zajistit i nadprůměrnou produkci buněk včetně kmenových buněk a neuronů. Potud mluví teorie – ale co praxe?

Vědátoři vzali hlodavčátka, která produkovala v tkáních extra porci Lin28. Téhle produkce bylo dosaženo genovou editací, ale to je teď vedlejší – a ještě se k tomu dostaneme. Když potkani dorostli, bylo jim způsobeno poškození páteře anebo očního nervu (ten drát spojující oko a mozek), což je nemilá část studie, ze které běhá mráz po zádech, že ano…

Nicméně, to skutečně dechberoucí nastalo až poté!

Ilustrujme si to na jednoduchém schématu. Zdroj: Tom a Jerry/MGM Cartoon

Vězte, bude líp

Skupina myší s extra produkci Lin28 totiž po čase doznala významné regenerace nervových tkání – ještě pozoruhodnější byly ale paradoxně výsledky u „kontrolní“ skupiny. Vedle první várky modifikovaných potkanů byla totiž ve studii přítomná i druhá skupina modelů, která se dočkala injekce virových vektorů pro produkci Lin28 až po zranění. Cílem bylo zjistit jenom vliv molekuly na obnovení či neobnovení tkání.

Tahle druhá várka potkaňáků doznala nejvíce dramatického efektu – v páteři se nervy regenerovaly 3 milimetry za původní zranění, u očního nervu pak došlo na regeneraci celého nervu! V důsledku toho došlo po čase na významné zlepšení motorických funkcí a orientace doposud zraněných hlodavčat.

Autoři se momentálně plánují zaměřit na identifikaci bezpečných a účinných prostředků, jak Lin28 dostat do poraněné tkáně u lidských klinických pacientů. To by mohlo časem otevřít možnost alespoň částečné léčby poraněné míchy či očního nervu – i nedokonalá terapie by přitom byla lepší než momentální žádná terapie!

Jako obvykle se ale musíme z tak pozitivního výsledku trochu zbičovat i alternativními možnostmi. V první řadě jsme se samozřejmě nemohli potkanů optat, jak se jim daří a zdali se cítí úplně stejně jako před svým zraněním (naší vinou). Nic tradičně ani nezaručuje, že efekt na tvorbu neuronů by u lidí byl stejný. Je nakonec též otázkou, zdali by injekce fungovaly u starších zranění, anebo jenom u zranění čerstvých.

Pokud čtete tyto řádky a říkáte si, že je to objev tak parádní, že si na zítřejší bungee skok nemusíte brát gumu, možná zkrátka ještě vydržte

Zdroj: Temple University

Více téhož?

Přesto je výsledek pozoruhodný nejen pro ten výsledek sám, ale i pro možnost efektivnější terapie kmenovými buňkami… prováděné jaksi bez kmenových buněk! Alespoň tedy bez buněk cizích a/nebo dlouho kultivovaných. Lin28 či jeho další analogy by mohly jednoduše zajistit, že kmenové buňky si vytvoří pacientovo tělo samo! To by výrazně usnadnilo jakoukoliv aplikaci metody oproti jiným podobným léčbám!

Zní to fantasticky, ale pamatujme, že na rozchození pacientů s poškozenou míchou již došlo – nikoliv však tak, že by byla regenerována jejich nervová tkáň, ale že byl posílen signál přenášený (či spíše nepřenášený) onou poškozenou tkání. Takové řešení je samozřejmě v některých ohledech složitější, protože vyžaduje chirurgický zákrok a přesné ladění implantátu.

Současně však platí, že je to také už několik let starý výzkum, z něhož jsme si čelist mohli sbírat lopatou už v roce 2018. Šance na cosi podobného, ale snazšího a zřejmě i levnějšího, tak sice působí jako sci-fi. Ale rozhodně to sci-fi časem být nemusí…

Navíc – skutečnost, že metoda fungovala i u myší, které nebyly geneticky upravené k větší expresi Lin28 dopředu, ale dočkaly se jenom genové terapie přímo poškozené tkáně, naznačuje i snazší terapeutické užití!

Jak ale říkám, tak daleko určitě nejsme, takže i zítra si na kolo vezměte helmu, na přechodu se dvakrát rozhlédněte, a nesnažte si ráno vyndávat z oka ospalky pomocí vidličky. Pokud byste byli hlodavcem, možná by vám to ještě prošlo – ale Homo sapiens si na nejnovější výkřiky medicíny budou ještě muset počkat!

[Ladislav Loukota]

Ještě k té mrtvici…

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze