Máme nový cíl pro léčbu rakoviny prsou

TLDR verze: Jelikož protein TRAF3IP2 se ukazuje být klíčovým pro komunikaci rakovinných buněk s okolím, které pak nádor nemůže využívat ve svůj prospěch. Studie tu.

Jak zablokovat nádoru wifinu

Komunikace je klíčová, což vám poví každý od správce vysílačů po předražené lifestyle kouče. Zrovna včera mi navíc navěky odešla síťová karta (budiž jí křemík lehký), a tak je pro mě téma zoufalství z nemožnosti komunikovat až nepříjemně aktuální.

Řeč nicméně nebude ani o koučích ani síťovkách, ale rakovině. Nádory totiž se svým okolím překvapivě zhusta vyjednávají. Přemlouvají imunitní buňky, že nejsou pro tělo hrozba. Povzbuzují krevní cévy, aby ho prokrvily. Z mesenchymálních buněk si vytvoří doslova chůvy, které jej vyživují a podporují v růstu.

Takovéto „vyjednávání“ probíhá také odznova na každém místě, kde by se mohla zahnízdit nová metastáze. Zrovna nedávno jsme se tady metastázím věnovali, tak se dneska podíváme na jednu elegantní studii pánů Eckharda et al. Podařilo se jim totiž zablokovat klíčové komunikační proteiny rakoviny prsu, což primárnímu nádoru i metastázím doslova zkomplikovalo život.

So hot!
Interleukin-27, zdroj: Purdue University. G protein, zdroj: Shokat Lab/HHMI/UCSF. CNIO, zdroj: RUVBL1-RUVBL2

Čekám na signál, ten bez TRAFu nepřichází…

Ve studii autoři zjistili, že pro komunikaci s mesenchymálními kmenovými buňkami („chůvami“) je klíčový protein TRAF3IP2. Po jeho zablokování v rakovinných buňkách u myší nádor prakticky přestal růst. Co více, nikde v tělech myšek nenašli ani jedinou mikrometastázi!

To znamená, že pravděpodobně přiskřípli správný komunikační kanál. Nádor nebyl schopný si vytvořit podmínky pro svůj růst, a metastáze se přizpůsobit podmínkám jinde v těle. Dokonce i zablokování proteinu u již rozvinutých nádorů došlo k jejich zmenšení.

Odstřihnout nádoru telefonní drát rozhodně není nová idea. Koneckonců jedno z nejpoužívanějších chemoterapeutik současnosti zabraňuje nádoru komunikovat s krevními cévami. Tím spíše je ale důvod k optimismu!

Každopádně – je ještě dlouhá cesta k tomu, abychom vůbec věděli JAK na protein zacílit (umělé protilátky? Malé molekuly? Rozpustné receptory?). Ještě delší pak k tomu, abychom dokázali posoudit, jestli je to vůbec bezpečný a jaksi dobrý nápad.

Breast cancer sreening (% of women aged 50 to 69 years, 2017)
Zatím můžeme zlepšovat i prevenci. Zdroj: Eurostat

… a tak čekám dál

Rakovina prsu je samozřejmě daleko komplexnější téma, než se tak dočkáme možných nových terapií, můžeme zlepšit i roli prevence. V žen jde karcinom prsu nejčastější příčinou smrtelného nádorového onemocnění, a to ačkoliv úmrtnost dlouhodobě klesá.

Zcela esenciální jsou tak časté prohlídky na mamografu – a spolu s tím přinejmenším ignore nejrůznějších maniaků, kteří od prohlídek odrazují. S tím souvisí i poptávka po citlivějších metodách oněch prohlídek. Nakonec se hodí i zmínit, že rakovina prsu může potkat i muže, a to ačkoliv jde u nich o velmi vzácnou chorobu. Zatímco u žen je šance na rozvoj karcinomu prsu poměrně vysoký (v USA si nádor rozvine 1 žena z 8), u mužů je diagnostikován jenom 0,7 pacienta na 100 tisíc mužů.

Archer měl tedy velkou smůlu. Nicméně, právě pro absenci diagnostikování je nádor u mužů dvojnásobně smrtelnější! To nám nicméně rovněž ilustruje, jak smrtelnější by mohl být i ignorovaný nádor u žen…

Každopádně si před novými objevy, které to můžou srazit i žen i mužů, držím klobouk a oblíkám gumáky. Očekávám povodeň nových vědeckých článků, které se na TRAF3IP2 ještě podívají zblízka a závěry ověří. A bude na co se těšit!

[Tereza Lausová, LL],

Možná, že nám pomůžou i nově odhalené imunitní buňky!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze