Lasery objevily nejstarší kilometrovou stavbu Mayů

TLDR: Mapování pomocí LIDARu odhalilo v dnešním Mexiku umělou plošinu dlouho 1400 metrů. Jde o nejstarší strukturu mayské kultury, která pomáhá odhalovat její vznik. Studie tu.

Návrat do minulosti

Je to zvláštní, ale mayskou kulturu mám z jakéhosi divného důvodu asociovanou s lasery už od svého dětství. Vůbec mne proto nepřekvapilo, že nová práce pod vedením Takeshiho Inomata z University of Arizona odhalila v dnešním Mexiku dost možná největší známou velkou stavbu Mayů právě s pomocí laserů!

Struktura byla objevena na nalezišti Aguada Fénix v pikantně pojmenovaném mexickém státě Tabasco. Na délku má stavba fantastických 1400 metrů! Nejde přitom jenom o největší, ale zatím i nejstarší známý monument podobné škály.

Nešlo ovšem, na rozdíl od memíčka níže, o pyramidu – Aguada Fénix byl spíše umělou plošinou, kterou charakterizovala horizontalita plochy, nikoliv výška jako v případě pyramid. Každopádně, vytvořit podobnou strukturu byl úkol sám o sobě.

Až doposud se mělo za to, že nejstarším ceremoniálním místem Mayů bylo sídliště Ceibal, aktivní cca. v období 950 let před naším letopočtem. Struktury v Aguada Fénix jsou ale ještě starší – postaveny mohly být již kolem roku 1000 před naším letopočtem.

Jenom pro srovnání, tou dobou si Středomoří užívalo stále éru temna po kolapsu doby bronzové, teprve pozvolna se rozjížděly civilizace doby železné – a u nás ve střední Evropě jsme doslova budovali pole popelnic! Srovnání obou regionů sice postrádá merit, rozhodně ale platí, že stavitelé Aguada Fénix nebyli ani ve srovnání s našimi končinami žádná ořezávátka.

Zdroj: Westwood, Inomata et al.

Celou dobu na očích

Jak byla stavba objevena, ptáte se? Musel se nějaky Indiana Jones prosekat laserovou mačetou hustou džunglí, aby se před ním dávno opuštěná stavba poprvé rozprostřela po tisících let? Inu, nikolivěk. Dnešní Aguada Fénix nestojí uprostřed džungle – na jejím vrcholku trůní moderní budovy, místo se nachází v běžné, rozvinuté části Mexika!

Právě kvůli moderní urbanizaci však Aguada Fénix vypadá jako vcelku normální vrcholek v krajině – teprve laserové mapování pomocí LIDARu ale odhalilo pravidelnost a symetričnost plošiny Aguada Fénix, kterou postavily lidské ruce.

010 Aguada Fenix 2
Dnešní vzhled oblasti, zdroj: Inomata et al.

Další průzkum odhalil její detaily, které potvrzují, že Aguada Fénix nebyl náhodným dílem přírody. Z plošiny vedlo devět cest k přidruženým nižším komplexům či umělým vodním nádržím. Další indicií k lidskému původu je dílčí podobnost Aguada Fénix k sídlištím San Lorenzo a La Venta, které postavili Olméci.

Aguada Fénix však postrádá znaky olmécké kultury, zejména lidská sousoší, což je jeden z důvodů přiřazení k Mayům. Jasně, sídliště je stále prohledáváno – jediná doposud odhalená socha ale zobrazuje zvíře.

010 Aguada Fenix 2
Výsledek mapování lidarem, zdroj: Inomata et al.

Teprve začínáme

Výzkumníci také zmiňují, že Aguada Fénix nenese znaky oddělení bohatých a chudých obyvatel, na rozdíl od pozdějších sídlišť Mayů. Vzhledem k relativní mladosti mayské kultury je to bráno za náznak, že vznikající společenství nemusejí nést výrazné (či žádné) hierarchické znaky. Tak daleko bych ale v úvahách asi prozatím nešel – tím spíše, že jiné antropologické práce jsou ohledně sociální rovnoprávnosti prvních společenství spíše skeptické.

Bude však rozhodně zajímavé dále srovnávat Aguada Fénix, popřípadě jiná první sídliště předkolumbovské Ameriky, s prvními podobnými stavbami eurasijských kultur. Například nedávno dále poodhaleným anatolijským chrámovým komplexem Çatal Hüyük.

S novými technologiemi archeologie přestává být jen doménou hrobokopů, a dostává tak i novou paletu možností, jak objevovat střípky minulosti lidské civilizace. Kdo ví, kolik podobných struktur se nám v našem okolí může ještě ukrývat, aniž bychom si toho jako v případě Aguada Fénix všimli!

Jasně, kopnutí do země a nalezení artefaktů stále přináší tvrdší zjištění. Ale právě to, kam kopnout, můžou nové technologie zjistit lépe než ty dosavadní. LIDARové ohledávání nejen starých, ale i stále obývaných lidských sídlišť tak může napomoct poznání naší minulosti nevídaným způsobem.

[Ladislav Loukota]

Lidary pomáhají činit nové objevy leckde!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama