Start Crew Dragon je potvrzením dominance Muskovy SpaceX

TLDR: Došlo na první start Američanů z Ameriky do kosmu po 9 letech. Spolu s tím došlo i na první soukromý start kosmické lodi na oběžnou dráhu. Start můžete sledovat zde.

AKTUALIZACE: Text níže původně vyšel ve středu, došlo na jeho aktualizaci a úpravu po sobotním startu.

Návrat na nebe

Dlouhé čekání se vyplatilo! Na první start Crew Dragonu s dvěma astronauty došlo dnes po 21. hodině našeho času, i když předpověď počasí zatím nedávaly letu úplně palec nahoru. A stali jsme se tak svědky historického okamžiku!

Jednotlivé technikálie o modulu Crew Dragon či o misi Boba Behnkena a Douga Hurleyho přenechám kolegům z Kosmonautix. Daleko zajímavější je totiž dle mého posvítit si na to, jak zapadá start (ať už na něj dojde dnes nebo o pár dnů později – a pokud tedy uspěje) do celkového kontextu vývoje kosmonautiky!

TLDR verze zní: vývoj Crew Dragon zabral kolem 10 let, stál miliardy především financované z rozpočtu NASA a cílem modulu je dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici. Krom Crew Dragonu by totéž měl zvládnout i Starliner z dílny Boeingu, jeho start by ale měl nastat nejdříve v druhé polovině tohoto roku.

Zároveň platí, že ani dnešní let – pokud uspěje – není počátek sériových misí Crew Dragonu. Na ty by mělo dojít nejdříve od podzimu tohoto roku. A to není jediná věc, která by mohla kolemjdoucím, kteří nejsou ultrafans kosmonautiky, kalit potěšení z plánované první pilotované mise Crew Dragon.

Protože, když se na to celý podíváte nikoliv jako fanoušek SpaceX & kosmonautiky, ale jako trochu nezúčastněná persóna… nelze se ubránit jistému zklamání.

To by ale byla chyba!

Nechápejte mne špatně. První soukromý start orbitální lodi & americký návrat schopnosti vynášet posádky na oběžnou dráhu, jsou jistě prima zprávy – ale na druhou stranu, obě jsou v kosmonautice spíše normalizací dosavadní devítileté anomálie NASA. Není to jistě poprvé, co si Amíci tak trochu dali pauzu od kosmu. Po misi Apollo-Sojuz z roku 1975 museli Američani také čekat 6 let na první start raketoplánu. A sériové lety raketoplánů přišly ještě později…

Nicméně, SpaceX původně slibovala první let Crew Dragonu o pár let dříve. Na první let mělo dle původních plánů dojít v říjnu 2016. Navíc, Crew Dragon bude létat „jenom“ na ISS. Tedy stanici, od které Amerika zřejmě začne za pět let dávat ruce pryč. Zlí jazykové by mohli dodat, že USA dnešním startem dohání ruské Sojuzy (první let: 1967). A navzdory mnohem modernějšímu design Crew Dragon to není úplně lež…

Sečteno a podtrženo, dnes, po počátcích stavby různých prototypů Starship, lze konstatovat, že ve srovnání s Muskovými marťanskými ambicemi tak působí první pilotovaný let Crew Drargonu skoro jako banalita. Dílčí úspěch. Možná dokonce pro normie fanoušky vědy cosi nudnějšího než start Falcon Heavy – ten byl aspoň silnější a mířil autem na Mars!

Udělejme však pár kroků nazpět, do dřevního roku 2016, na kdy měl start původně (dle plánů z roku 2014) vyjít. Muskovy rakety se tehdy teprve učí přistávat, Falcon Heavy byl v nedohlednu a nikdo z kraje roku ani nevěděl, jaký design má plánovaná superraketa MCT. NASA si naopak jářku vyvíjela svůj SLS (první start už tu bude v roce 2018!) a tvrdila, že její Oriony již již brzy budou létat kolem asteroidů u Měsíce…

Crew Dragon, Zdroj: SpaceX
Crew Dragon, Zdroj: SpaceX

Perioda čtyř let, které od této doby uplynula, není v kosmonautice typicky období pro výraznější změny. Konec konců, Crew Dragon vznikal víc jak dvakrát déle. Přesto za ony čtyři roky došlo na převrácení mnoha dosavadních dogmat letů do kosmu.

Znovupoužitelné nosiče jsou skutečně násobně levnější, možná až sedmkrát. Měsíc se stal novým cílem velmocí i soukromníků. A pokud před čtyřmi lety mnozí mohli namítat, že Musk v kosmonautice zatím nedokázal nic moc výjimečného oproti minulým úspěchům čistě státních agentur, v případě úspěchu pilotovaného letu Crew Dragon to nyní definitivně přestává platit.

Zdroj: Space/NASA/Vlastní

V dobrém i ve zlém

Žádná jiná soukromá společnost (ač do značné míry díky státním zakázkám) v kosmonautice totiž skutečně nedokázala tolik, jako SpaceX nyní. A žádná jiná společnost nebude zřejmě SpaceX schopna minimálně další dekádu konkurovat!

Návrat Ameriky na nebe, na který možná dojde už v brzkých hodinách, tedy není jenom dohnáním ruských kapacit – v kontextu dalších plánů je to skoro jakási nová deklarace daleko vyšších cílů. A schopnosti jich dosáhnout.

Úspěch Crew Dragona samože negarantuje, že určitě uspějí Muskovy ambice u Marsu! Dokonce to ani negarantuje, že blížící se masovější využívání kosmického prostoru bude univerzální dobro! Naopak lze asi neutrálně konstatovat, že čím více se tato éra blíží, tím více vnímáme i potenciální negativa – viz vyhrocená debata kolem konstelace Starlink.

Nikdy doposud jsme ale nebyli blíže skutečnému počátku kosmického věku naší civilizace. A s tím přichází dobré, i méně dobré věci, jak je u pokroku vždy pravidlem.

Alespoň momentálně, ať už z toho máte či nemáte radost, se zdá, že na vlastně jakýsi „nenápadný“ a „normální“ start Crew Dragona s lidmi tak možná můžeme za další 4 roky možná vnímat stejně archaicky, jako jsme před 4 lety vnímali tehdejší kapacity SpaceX…

[Ladislav Loukota]

O Crew Dragounovi taky víc tuna (ačkoliv od té doby se asi leccos změnilo):

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze

Reklama