Přísnější karanténa zřejmě škodí ekonomice méně než volný průběh

TLDR: Alespoň během španělské chřipky se ekonomicky rychleji postavily na nohy města, která brzy zavedla výraznější restrikce než města s vlažnějším přístupem. Vyplývá to z nového srovnání původem mmj. na MIT. Studie tu.

Paradoxní ekonomika

Současná pandemie koronaviru SARS-CoV-2 tu s námi je 7 týdnů od svého oficiálního vyhlášení. A nejspíše se s ní budeme minimálně ještě rok potýkat. Možná, že tu s námi dokonce bude napořád i poté! Nic totiž nezaručuje, že časem vyvinuté očkování bude stoprocentně fungovat. Nakonec, proti jiným koronavirům máme očkování jenom omezená, takže možná i COVID-19 bude čas od času klepat na dveře i po roce 2021…

S tím jak čtete tyto řádky, začíná se vám téma možná už nepěkně zajídat. Mnoho lidí na roušky a další restrikce peče také tím víc, čím větší začínají být ekonomické škody. Ne, koronavirus nás nevyhubí. Ale ne, neměli bychom mu ani jen tak vydat všanc významné procento zranitelnější populace. Pokud potřebujete i jiné důvody, než jenom ty etické či sobecké (nic negarantuje, že i na první pohled zdravý pacient může mít těžší průběh), pak se možná shlédnete v těch ekonomických.

Nová práce ekonomů Sergia Correia, Stephana Lucka a Emila Vernera z MIT se totiž podívala na data z poslední pandemie španělské chřipky mezi lety 1918 až 1920 – a zjistila, že restrikce ekonomiku poškozují méně než volný průběh epidemie! Během této historické pandemie sice neexistovala podobná globální odpověď jako nyní, ale nenechte se mýlit – idea nevycházet (či vycházet méně) během epidemie je tak stará jako civilizace sama!

Nejsme rozhodně první a nejspíše ani poslední, kdo při šíření infekční choroby sáhl po nějaké verzi karantény, břitkém humoru či zpomalení ekonomiky. Co nám tedy o ekonomice říkají znalosti těch, kteří se s podobnou šlamastikou prali před námi?

zdroj: Fredrik Sørlie/How to exit freeway like a boss

Já mám právo nesedět

Ekonomové ve studii tak sáhli po výběru těch měst, které zavedly individuálně ostřejší restrikce, a postavili je po boku měst s restrikcemi mírnějšími. Ukázalo se, že častěji ekonomice méně škodí rozsáhlejší restriktivní opatření než volnější průběh. Zvláště to platí, pokud jsou restrikce zavedeny co nejdříve. Odhady autorů mluví o tom, že pandemie španělské chřipky ve zkoumaných městech snížila produkci až i 18 % – a to jak vlivem nižší nabídky, tak i nižší poptávky.

Pokud něco, města se silnějšími restrikcemi pohybu osob byly po konci pandemie typičtější rychlejším ekonomickým růstem. V čem je důvod paradoxního benefitu restrikcí na ekonomiku? Inu, v zásadě lze říct, že zavřené hospody a obchody sice ekonomiku poškozují – ale zdaleka nejmenší kupní i produkční sílu mají mrtví lidé a spolu s nimi i bojící se lidé…

Populace se totiž automaticky nechová tak, jak nařizují zákony. I pokud neexistuje centrální nařízená restrikce, a epidemie dojde volného průběhu, lidé v případě velkého šíření infekční choroby jaksi sami o sobě přestanou vycházet ven a budou méně nakupovat. Jednoduše protože spolu mluví a zjišťují (a často hystericky přehánějí) míru změn související s novou situací. Vezměme si třeba stát New York, který je COVID-19 nejvíce postižený.

Při populaci New Yorku kolem necelých 20 milionů lidí má nyní New York na 22 tisíc evidovaných úmrtí na nový koronavirus. Do konce nynější vlny epidemie počet nejspíše ještě stoupne. Pokud bychom nechali nemoci volný průběh i v Česku, 10 tisíc a víc úmrtí by bylo zcela reálným scénářem (New York přitom zavedl restrikce po čase též, takže zcela volný průběh by byl mnohem širší).

Chřipka přitom v Česku zabije kolem 1500 lidí (plus mínus složité a nepřesné kalkulace). A, jak jsme si rozebrali nedávno, i kdyby byl COVID-19 stejně vážný jako sezónní chřipka, může přinést více obětí. Během zcela volného šíření by tedy řada lidí začala uplatňovat jakési sebe-restrikce, které jsou ale pro ekonomiku dílem nepříjemnější.

zdroj: Correia et al./The Economist

Kudy dále?

V okamžiku, kdy krajem obchází několikanásobně vážnější patogen, se karanténa zavádí mnohdy odspodu jednoduše změnou chování populace. Rozdíl je v tom, že situaci během epidemie navíc jako bonus jak dominuje chaos, tak nelze šíření nemoci už efektivně zpomalit, a paradoxně ani snáze rozvolnit. Pokud nedůvěra začne pramenit zespodu, lidi nemusejí do obchodů, továren a hospod začít chodit tak rychle ani v případě, že pandemie již polevila.

Samozřejmě platí, že obě epidemie jsou v dílčích ohledech různé. Kritici by mohli namítnout, že nikdo ani tak moc nekritizuje prvotní restrikce – otázkou spíše je, jak dlouho je dále udržovat. V úvodu jsem přece i já psal, že vakcína nemusí pandemii zastavit. Inu, nemusí…

Jenže stejně tak nynější šíření epidemie samy o sobě nezpomalily ani roušky, sám o sobě sociální odstup nebo sámy o sobě uzavřené hranice. Byla to až paleta opatření, co v součtu dostalo cifru R0 pod kritickou mez. A stejně tak i vakcína, či vakcíny, můžou být i v případě menší efektivity alespoň dílčím krokem k dalšímu omezení pandemie. A k jejímu přesunutí mimo krizovou situaci.

Dostali jsme se jistě do nepříjemné šlamastiky, kdy bude velmi obtížné vybalancovat boj s COVID-19 i ekonomická rizika. Ale nečelíme problémům sami – čelí jim celý svět. A nečelíme jim v éře před příchodem informačních technologií, nýbrž ve věku, kdy se obrazovka počítače či telefonu stává „hvězdnou bránou“, skrze kterou můžete kupovat i prodávat zboží, mluvit s dalšími lidmi nebo sami pracovat!

Mezi všemi minulými pandemiemi jsme stále skoro jako v bavlnce – a to jak co do našich možností boje s virem, tak i pomoci ekonomice. Prvotní solidarita ale s postupem času opadá, a začíná být zjevné, že zápas s koronou nás může ještě dlouho bolet. Bude však bolet tím víc, čím méně se bude argumentovat racionálně, čím méně budeme jednotní, a čím více se ve složitém světě necháme svést na zcestí jednoduchých „řešení“.

 [Ladislav Loukota]

Je samože otázkou, kolik šlamstika udělá i pozdější vliv poškození z nemocí:

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz

Diskuze