Poznejte 7 nejlepších snímků i objevů Hubbleova teleskopu

24. dubna 202023. dubna 2020 loukota 0 Comments BY-NC-SA hubbleův teleskop

TLDR: Máme výročí nejslavnějšího kosmického teleskopu. Připomeňme si, co vše jsme díky němu za tři dekády poznali! Všechny zdroje via NASA a přidružené instituce.

Hubble má narozeniny…

Je to už 30 let, co Hubbleův teleskop na 24. dubna 1990 vzlétl do kosmu a začal nám (po své opravě o tři roky později…) ukazovat nepřeberné kosmické krásy!

I když v novinkách obvykle pokrývám, well, novinky, výročí Hubble je myslím ideální důvod si sesumírovat jeho přínos astronomii! Vycentruje to totiž dnešní objevy do historického kontextu!

Pro dítko vyrůstající v 90. letech navíc debaty kolem teleskopu měly nečekaný vlastenecký bonus, protože – jakkoliv se nechcu a nebudu pouštět do politických debat – když jste tehdy jako malí slyšeli, že „Havlův kosmický teleskop zobrazil vzdálenou galaxii“, naplnilo vás do jistou měrou nádoroveckého nadšení, i když, jaksi… netřeba vysvětlovat, že teleskop byl fskutečnosti pojmenován po astronomovi Edwinu Hubbleovi (ale stejně to radši zmíním).

K příležitosti výročí Hubblea jsem každopádně sesmolil galerii nej snímků i objevů, které nám přinesl (a které s těmi snímky typicky nesouvisí, ale nemají zase tak seksi fotky). Bon appetit!

07. Pilíře stvoření

<p>Tři impozantní stožáry plynu a prachu zachycené na tomto snímku jsou součástí slavné <strong>Orlí mlhoviny</strong>, známé také jako <strong>Messier 16</strong>. Tato scenérie patří mezi nejčastěji reprodukované vesmírné obrazy, objevila se na poštovních známkách i ve filmu. Přestože původní snímek nesl jméno „pilíře stvoření“, stejně tak se mohl jmenovat i „pilíře zkázy“. V průběhu času je totiž patrné, jak jsou působením záření mladých hvězd tyto pilíře postupně sežehávány a deformovány vesmírným větrem. Orlí mlhovina se nachází přibližně 6 500 světelných let od Země. </p> — zdroj: NASA

SNÍMEK: Snímek známý jako Pilíře stvoření zobrazily výsek známé Oslí mlhoviny v tehdy úžasném detailu. Sledujeme tu 6500 až 7000 světelných let vzdálený kousek vesmíru, v němž vznikají z dnaé mlhoviny nové hvězdy. Pilíře zrození mimochodem již dnes zřejmě zmizely – „zničila“ je právě světelná eroze v důsledku hvězd, kterým daly život. Jenom k nám světlo z jejich mizení ještě nedoputovalo.

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: Hubble nám napomohl zjistit stáří vesmíru! Jeho pozorování zpřesnily (spolu s dalšími metodami) věk kosmu od Velkého třesku na 13,7 miliard let!

06. Galaktická srážka

<p>Tak trochu jako scéna ze slavného románu Malý princ působí střet dvou galaxií kolektivně pojmenovaných <strong>Arp 273</strong>, které svojí interakcí vytváří dojem obrovité růže. <strong>Disk horní galaxie je roztažený kvůli gravitačnímu vlivu svého menšího souputníka.</strong> Modrá světla okolo hlavního disku jsou shluky mimořádně žhavých mladých hvězd, které vydávají jasné ultrafialové světlo. Malý společník tvořící „stonek“ růže vykazuje ve svém jádru velmi intenzivní procesy vedoucí k tvorbě nových hvězd, což možná zapříčinila kolize s „růží“.</p> — zdroj: NASA

SNÍMEK: Snímek dvou galaxií v průběhu vzájemné kolize (objekt byl pojmenován jako Arp 273) vypadá nejenom jako obří kosmická kytka, ale ukazuje i behemotské projevy podobného kataklyzmatu v praxi. Sledovat na něm můžeme i vznik nových hvězd tak, jak jednou čeká i nás poté, co se Mléčná dráha srazí s Andromedou!.

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: Hubble rovněž napomohl potvrdit existenci vody pod povrchem měsíce Europa. Měření Hubblea ukázalo, že výtrysky nad povrch Europy skutečně obsahují vodní led!

05. Kosmická tykadla

<p>Galaxie <strong>Tykadla</strong> (též známé jako <strong>NGC 4038</strong> a <strong>4039</strong> nebo <strong>Galaxie Antény</strong>) jsou párem pokřivených srážejících se spirálních galaxií, nacházejících se asi 70 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Havrana. Galaxie prochází velkolepou galaktickou srážkou.<strong> V důsledku této srážky vznikly dva dlouhé slapové ohony, které vypadají jako hmyzí tykadla</strong>. Ty tvoří z galaxií vyvržené hvězdy, plyn a prach. V současnosti prochází obdobím prudké tvorby hvězd, která je způsobena srážkami mračen plynů a prachu v propletených magnetických polích. <strong>Rychlost formování hvězd je zde tak vysoká, že lze hovořit o stavu hvězdného výbuchu – tedy období, během kterého je veškerý plyn v galaxiích spotřebováván k vytváření hvězd</strong>. To nemůže trvat věčně – nakonec se jádra spojí a obě galaxie odejdou do důchodu společně jako jedna velká eliptická galaxie.</p> — zdroj: NASA

SNÍMEK: Taktéž Tykadla jsou produktem další obží kosmické srážky dvojice galaxií. Tato kolize tentokrát vytvořila dojem gigantických kosmických antén. Ani tato událost není věčná, byť nám na dálku připadá jako zamrznut v čase – naopak Hubble ukázal, jak galaktické srážky vedou k raketovému oživení formování nových hvězd vlivem rozprouděného plynu a prachu, z čehož možná může jednou být i vznik nového života…

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: Hubble také potvrdil existenci celých plejád protoplanetárních disků, čili vznikajících hvězdných soustav. Dnes jsme již na existenci exoplanet zvyklí – když ale poprvé Hubble ukázal, že protoplanetárních disků a zdejších formující se světů, kterých bylo celé hafo, znali jsme exoplanet jenom minimum.

04. Dějiny vesmíru

<p><strong>Hubbleovo hluboké pole </strong>neboli<strong> Hubble Deep Field (HDF)</strong> patří k nejvěhlasnějším snímkům, jaké kdy pomocí zmíněného teleskopu vznikly. Pozoruhodná fotografie nepatrné části oblohy odhalila tisíce do té doby neznámých galaxií a dalších objektů. Onen den změnil naše chápání kosmu. <strong>Hubbleova hluboká pole od té doby přinášejí vědcům jedinečné informace o mladém vesmíru, jež můžeme přímo konfrontovat se současnými kosmologickými modely.</strong>Obraz, složený z více než 800 expozic (o celkové délce více než 11 dnů), zahrnuje téměř 10 tisíc galaxií. Ty nejmenší vznikly v době, kdy byl vesmír starý přibližně 800 milionů let, ty největší jsou až o 13 miliard let mladší.</p> — zdroj: NASA

SNÍMEK: Snímek Hubble Deep Field nevypadá jako mnoho – ale ve skutečnosti jde o snímek enormní výseče oblohy, jehož snímkování trvalo 11 dnů – a který zabírá skoro 10 tisíc (!) galaxií! Ty nejmenší jsou zároveň těmi nejstaršími, a pocházejí z doby jenom 800 milionů let po Velkém třesku.

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: Hubble také pozoroval srážku trosek komety hoemaker-Levy 9 s Jupiterem, na kterou došlo v roce 1994. Celkem Hubble hodil okem na 21 impaktních míst, z nichž největší měl sílu 6000 GT TNT (neboli také 600x víc, než mají všechny naše jaderné zbraně).

03. Sobrero

<p>Pozoruhodná spirální galaxie <strong>Sombrero</strong> se nachází v souhvězdí <strong>Panny</strong>, 28 milionů světelných let od Země. Přestože je menší než naše Mléčná dráha, v kupě galaxií v souhvězdí Panny patří mezi největší. Tato galaxie je těsně za hranicí viditelnosti pouhým okem, i s malými dalekohledy je ale poměrně dobře pozorovatelná. <strong>Jedinou komplikací pro pozorování je její zvláštní tvar. Galaxie Sombrero je ze Země vidět „z boku“ – její galaktická rovina a zorný směr svírají úhel pouze 6°</strong>, po jejím obvodu je ale díky tomu dobře viditelný prachový prstenec galaktického disku. Dobře viditelná je také její mimořádně velká centrální výduť, která dala této galaxii jméno – připomíná totiž známý mexický klobouk.</p> — zdroj: NASA

SNÍMEK: Další esteticky půvabní snímek galaxie Sombrero zabírá předalekou galaxii, která je od nás vzdálená 28 milionů světelných let. Sobrero vidíme skoro zcela z boku – to nám ale umožňuje sledovat centrální výduť galaxie v unikátní perspektivě.

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: Hubble odhalil také nové měsíce Pluta! Celkem odpozoroval 4 nové měsíce dávno před tím, než místem prolétla sonda New Horizons. Díky tomu mohli plánovači připravit sondu na sběr dat z okolí měsíců dostatečně dopředu!

02. Hvězdné větry

SNÍMEK: V lednu 2002 se cosi divného přihodilo 20 tisíc světelných let vzdálené hvězdě V838 Monocerotis. Zničeho nic víc jak půlmilionkrát zvýšila jas – možná vlivem nějaké kolize či jiné reakce. Tak či onak, Hubble později ukázal následek této rotyky v podobě šíření enormní rázové vlny do hvězdného okolí.

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: Hubble si připsal také významné prvenství v rámci pilotované kosmonautiky – observatoř se v prosinci 1993 dočkala slavné servisní mise STS-61, která opravila teleskop vynesený původně s chybou ve svém zrcadlu. Teleskop byl sice designován na lidské návštěvy, přesto byla první (a nikoliv poslední) servisní mise důležitým milníkem pro to, jakou práci lze v kosmu zvládnout!

01. Ještě jedna bublina

<p>Mezihvězdné zjevení, na snímku pořízeném Hubbleovým teleskopem, nese katalogové označení <strong>NGC 7635</strong>, nebo jednoduše – <strong>Bublinová mlhovina</strong>. Přestože vypadá na první pohled velice jemně, její tvar svědčí o probíhajících bouřlivých procesech. Bublinová mlhovina měří v průměru zhruba 10 světelných let. Její tvar je dílem velmi hmotné a masivní <strong>Wolf-Rayetovy hvězdy</strong> s označením <strong>SAO 20575</strong>, která je na snímku vlevo nahoře. Tato hvězda je přibližně 10 až 20× hmotnější než naše Slunce a zářivostí jej předčí dokonce několiksettisíckrát. Obří molekulární mračno, které obklopuje hvězdu, se rozpíná rychlostí okolo 100 tisíc kilometrů v hodině. Spletitá Bublinová mlhovina a s ní spojený oblačný komplex se nacházejí zhruba 7 100 světelných let daleko v souhvězdí <strong>Kasijopeji</strong>.</p> — zdroj: NASA

SNÍMEK: Na závěr se podíváme opět do místního regionu. Bublinová mlhovina alias NGC 7635 je od nás vzdálená kolem 8000 světelných let a má tvar bubliny díky tlaku hvězdných částic z centrální hvězdy, který se ale zároveň pere s nedalekým molekulárním mračnem brzdícím rozpánání mlhoviny. Celá tahle sranda má velikost 10 světelných let. Vzdálenost od Země k nejbližší hvězd by se tak do ní vedla víc jak dvakrát…

NESOUVISEJÍCÍ OBJEV: V neposlední řadě Hubble rovněž přinesl i nejzajímavější nepřímé důkazy existence temné hmoty. Jak? Hubble pořídil snímky, na nichž jsou vzdálené galaxie zkrouceny principem gravitační čočky stejně, jako kdyby mezi námi a snímaným objektem byl nějaké další hmotné těleso. Jinak, než temnou hmotou, podobné pozorování těžko vysvětlit…

[Ladislav Loukota]

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je [email protected]