20 milionů let stará opičí lebka napomůže studiu evoluce mozku

TLDR verze: Člověk je stále nejinteligentnější tvor planety – jak jsme k tomuto stavu došli, nám může napovědět i studium separátní evoluční větve opic z Jižní Ameriky. Studie tu.

Cesta do nitra opičíkovy duše

Studium evoluce mozku to má ještě o něco horší než jiné druhy evolučního poznání. Mozky organismů, předky člověka nevyjímake, se totiž ze svého principu velmi špatně fosilizují. Pro vznik podobných fosilií je třeba velmi specifických podmínek utvořených například konzervací těla v bahně bez přístupu vzduchu. Totéž, pravda, platí pro měkké tkáně obecně. Ale zrovna s vývojem mozku a inteligence souvisí řada velkých neznámých – a právě proto je podobných výzkum o to přitažlivější.

Příliš v tomto studiu nepomáhá ani soudobé srovnání organismů nyní žijících, například srovnání mozků šimpanze vs. člověka. A to ačkoliv může jít o dílčím způsobem užitečný přístup, pořád srovnáváme tvory žijící dnes. Nemusí jít tedy o reprezentativní vzorek tvorů žijících před miliony let.
Nyní však nový výzkum vědátorů Čínské akademie věd dává evolučním vědcům o významný nástroj při hledání odpovědi na otázku, kde se vzala pokročilá inteligence.

Podařilo se jim totiž objevil mimořádně dobře zachovalý opičí mozek druhu Chilecebus carrascoensis, který pochodoval Zemí před 20 miliony lety. Někdejší fosilizovaná lebka se sice pohodlně vejde do lidské dlaně, její další studium může ale leccos osvětlit.

C. carrascoensis totiž patří do americké evoluční větve ploskonosých opic, která se vlivem posunu amerických kontinentů od Eurasie a Afriky oddělila od zdejších úzkonosích opičích druhů. Stal se tak zhruba před 36 miliony lety. Na rozdíl od předků člověka přitom Ploskonosí doposud nebyli lépe analyzováni – chyběl nám totiž právě zachovalejší exemplář jejich lebky, který se nyní objevil.

zdroj: Xijun Ni et al.

Místo divergence

Nález lebky Chilecebus carrascoensis sice sahá až do 90. let, kdy byla objevena na území Chile. Exemplář však doposud unikal výraznější pozornosti. Chilecebus byl nicméně identifikován jako jeden z prvních divergujících kmenových ploskonosých, díky čemuž je tento druh obzvláště důležitý pro srovnávací analýzu.

Avšak lebka se nutně nerovná mozku, čínský tým proto sáhl po využití 3D tomografů s cílem rekonstrukce mozku, který se uvnitř lebeně kdysi ukrýval. Cílem bylo hledat regiony, které známe – anebo naopak odhalit jejich absenci.

Prozatím studie odhalila několik překvapivých skutečností. Opičák měl například relativně malou část mozku věnovanou zpracování čichu i zraku. Dosavadní hypotézy předpokládaly, že evoluce jistým způsobem balancuje horší zrak za lepší čich a opačně. C. carrascoensis ale naznačuje, že to nemusí být nutně pravda. Najdeme však také několik podobností.

Optický nerv indikující uzpůsobení zraku naopak ukazuje, že i tato opička v noci spala a během dne byla aktivní – tedy jako lidé. To konverzně naznačuje, že C. carrascoensis měla jisté významnější zastoupení v dobovém biomu. Kdyby byla méně významná, nejspíše by noc využívala raději, aby se chránila před predátory. Alternativně mohla mít jiné metody, jak se jim vyhnout během dne.

Otázky trvají

Obecně se zdá, že mozkové části Ploskonosích poměrně málokdy odpovídá africkým opicím. To naznačuje, že na rozvoj specializovanějších mozkových částí došlo až postupně po oddělení obou druhů. To napovídá, že až studium Úzkonosích bude pro vývoj inteligence významnější. Šance na to, že by tak třeba v Jižní či Severní Americe vznikly inteligentnější druhy podobné lidem či naši předkům, je tak relativně menší.

Také to ovšem znamená, že detailnější analýza bude o to těžší. Máme totiž stále příliš málo vzorků ke komparaci. Snad nám tak více o evoluci inteligence napoví postupný nález dalších unikátních fosilií. Opičárny evolučních vědátorů tak budou ještě nějaký čas pokračovat!

[LL]

Evoluce: nejdelší horor dějiny!

Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.A sledujte mojí snahu případně i na Facebooku či YouTube!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reklama